Laboratorní potkani a já

Prvního potkana jsem dostala, když mi byly asi tři roky. Vozila jsem ho s sebou na procházku v kočárku na panenky a lidé byli vždycky zděšení z toho, jak mohu v kočárku vozit potkana. Většina lidí totiž považuje potkany za ohavná a zlá stvoření. Mají za to, že potkan může žít pouze v kanálech, ničit domy a přenášet nemoci. Málokdo ale vidí i tu druhou stránku – potkan může být úžasné zvířátko. Z vlastní zkušenosti vím, že je lepší než křeček nebo myška. Samozřejmě je to můj názor, znám však víc myšek a křečků, kteří jsou mnohem agresivnější než potkani. Potkani jsou velice inteligentní, hraví, je s nimi spousta legrace. Než jsem začala chodit do školy, měla jsem na ně hodně času. Chodila jsem s nimi na procházku, buď s kočárkem nebo s takovým mini postrojem. Pár potkánků jsem si i vycvičila. Možná nad tím kroutíte hlavou, ale je to pravda. Uměli čekat, zůstat na místě, přiběhnout na zavolání. Jen povel „sedni“ jim dělal trochu problémy.
Pak jsme se odstěhovali do jiného domu, ale já jsem s chovem pokračovala. Už jsem neměla tolik času, takže potkani nebyli tak vycvičení. Pořád to však byli moji miláčci. Někdy jsem s nimi spala v posteli, jindy mi běhali po pokoji. Jednou se mi stalo, že se samička s mladými odstěhovala za skříň nebo někam jinam do temného kouta. Když jsem pak to místo našla, nestačila jsem se divit. Za skříní běhalo asi deset malých, už ale chlupatých potkánků. Pod skříní měli naneseno spoustu věcí. Noviny, propisky, obaly od bonbonů i různé odpadky a jídlo. Byla to zajímavá podívaná. Všechno ale dobře dopadlo. Pouštěla jsem je dál, byla jsem už ovšem opatrnější. Potkánci mi rádi okusovali zeď, skříně, koberce. Někdy se s chutí pustili i do drátů.
Všichni tito hlodavci, ať už je to činčila, křeček nebo myška se v okusování nábytku neliší. Potkani milují prozkoumávání různých míst. Pokud je to možné, vlezou kam se dá. Někteří se i rádi koupou. Ti moji vodu milují. Koupou se se mnou třeba i ve vaně. I když se to zdá bláznivé, je to tak.
Také jsem zjistila, že mnoho lidí nemá rádo potkany jen kvůli jejich holému ocasu. „Říkají: „no, možná kdyby neměli ten hnusnej, holej ocas...“ Mně osobně to vůbec nevadí. Myslím si, že každý člověk, který má trochu rád zvířátka a nepovažuje potkany za „kanálníky“, si na ně brzy zvykne.

• po náročném dni si potkani rádi schrupnou – potkan je větši

Čím potkánky krmím
Je to velice snadné. Pokud jim nedáte pro všechna zvířátka jedovatý gigant nebo kedlubnu, nemusíte mít strach. Potkani sežerou v podstatě všechno. Nejvíc mají rádi maso, chutná jim ovoce, snědí i zbytky z oběda. Někteří potkánci jsou však vybíraví – na nějaké směsy pro křečky – zrní nebo granule si moc nepotrpí. Také dávejte pozor, aby neokusovali lístečky kytek. Vánoční hvězda nebo brambořík jsou pro potkany obzvlášť jedovaté. Pokud máte malinké potkánky, dávejte jim třeba piškoty nebo rohlík namočený v mléce. Milují to a jednou za čas to neuškodí ani dospělému „potkyšovi“.

• potkani milují vodu – někteří se dokonce i potápí

V čem bydlí (obr. 1)
Pokud se rozhodnete potkana pouštět po pokoji, bude ve svém živlu. Jinak mu postačí klec pro morčata. Vhodnější jsou však klece určené činčilám nebo ptačí voliéry. Tam jim můžete zabudovat různá šplhadla a domečky – postačí i rolky od toaletního papíru nebo rozbité květináče.

• obr. 1 – potkánek ve svém paláci – klec má rozměr 77cm (v)×41cm (š)×61cm (d) a je postačující pro 2–3 potkany

• obr. 2 – samice s mladými – barva: aguti celá

Kolik potkanů – samce či samici
Pokud chcete potkánka jako opravdového mazlíčka a budete se mu hodně věnovat, stačí jeden. Zda si vyberete samce nebo samici, je jen na vás. Ze zkušenosti vím, že jsou samičky hodnější a milejší, nepáchnou tolik jako samci, protože ti mají více mazových žláz a značkují si své teritorium.
Když však víte, že na něj až tolik času mít nebudete, pořiďte si dva. Nebude jim smutno a budou si mít s kým hrát. Nejlepší je pořídit si potkánka ve stáří tří týdnů, aby si začal včas zvykat a dal se dobře ochočit. Když ho koupíte takto malého, můžete si pořídit i dva samečky. Samci spolu vycházejí většinou dobře. Ještě lepší kombinace jsou dvě samičky. Pokud si ale pořídíte mladou samičku a o půl roku později další, mohou, ale nemusejí spolu vycházet tak dobře, jako kdyby se znaly odmalička. Stejné je to i se samci. Pokud si opatříte samce i samičku, musíte počítat s tím, že i ve velmi mladém věku mohou mít potomky. Potkanice je schopná zabřeznout znovu už pár dní po porodu, i když je to pro ni velmi vysilující. Může porodit 4–21 mláďat, ale je to spíš výjimka. Obyčejně je jich kolem 10.

• obr. 3 – samec aguti kapucín

Barvy
Potkani mají různé barvy. U volně žijících je to aguti. Aguti barvu vidíte na obr. 2, mohou být celobarevní (obr. 2) nebo kapucíni (obr. 3) – barevná hlava a pruh na zádech. Nebo také husky (obr. 4) – bílá lysina a barevné tělo. Velmi známí a moji oblíbení jsou albíni. Tito potkani jsou celí bílí a mají červené oči (obr. 5). Málokdy je seženete ve zverimexu. Bohužel se tito potkani líbí jen velmi málo lidem. Za posledních roky, co chovám potkany, jsem zjistila, že zesvětlují. Například, když se narodí, jsou celí černí, ale postupem času zesvětlí. Nebo se narodí téměř oranžový potkánek. Po několika týdnech už není oranžový, ale pískový atd. Je to škoda, protože barvy už nijak nevynikají. Dříve bylo mnoho potkanů zářivě zbarvených. Dnes už takového seženete, jen když máte štěstí, jednoho z deseti.
Jak poznáte samce od samice
Tento rozdíl je velice zřetelný. Samec má pod ocasem varlata, která poznáte na první pohled.

• obr. 4 – samice modrá husky

• obr. 5 – potkanice albín – 3 roky stará

Jak dlouho žijí a prevence
Pokud je potkan zdravý, může se dožít v průměru tří let. Výjimečně čtyř. Potkani jsou velmi náchylní k rakovině. Zhruba 80 % jich na ni umře. Proto jim dávám různé bylinkové tinktury a také homeopatika, která zpomalují růst nádorů a zvyšují imunitu. Při podávání bylin a homeopatik se jim život prodlouží o rok až o tři. Když má potkánek moc dlouhé drápky a škrábe, stačí mu špičky drápků ostříhat manikérovými nůžtičkami. Třikrát ročně je odčervuji, odsvrabuji a odvšivuji olejovým přípravkem od veterinárního lékaře, který slizují ze stříkačky. Kromě těchto přípravků se snažím vyhýbat všem chemickým lékům a antibiotikům.

• modrá potkanice husky s asi dvoudeními mladými

Doufám, že jsem vám alespoň trošku pomohla nahlédnout do potkaního světa a změnit na něj názor některých lidí.