Odpovídám na dotaz chovatele králíků pana Straky z Čejkovic, který se týkal problematiky napájení králíků. U mnoha chovatelů králíků přetrvává názor...
Odpovídám na dotaz chovatele králíků pana Straky z Čejkovic, který se týkal problematiky napájení králíků. U mnoha chovatelů králíků přetrvává názor, že králík při běžném krmení zelenou pící vodu nepotřebuje. Chovatel Straka v dopise uvádí, že někdo napájí ráno, někdo v poledne a sám zastává názor, že by králík měl mít vodu kdykoliv.
Již při pohledu na složení králičího masa je jasné, že voda je základním a rozhodujícím činitelem vývoje a růstu králíka. To, že někteří autoři uvádějí až 70 % vody v králičím mase, znamená v přímé souvislosti i značnou potřebu tekutin. Dříve narození chovatelé stále krmí řepu či okopaniny, čímž vlastně potřebu vody doplňují. Dnes již málokterý úspěšný chovatel krmí zelenou pící a také zkrmování řepy je minulostí. (Viz. článek o okopaninách ve Fauně č. 6 / 2003). Hlavní a rozhodující krmnou dávkou je sušina (seno, vojtěška atp.) s doplňkovou podporou krmných směsí, ječmene, slunečnice atp. Proto je nutné o to více napájet. Spotřeba vody je mnohem vyšší a závisí na velikosti plemene a také zda jde o zimní období či léto. U kojící králice je také spotřeba vody mnohem vyšší, než u samce.
Jak tedy vlastně napájet? Nejjednodušší a také nehygieničtější je klasický rozvod pomocí rozvodu (hadiček) a napáječek (cucáků), například přes splachovadlo z vodovodního řadu. Zde má králík možnost se kdykoliv napít a je také jednoduché aplikovat různé preparáty, ať jsou to léčiva či vitamíny. Náklady na napáječku a rozvod na jeden kotec činí cca 65 Kč.Většina chovatelů stále používá klasická krmítka v různém provedení. Jde většinou o krmítka keramická, plastová nebo betonová. Jde hlavně o napájení v zimních měsících, kdy v klasických venkovních králíkárnách by voda v rozvodech zamrzla. Problém ale také spočívá ve špatné konstrukci krmítek, která nejsou kónická a tak je mráz roztrhne. Sám jsem letos vyhodil cca 15 ks krmítek. Žel nenašel se výrobce, který by tomuto požadavku chovatelů vyšel vstříc.
Při tomto napájení ale hrozí velké nebezpečí znečištění vody močí a k namnožení kokcidií. Pracné je doplňování vody (otevírání kotců) a umývání krmítek. Navíc pro pracujícího chovatele znamená jen malé množství podané vody pro více králíčat.
Dle mého názoru by měl mít králík dostatek pitné vody stále. Při nárazovém podání vody (například v horkém létě), kdy je králík na slunci a jeho organismus často přehřátý, hrozí nebezpečí úhynu. Moje slova jistě potvrdí někteří pořadatelé výstav, kdy nedostatečně zastíněné výstavní klece a podání vody přehřátému králíku znamenaly pro pořadatele jistou finanční ztrátu a chovateli úhyn mnohdy kvalitního králíka.