Puntíkaté potěšení
Od hucula k appaloosám
Gábina měla nejprve klisnu hucula, ale už od roku 2001se zaměřila pouze na appaloosy, které ji okouzlily nejen atraktivním zbarvením, ale velkou roli v tom hrál také pohled do jejich očí s velkým bělmem, které vypadají téměř jako lidské. V současné době vlastní jedno z největších stád v ČR a také dva plemenné hřebce. Těmi jsou Legacy Black Taurus a The Secret Gene, který má ojedinělé zbarvení cremello. Intenzivně se věnuje chovu a její odchovanci se úspěšně účastní výstav a westernových soutěží. Koně mají k dispozici rozlehlé pastviny (16 ha) s přístřešky, stáj s boxy, k tréninku slouží kruhová a písková jízdárna. Každoročně zde probíhají westernové kurzy, nejčastěji s Karlem Kubatou, který trénuje westernové koně od roku 1994. Je držitelem mnoha titulů mistr a vicemistr České republiky v disciplínách reining a western pleasure.
Jak bys charakterizovala appaloosu?
Appaloosy jsou všestranní koně, které můžete mít jako koně pro hobby ježdění, jako kamaráda a parťáka na různá putování, jsou-li trénováni, můžete s nimi absolvovat westernové soutěže nebo se zaměřit na chov. Ačkoli všichni koňaři moc dobře vědí, že barva „nejezdí“ a ani nedělá charakter, přesto mnohé lidi okouzlí právě jejich barevnost; je to jeden z významných důvodů, proč se rozhodnou pro toto plemeno. Appaloosy jsou specifické v tom, že pokud navážou úzký kontakt s člověkem, budou mu oddaným společníkem do nepohody. Nejsou to žádní hlupáci, dokážou člověka snadno přečíst a pak ho také „vyškolit“. Každopádně než si kdokoli svého vysněného koně pořídí, měl by získat nejprve informace o původu rodičů, popřípadě i o jejich potomstvu. Díky skvěle fungujícímu Appaloosa clubu USA můžete o koni a chovateli zjistit mnoho věcí, než se definitivně rozhodnete pro koupi. Někdy je to opravdu potřeba, protože ne každý puntíkatý kůň je appaloosa.
Kdy dozrávají a jak se s nimi pracuje?
Vždy záleží na tom, zda se jejich majitel chce věnovat závodům, nebo je má pouze na rekreaci. Pokud se rozhodne jít cestou výstav a soutěží, začíná se s nimi pracovat už v hříběcím věku. Už odstavená hříbata nebo ročci se mohou předvádět na soutěžích v halterových disciplínách (tj. na ohlávce), odmala si tak zvykají na komunikaci s člověkem a ruch soutěží. Míří-li majitel výš, musí koně již ve dvou letech obsednout. Zde bych ale ráda zdůraznila, že ne každý kůň je na to psychicky i fyzicky vyzrálý a vždy je to otázka daných dispozic koně! Vrchol kariéry koně přichází ve třech letech, kdy se může účastnit soutěží Futurity, což je westernová drezura s přesně danými prvky. Pro správné provedení úlohy je zapotřebí dokonalý soulad jezdce s koněm, úkolem je předvést zadanou úlohou složenou z kruhů, přeskoků, spinů, stopů, rollbacků, couvání atd. Reining je velmi dynamická disciplína, rychlost však musí být pod dokonalou kontrolou a nesmí být na úkor přesnosti. Appaloosy jsou koně, se kterými já osobně začínám lehce pracovat ve dvou letech, kdy je obsednu a dva až tři měsíce s nimi pracuji. Pak jim nechám přibližně rok na dozrání a ve třech letech pokračujeme. Appaloosy mají tu vlastnost, že nezapomínají, co se naučily. I když mají delší pauzu, můžu dobře navázat tam, kde jsem skončila.
Kde se pak tito koně prezentují?
V ČR se koná prestižní Czech Appaloosa Show, která letos proběhne v termínu 13. až 14. července na Ranči Happy Hour v Krakovanech. Majitelé hřebců by měli vědět, že pokud je chtějí využívat jako plemeníky, je pro ně od loňského roku povinné hřebce předvést v kroku a klusu na halterové ohlávce. To je možné buďto v rámci závodů ve třídě Halter, nebo na svodu, který Appaloosa Club CZ v případě zájmu pořádá. Přesto mě poněkud mrzí, že tímto způsobem dostane licenci v podstatě téměř každý hřebec. Domnívám se, že by se mělo ještě přitvrdit a budoucí plemeníci by měli mít prokázanou i sportovní výkonnost. Ale to je už na každém chovateli, kterou cestou se dá.
Jak je to s vyřizováním dokladů v USA?
V tomhle není žádný problém, skvěle zde funguje Appaloosa Horse Club ČR, o. s., jehož členové každému ochotně pomohou například při identifikaci barvy jejich koně (což je pro laika někdy opravdu velký oříšek) nebo při vyřizování dokladů v USA. Každoročně se jeho členové mohou zúčastnit české show, společných tréninků a svodů. Body ze všech závodů se sčítají v Appaloosa Clubu USA a na konci roku se podle nich vyhlašují prestižní žebříčky deseti nejlepších koní v každé třídě. Nejúspěšnější majitelé koní a jezdci obdrží krásné zlaté diplomy.
Když jsem studovala materiály o appaloosách, narazila jsem na pojem FPD. Co to je?
FPD je zkratka, která v procentech vyjadřuje podíl čisté appaloosy v rodokmenu. Toto plemeno lze totiž oficiálně křížit také s anglickým plnokrevníkem, Quarter Horse nebo plnokrevným arabem (toto plemeno se pak nazývá araappaloosa.) Čím je index FPD vyšší, tím vyšší podíl čisté appaloosy má daný jedinec. Každý si pak může vybrat, zda si pořídí původní appaloosu s hrubší hlavou a těžším tělesným rámcem, nebo dá přednost moderní appaloose, která má již lehčí, sportovnější stavbu těla, ušlechtilejší hlavu a delší hřívu. Je to jen a jen na vkusu toho, kdo si appaloosu kupuje. V každém chovu je ale důležité především dbát na zdraví, dobrý charakter a barevné znaky těchto magických koní. Já osobně nemám ráda, když se kříží všemožná plemena dohromady – tím se mění původní vlastnosti plemene a často je pošramocené i jeho dobré jméno. I sami původní chovatelé, indiáni Nez Percé, koně tvrdě selektovali a nechávali si jen nejlepší jedince. Těžké a nevhodné koně kastrovali a používali jako soumary. Do chovu a k boji používali jen ty nejlepší koně, tak proč bychom to dnes měli dělat jinak?! Moji hřebci připouštějí jen klisny povolených plemen a tím se snažím zamezit podobným nesmyslům.
Jaký režim mají tvoji koně?
Zastávám názor, že zvířata mají mít zachovaný svůj každodenní řád. Ano, mohou být klidně celoročně venku na pastvině s přístřeškem, ale já dávám přednost tomu, že koně jdou večer domů do svých boxů, kde si v klidu sežerou svoji dávku jádra a sena a odpočinou si, mám je pod kontrolou a vím, že jsou zdraví a v každodenním kontaktu s člověkem. Samozřejmě že koně, se kterými majitelé chtějí do vrcholných soutěží, mají úplně jiný režim a v podstatě se věnují jen tréninku a závodění, dokud neodejdou do chovu.
Ty máš teď ve své stáji také šampionku, můžeš nám ji představit?
Sheila Mainds Dream opravdu splnila všechny mé sny. Nejenže to je velmi hodná a charakterní klisna, ale s každým dalším závodem jí přibývají úspěchy. V roce 2012 dosáhla mnoha úspěchů, na Czech Appaloosa Show se stala Grand Championkou starších klisen a dále soutěžila v dalších osmi třídách, kde obsadila šest prvních míst a dvě druhá místa. Pak také získala s Bárou Konopáskovou několik evropských titulů, ve Francii na ME Appaloos v Mooslargue získaly titul mistra Evropy v Hunter Under Saddle Non–Pro, titul Non–Pro All Around Reserve Champion, dále na European Appaloosa Congress 2012 v Rakousku získala první a druhá místa v kategorii Non–Pro Halter Mares, Open Halter Mares a Hunter in Hand. Díky těmto a dalším dosaženým bodům se umístila již šestkrát po sobě v prestižním žebříčku deseti nejlepších koní. Touto cestou bych chtěla Báře Konopáskové moc poděkovat za vynikající reprezentaci.
A jaké máš plány do budoucna?
Pokračovat v co nejkvalitnějším chovu, z tohoto důvodu jsem rozšířila krevní základnu o nové klisny Lapwais Josie Dream a The Coolest Shakira. Nadále se chci účastnit výstav, protože je krásné vidět, jak se zúročují roky chovatelské práce a moji svěřenci získávají pěkná umístění a vítězství. Pak vím, že má práce má smysl a jdu správným směrem. Appaloosy mě okouzlily a nevyměnila bych je za žádné jiné plemeno!
Děkuji za rozhovor.
