Výstavní sezóna začíná

Počátkem každého roku končí chovatelské stolní bodování králíků a chovatelé se již pomalu připravují na výstavy, které začínají koncem dubna. Cílem tohoto příspěvku je seznámit chovatele, ale i organizátory výstav s postřehy, které jsem na různých výstavách coby vystavovatel, ale i posuzovatel nasbíral. A co kraj to jiný mrav, či co ZO to jiná zkušenost a jiný přístup k výstavě.

Již před samotnou přípravou výstavy je třeba si položit několik otázek, bez kterých výstava nemůže dopadnout dobře. A to především: Vhodně zvolit termín, jaký rozsah výstavy, zajistit posuzovatele, sponzory, čestné ceny a pokud ZO nevlastní areál, i výstavní prostor.

Zvolit vhodný termín je vždy dilema. Většina organizací nevlastní krytý areál a tudíž pořádá výstavy v měsících duben - říjen. Dělat výstavu v dřívějším či pozdějším termínu je vždy hazard. Dále potřeba přihlédnout k tradici. Pokud jsou výstavy pořádány každoročně, je dobré termín dodržovat a chovatelé jej pak mají zažitý. Je mnoho příležitostí, jak návštěvníka přitáhnout. Ať jde o hody, různá výročí obcí, vinobraní či trhy.

Podle počtu členské základny, která je ochotna přiložit ruku k dílu vhodně zvolit rozsah výstavy. Především jde o počty a složení zvířat na výstavě. Většinou jsou vystavováni králíci, holubi, drůbež a případně některé doplňkové expozice jako jsou exoti, kožešinová zvířata. Podle předpokládaných počtů zvířat zajistit v dostatečném předstihu i posuzovatele pro jednotlivé odbornosti. Vím, že současný způsob uzavírání smluv není dobrý (smlouvy uzavírám téměř rok napřed) a nikdo neví, co se může v tak dlouhé době přihodit. Nehledě k tomu, že se vlastně organizacím prodraží (telefony poštovné, odvod do vzdělávacího fondu). Nicméně doporučuji všem posuzovatelům smlouvy písemně uzavřít. Sám jsem v loni uzavřel ústní dohodu po telefonu, vzal si dovolenou a přijel na místo, kde jsem zjistil, že jsem navíc, aniž by organizace uznala za vhodné napsat či zavolat. Takové organizace se nemohou divit, že si je posuzovatel navždy zapamatuje coby nežádoucí. Týden před vlastní akcí je dobré posuzovatelům zaslat koresponďák, že se výstava skutečně koná, případně napsat přesné místo či spojení, pokud posuzovatel jede na výstavu poprvé.

Dobré je spočítat celkové náklady na výstavu a v předstihu začít shánět sponzory či dary. Upřesnit počty čestných cen a zajistit je nebo vyrobit. Již předem musí být jasné, v čem se bude soutěžit. Soutěžíme většinou v kolekcích - tříčlenné, čtyřlenné sourozenecké, nebo 2+2, příp. v jednotlivcích. Toto by mělo být uvedené již v přihlášce. Soutěžit můžeme také o jiné mety.

V dostatečném předstihu musíme zajistit výstavní fundus (klece, voliéry, krmítka), pokud si je půjčujeme. Počítat musíme také s ozdobou areálu a s poutači. O výstavě informovat chovatele v chovatelských časopisech či v denním tisku. Zajištění občerstvení na slušné úrovni nelze ponechat na poslední chvíli. Stojany klecí dnes již bývá zvykem zakrýt papírem, pytlovinou nebo potištěnou fólií, kterou je možné objednat u ZO Kostelec na Hané. Areál zpestří také různé prapory, třepetalky nebo poutače. Zapomenout nesmíme na směrovky, které bezpečně dovedou návštěvníka až na výstavu. Samozřejmostí bývá také tombola. Tato bývá většinou provozována formou lístků, jsou však i organizace, které provozují kolo štěstí. Chovatelé z Držovic u Prostějova si například zvou k tomuto profesionála a přál bych vám tuto tombolu vidět. Návštěvníci se na ni těší dlouho dopředu. Dnes je také zcela běžné ozvučení areálu a v této souvislosti je dobré výstavu oficiálně zahájit a také zakončit s předáním cen. Den a čas předání je možné uvést v přihláškách i katalogu.

K vlastnímu posuzování je potřeba mít připraveny fungující váhy, oceňovací lístky a pomocníky. Některé organizace vyvíjí tlak na posuzovatele, aby se zvířata nevážila a argumentují evropskou výstavou. Pro příklad uvedu zkušenosti při posuzování speciálky Mm ve Slavkově, kde chovatelé uváděli hmotnost při odeslání zvířat. K dispozici byla kontrolní váha a tak jsem zjistil až 80dekové rozdíly oproti skutečnosti.

Téměř každý posuzovatel je i chovatel a hmotnost pozná při pouhém zvednutí králíka, navíc má možnost udělat úpravu. Apeluji na všechny funkcionáře, chovatele aby proto hmotnost uváděli pravdivě. Po vlastním posouzení vyvěsíme oceňovací lístky a ozdobíme čestné ceny. Pro nepřízeň počasí počítejme i s přístřešky pro posuzovatele.

Výstavu děláme proto, abychom vydělali, říkají organizátoři. Pokud vše klape, je co nabídnout a návštěvníci jsou spokojeni, proč ne. Jaké vstupné, ptají se často. Naše ZO Brno - Jehnice již několik roků vstupné nevybírá. U vstupu je demižon s nápisem vstupné DOBROVOLNÉ. Zisk je stejný, jako když tam seděl pořadatel a my máme pracovníka navíc. On totiž kdo chce organizaci podpořit, ji podpoří a pokud se vybírá vstupné, ani možná nepřijde. Ono také hodně záleží na partě chovatelů v organizaci a také jak navštěvují i jiné výstavy. Znám organizaci na Znojemsku, která díky pochopení OÚ má velmi pěkný areál, co je to platné, když na výstavě není s kým promluvit. Výstavy by měly plnit funkci nejen propagační, ale hlavně umožnit navázat nová přátelství a bez přetvářky si pohovořit i o problémech, které nás tíží. Nelze se divit, že takovou výstavu určitě příště chovatel nenavštíví. A to je škoda. Pěkná výstava má nakonec opačný dopad.

Cílem mého příspěvku, bylo pomoci radou jak udělat výstavu, nebo kde je to možné, něco zlepšit. Těm organizacím, které ještě nemají zkušenosti s pořádáním výstavy, určitě pomůžou. Vždyť vystavování je vrcholem chovatelské práce.