Sdílet:
Na kus řeči s panem ředitelem zoologické zahrady v Ostravě
Určitě většina čtenářů Fauny velmi ráda navštíví čas od času, některou z mnoha zoologických zahrad. Možná někteří z nich nejen u nás v České republi...
Určitě většina čtenářů Fauny velmi ráda navštíví čas od času, některou z mnoha zoologických zahrad. Možná někteří z nich nejen u nás v České republice, ale snad také někde v zahraničí. Mnozí z nás si jdou do zoo odpočinout od každodenního shonu, jiní zase třeba na procházku s dětmi. Protože opravdu velmi rád navštěvuji zoologické zahrady, kdekoliv se právě nacházím, poprosil jsem několik odpovědných osob o rozhovor, týkající se právě zoologických zahrad. A protože mou nejbližší zoo je právě ta ostravská, požádal jsem o několik informací pana ředitele Petra Čolase.
Pokud dovolíte, rád bych Vás nejprve trošku představil veřejnosti. Můžete nám prozradit, jak jste se k této práci dostal?
Ředitelem Zoo Ostrava jsem se stal v červenci roku 2004, kdy jsem byl do této funkce jmenován Radou města Ostravy na základě vítězství v konkurzu. Jinak ale v zoo pracuji již od jara roku 1990 a postupně jsem zde prošel celou řadou všech možných i „nemožných“ pracovních funkcí či zařazení. Postupně jsem zde pracoval jako pomocný kuchař v zookuchyni, noční topič v kotelně na tuhá paliva, ošetřovatel na prakticky všech zdejších zooúsecích, jako krmivář, zoolog, později vedoucí zoologického oddělení a prošel jsem množstvím dalších funkcí.
Jakou úlohu by měla plnit zoo, nejen ta ostravská, v lidské společnosti?
Definic a charakteristik úloh či tzv.poslání moderních zoologických zahrad je pochopitelně celá řada, ale snad nejpřesnější a nejvýstižnější je ta, kterou si dovolím převzít z nedávno vydané „Světové strategie ochrany přírody“ (WZACS- World Zoo and Aquarium Conservation Strategy): „Posláním moderních zoologických zahrad, v souladu s právem Evropských společenství, je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchovou veřejnosti k ochraně přírody.“
Uznávám, že tato formulace může znít běžnému člověku trochu kostrbatě, ale lepší a výstižnější charakteristika mě nenapadá a asi určitě bych ji ani neuměl přesněji na několika málo řádcích definovat. Zvídavější čtenáře bych si dovolil odkázat na naše webové stránky www.zoo-ostrava.cz, kde si mohou podrobnosti o této strategii a co všechno je tím vlastně myšleno přečíst v nově zřízené sekci „ochrana přírody“.
Můžu se Vás zeptat na co jste Vy osobně nejvíce pyšný? Co se pod vaším dohledem zoo povedlo?
Úvodem bych chtěl podotknout, že práce v tak různorodém a náročném živém „organismu“, jakým každá zoologická zahrada nepochybně je, je vždycky prací týmovou. Bez stanovení konkrétních zodpovědností, ale taky konkrétních pravomocí jednotlivých pracovníků není žádný rozvoj žádné organizace možný. Ony jsou totiž ty principy řízení v podstatě všude podobné. A k tomu, na co jsem osobně tzv. nejvíce pyšný? Je toho pochopitelně mnohem více, ale namátkou bych vyzdvihnul loňské získání plnoprávného členství v nejprestižnější světové organizaci zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a zejména aktivní zapojení Zoo Ostrava do konkrétních projektů ochrany přírody u nás i ve světě. Současnou snahou světové komunity zoologických zahrad a akvárií je, aby všichni její členové byli přímo zapojeni do programů ochrany zvířat ve volné přírodě. Není proto jediný důvod, aby se zrovna Ostrava tomuto trendu vymykala a já osobně považuji všechny naše, v nedávné době zahájené ochranářské aktivity, za jednu z vůbec nejdůležitějších činností. Soubor těchto našich „in situ“ projektů je již nyní velmi široký a pokud to bude jen trochu možné, a já pevně věřím tomu, že ano- bude se i v nepříliš vzdálené době dále rozšiřovat. Naše hlavní ochranářské aktivity na území ČR se ve spolupráci s kolegy ze Záchranné stanice a centra ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě soustředí na projekt „Návratu orla skalního do Moravskoslezských Beskyd“ a na posilování volně žijící populace dvou druhů našich ohrožených sov- sýčka obecného a sovy pálené. Pokud jde o projekty na mezinárodní úrovni, pak jsme se zde stali partnery uznávaných světových organizací (pařížská zoologická společnost- Zoological Society of Paris, AEECL- - Association Européene pour I´Etude et la Conservation des Lémuriens=Asociace pro výzkum a ochranu lemurů) a aktivně se tak pokoušíme přispět k záchraně nejvzácnějšího primáta světa- hainanského gibona (ostrov Hainan, Čína ) a k ochraně a výzkumu kriticky ohrožených druhů lemurů (poloostrov Sahamalaza, Madagaskar ).
Které zvíře je pro Vás favoritem?
Nedá se říct, že bych měl mezi zvířaty nějaké jednoznačné „favority“. Od útlého dětství jsem fascinován prakticky všemi oblastmi živočišné i rostlinné říše. Dříve, v začátcích své práce v zoo, jsem se hlouběji věnoval problematice kachen a hus, tedy skupiny tzv. vrubozobých ptáků, v posledních asi 10 letech se (dnes už jen v podstatě ve svém tzv. volném čase a v období dovolené) se pokouším hlouběji zabývat problematikou primátů, s bližším zaměřením na některé z listožravých opic a na madagaskarské lemury.
V zoo probíhají během roku mnohé akce, jak pro děti, tak i pro dospělé. Jakou mají akce odezvu u návštěvníků?
Mám-li být úplně upřímný, pak musím bohužel konstatovat, že žijeme v období jakési virtuální reality, ve virtuálním světě. Je to pochopitelně dáno tím, že média ve většině z nás vytvářejí jakýsi nesmyslně zrychlený a povrchní obraz světa, který s tím, co je opravdu v životě důležité, nemá většinou nic společného. Ještě před 10 či 15 lety chodili lidé do zoologických zahrad „podívat se na zvířátka“, na procházku s dětmi či na rande, poučit se nebo odpočinout si v klidném přírodním prostředí od ruchu velkoměsta. V současné době však, pod vlivem uspěchané doby, ve které žijeme a pod výše zmíněným vlivem masmédií a nejrůznějších nekonečných tzv.soutěží či pseudosoutěží, vyžaduje značná část návštěvníků ještě i nějakou další přidanou hodnotu- nějakou akci, u které se bude pokud možno ještě něco dávat zdarma. Ač velmi nerad musím konstatovat, že ani my, chceme-li zůstat tzv. “úspěšní“, a hlavně- chceme-li co nejlépe naplňovat výše uvedené „poslání“ moderních zoologických zahrad, pak vůči těmto trendům nemůžeme zůstat úplně imunní. Podíváte-li se tedy na program, který pro návštěvníky chystáme, pak téměř každý týden se tady odehrává nějaká „akce“. Usilovně se snažíme nepropadnout se úplně pouze do oblasti komerce- mám tím na mysli vystoupení různých hvězd či pseudohvězd pěveckých soutěží či stříbrného plátna. Proto jsme s kolegy postupně vytipovali celou řadu činností, pro které je náš krásný lesní areál vhodný a při kterých se postupně pokoušíme propojovat vlastní činnost zahrady se vzdělávacími, kulturními i sportovními aktivitami. Namátkou zmíním jen pravidelné výlovy rybníků s představením jejich obyvatel, zimní běžkování po upravených trasách, noční komentované vyjížďky s průvodcem, pravidelné přednášky odborníků z celé republiky nazvané „Novinky ze světa zoologie“, folkové koncerty a mnoho a mnoho dalších aktivit, jejichž samotné vyjmenování by zabralo celou stránku. Podrobnosti o všech těchto činnostech jsou opět uvedeny v řadě propagačních materiálů, v našem zoočasopise a prakticky každodenně inovované je najdete i na našich webových stránkách.
V Ostravě nebyli po celou historii zoo v podstatě skoro žádní plazi a ani v současnosti, až na několik málo výjimek, plazy návštěvníkům neukazujeme. Z důvodu nastavených priorit- t.j. zejména se pokusit v co nejkratší době co nejvýraznějším způsobem zlepšit životní podmínky alespoň pro některá z již chovaných zvířat a z důvodu nemalých finančních nákladů na výstavbu moderního chovatelského zařízení pro plazy (a následných nákladů na energie) to však nebude ve velkém rozsahu ani v nejbližší době.
K této otázce mohu pouze konstatovat, že při výstavbě této (nevelké) expozice došlo, pokud si dobře pamatuji, již v roce 2001, ke zborcení několika skleněných výplní nádrží působením tlaku vody. V podstatě od té doby je bohužel celá záležitost, zejména díky neuvěřitelné pomalosti naší justice, předmětem soudního sporu.
Podíleli jste se, jak jste již sám uvedl, také na projektu vrácení orla skalního do Beskyd. Můžete čtenářům trošku přiblížit jak to probíhalo a jak celý projekt dopadl?
Vzhledem k tomu, že po mnohaleté náročné administrativně-teoretické přípravě celého projektu zajišťované pracovníky nedaleké Záchranné stanice a centra ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě vlastní repatriační projekt letos teprve odstartoval a je plánován na mnoho let, je jakékoli hodnocení projektu prozatím předčasné. Mohu však „prozradit“, že všechna čtyři mláďata původem ze Slovenska byla ve stanici v Bartošovicích úspěšně odchována a v současnosti, po více než 100 letech, kdy byli orli skalní na území naši republiky působením člověka vyhubeni, tito nádherní a majestátní dravci opět krouží nad našimi Beskydami.
Co by jste si přál vylepšit a zatím se to nepovedlo?
Ve stručnosti:
výrazným způsobem zlepšit podmínky pro návštěvníky (kvalita a nedostatek toalet, parkovacích ploch, moderních restauračních zařízení, vstupní areál atd…),
postupně řešit i problematiku tzv. zázemí (skleníkové zázemí, správní budova, energetika, vytápění objektů, kanalizace atd.),
dobudování již vznikajícího botanického parku a jeho citlivé propojení se stávající části zoo,
postupně rušit staré, morálně i fyzicky mrtvé objekty pocházející z doby před 30 či 40 lety a nahrazovat je moderními chovatelskými zařízeními, které poskytnou zvířatům odpovídající životní podmínky. Rád zde používám příměr, že dnes už taky nikdo z nás nesedne do auta vyrobeného třeba v roce 1962 a s těmi objekty v zoologické zahradě je to v podstatě úplně to samé,
ještě více se dále zapojovat do projektů ochrany přírody u nás i v zahraničí.
Poslední otázka: prozradíte nějaké chystané novinky? Na co se návštěvníci v nejbližší době mohou těšit?
Po nedávno otevřené zrenovované (i pro handicapované návštěvníky zpřístupněné) kontaktní dětské zoo a expozici pro poníky a oslíky byla před pár týdny otevřena, prozatím v celé historii Ostravy největší, voliéra, určená pro vzácné a ohrožené druhy supů, která zcela zásadním způsobem zlepšuje jejich životní podmínky. Cílem je pochopitelně dosáhnout co největšího množství přirozeně odchovaných mláďat, která budou bezplatně poskytována pro probíhající i chystané repatriční projekty v řadě zemí Evropy.
Příští rok bude nově otevřen menší komplex 5 voliér pro bažanty a další ptáky Tibetu a Číny, kde v současnosti probíhají dokončovací a estetizační práce. Toto je pochopitelně jen malá část z věcí, které se v zoo dějí. Velká část investic musí být vynakládaná do fungování tzv. zázemí- energetiky, kanalizací, střech, oplocení a mnoha dalších věcí. Návštěvníkům zahrady sice pochopitelně zůstávají skryty, ale pro samotné zdárné fungování zoo jsou často ještě mnohem důležitější, než vlastní expozice se zvířaty. O dalších větších plánech a projektech bych se v současné době raději nerozepisoval. Je jich samozřejmě celá řada, ale protože jejich další vývoj je vázán na velké investice buď z rozpočtu Statutárního města Ostravy nebo z peněz z EU a já bych jen velmi nerad komukoli sliboval nesplnitelné, raději bych vyčkal, jak se bude postupně dařit uvedené prostředky získávat.
Chtěl by jste čtenářům Fauny něco vzkázat?
Ano, rád bych všem čtenářům Fauny vzkázal, že nejlepším způsobem, jak naši zoo a všechny výše uvedené projekty na pomoc ohroženým zvířatům u nás i v zahraničí můžete podpořit je, když nás pokud možno s celou rodinou či se všemi známými a přáteli budete co nejčastěji navštěvovat. A myslím, že krásný lesní areál ostravské zoo opravdu stojí za to.
Chtěl bych tímto poděkovat panu řediteli Petru Čolasovi, že si našel ve svém programu trochu času a poskytl několik informací pro naše čtenáře. Všichni přejeme, ať se vám práce daří a někdy příště se těšíme na setkání.
Pokud dovolíte, rád bych Vás nejprve trošku představil veřejnosti. Můžete nám prozradit, jak jste se k této práci dostal?
Ředitelem Zoo Ostrava jsem se stal v červenci roku 2004, kdy jsem byl do této funkce jmenován Radou města Ostravy na základě vítězství v konkurzu. Jinak ale v zoo pracuji již od jara roku 1990 a postupně jsem zde prošel celou řadou všech možných i „nemožných“ pracovních funkcí či zařazení. Postupně jsem zde pracoval jako pomocný kuchař v zookuchyni, noční topič v kotelně na tuhá paliva, ošetřovatel na prakticky všech zdejších zooúsecích, jako krmivář, zoolog, později vedoucí zoologického oddělení a prošel jsem množstvím dalších funkcí.
Jakou úlohu by měla plnit zoo, nejen ta ostravská, v lidské společnosti?
Definic a charakteristik úloh či tzv.poslání moderních zoologických zahrad je pochopitelně celá řada, ale snad nejpřesnější a nejvýstižnější je ta, kterou si dovolím převzít z nedávno vydané „Světové strategie ochrany přírody“ (WZACS- World Zoo and Aquarium Conservation Strategy): „Posláním moderních zoologických zahrad, v souladu s právem Evropských společenství, je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchovou veřejnosti k ochraně přírody.“
Uznávám, že tato formulace může znít běžnému člověku trochu kostrbatě, ale lepší a výstižnější charakteristika mě nenapadá a asi určitě bych ji ani neuměl přesněji na několika málo řádcích definovat. Zvídavější čtenáře bych si dovolil odkázat na naše webové stránky www.zoo-ostrava.cz, kde si mohou podrobnosti o této strategii a co všechno je tím vlastně myšleno přečíst v nově zřízené sekci „ochrana přírody“.
Můžu se Vás zeptat na co jste Vy osobně nejvíce pyšný? Co se pod vaším dohledem zoo povedlo?
Úvodem bych chtěl podotknout, že práce v tak různorodém a náročném živém „organismu“, jakým každá zoologická zahrada nepochybně je, je vždycky prací týmovou. Bez stanovení konkrétních zodpovědností, ale taky konkrétních pravomocí jednotlivých pracovníků není žádný rozvoj žádné organizace možný. Ony jsou totiž ty principy řízení v podstatě všude podobné. A k tomu, na co jsem osobně tzv. nejvíce pyšný? Je toho pochopitelně mnohem více, ale namátkou bych vyzdvihnul loňské získání plnoprávného členství v nejprestižnější světové organizaci zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a zejména aktivní zapojení Zoo Ostrava do konkrétních projektů ochrany přírody u nás i ve světě. Současnou snahou světové komunity zoologických zahrad a akvárií je, aby všichni její členové byli přímo zapojeni do programů ochrany zvířat ve volné přírodě. Není proto jediný důvod, aby se zrovna Ostrava tomuto trendu vymykala a já osobně považuji všechny naše, v nedávné době zahájené ochranářské aktivity, za jednu z vůbec nejdůležitějších činností. Soubor těchto našich „in situ“ projektů je již nyní velmi široký a pokud to bude jen trochu možné, a já pevně věřím tomu, že ano- bude se i v nepříliš vzdálené době dále rozšiřovat. Naše hlavní ochranářské aktivity na území ČR se ve spolupráci s kolegy ze Záchranné stanice a centra ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě soustředí na projekt „Návratu orla skalního do Moravskoslezských Beskyd“ a na posilování volně žijící populace dvou druhů našich ohrožených sov- sýčka obecného a sovy pálené. Pokud jde o projekty na mezinárodní úrovni, pak jsme se zde stali partnery uznávaných světových organizací (pařížská zoologická společnost- Zoological Society of Paris, AEECL- - Association Européene pour I´Etude et la Conservation des Lémuriens=Asociace pro výzkum a ochranu lemurů) a aktivně se tak pokoušíme přispět k záchraně nejvzácnějšího primáta světa- hainanského gibona (ostrov Hainan, Čína ) a k ochraně a výzkumu kriticky ohrožených druhů lemurů (poloostrov Sahamalaza, Madagaskar ).
Které zvíře je pro Vás favoritem?
Nedá se říct, že bych měl mezi zvířaty nějaké jednoznačné „favority“. Od útlého dětství jsem fascinován prakticky všemi oblastmi živočišné i rostlinné říše. Dříve, v začátcích své práce v zoo, jsem se hlouběji věnoval problematice kachen a hus, tedy skupiny tzv. vrubozobých ptáků, v posledních asi 10 letech se (dnes už jen v podstatě ve svém tzv. volném čase a v období dovolené) se pokouším hlouběji zabývat problematikou primátů, s bližším zaměřením na některé z listožravých opic a na madagaskarské lemury.
V zoo probíhají během roku mnohé akce, jak pro děti, tak i pro dospělé. Jakou mají akce odezvu u návštěvníků?
Mám-li být úplně upřímný, pak musím bohužel konstatovat, že žijeme v období jakési virtuální reality, ve virtuálním světě. Je to pochopitelně dáno tím, že média ve většině z nás vytvářejí jakýsi nesmyslně zrychlený a povrchní obraz světa, který s tím, co je opravdu v životě důležité, nemá většinou nic společného. Ještě před 10 či 15 lety chodili lidé do zoologických zahrad „podívat se na zvířátka“, na procházku s dětmi či na rande, poučit se nebo odpočinout si v klidném přírodním prostředí od ruchu velkoměsta. V současné době však, pod vlivem uspěchané doby, ve které žijeme a pod výše zmíněným vlivem masmédií a nejrůznějších nekonečných tzv.soutěží či pseudosoutěží, vyžaduje značná část návštěvníků ještě i nějakou další přidanou hodnotu- nějakou akci, u které se bude pokud možno ještě něco dávat zdarma. Ač velmi nerad musím konstatovat, že ani my, chceme-li zůstat tzv. “úspěšní“, a hlavně- chceme-li co nejlépe naplňovat výše uvedené „poslání“ moderních zoologických zahrad, pak vůči těmto trendům nemůžeme zůstat úplně imunní. Podíváte-li se tedy na program, který pro návštěvníky chystáme, pak téměř každý týden se tady odehrává nějaká „akce“. Usilovně se snažíme nepropadnout se úplně pouze do oblasti komerce- mám tím na mysli vystoupení různých hvězd či pseudohvězd pěveckých soutěží či stříbrného plátna. Proto jsme s kolegy postupně vytipovali celou řadu činností, pro které je náš krásný lesní areál vhodný a při kterých se postupně pokoušíme propojovat vlastní činnost zahrady se vzdělávacími, kulturními i sportovními aktivitami. Namátkou zmíním jen pravidelné výlovy rybníků s představením jejich obyvatel, zimní běžkování po upravených trasách, noční komentované vyjížďky s průvodcem, pravidelné přednášky odborníků z celé republiky nazvané „Novinky ze světa zoologie“, folkové koncerty a mnoho a mnoho dalších aktivit, jejichž samotné vyjmenování by zabralo celou stránku. Podrobnosti o všech těchto činnostech jsou opět uvedeny v řadě propagačních materiálů, v našem zoočasopise a prakticky každodenně inovované je najdete i na našich webových stránkách.
• Jedním z největších klenotů Zoo Ostrava je i samice modrookého lemura Sclaterova (Eulemur macaco flavifrons) Melanie.
V Ostravě nebyli po celou historii zoo v podstatě skoro žádní plazi a ani v současnosti, až na několik málo výjimek, plazy návštěvníkům neukazujeme. Z důvodu nastavených priorit- t.j. zejména se pokusit v co nejkratší době co nejvýraznějším způsobem zlepšit životní podmínky alespoň pro některá z již chovaných zvířat a z důvodu nemalých finančních nákladů na výstavbu moderního chovatelského zařízení pro plazy (a následných nákladů na energie) to však nebude ve velkém rozsahu ani v nejbližší době.
• Nový přírůstek Zoo Ostrava - mláďata servala. Tyto malé kočkovité šelmy chová ostravská zoo již od roku 1989 a od té doby již odchovala 16 mláďat.
K této otázce mohu pouze konstatovat, že při výstavbě této (nevelké) expozice došlo, pokud si dobře pamatuji, již v roce 2001, ke zborcení několika skleněných výplní nádrží působením tlaku vody. V podstatě od té doby je bohužel celá záležitost, zejména díky neuvěřitelné pomalosti naší justice, předmětem soudního sporu.
Podíleli jste se, jak jste již sám uvedl, také na projektu vrácení orla skalního do Beskyd. Můžete čtenářům trošku přiblížit jak to probíhalo a jak celý projekt dopadl?
Vzhledem k tomu, že po mnohaleté náročné administrativně-teoretické přípravě celého projektu zajišťované pracovníky nedaleké Záchranné stanice a centra ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě vlastní repatriační projekt letos teprve odstartoval a je plánován na mnoho let, je jakékoli hodnocení projektu prozatím předčasné. Mohu však „prozradit“, že všechna čtyři mláďata původem ze Slovenska byla ve stanici v Bartošovicích úspěšně odchována a v současnosti, po více než 100 letech, kdy byli orli skalní na území naši republiky působením člověka vyhubeni, tito nádherní a majestátní dravci opět krouží nad našimi Beskydami.
Co by jste si přál vylepšit a zatím se to nepovedlo?
Ve stručnosti:
výrazným způsobem zlepšit podmínky pro návštěvníky (kvalita a nedostatek toalet, parkovacích ploch, moderních restauračních zařízení, vstupní areál atd…),
postupně řešit i problematiku tzv. zázemí (skleníkové zázemí, správní budova, energetika, vytápění objektů, kanalizace atd.),
dobudování již vznikajícího botanického parku a jeho citlivé propojení se stávající části zoo,
postupně rušit staré, morálně i fyzicky mrtvé objekty pocházející z doby před 30 či 40 lety a nahrazovat je moderními chovatelskými zařízeními, které poskytnou zvířatům odpovídající životní podmínky. Rád zde používám příměr, že dnes už taky nikdo z nás nesedne do auta vyrobeného třeba v roce 1962 a s těmi objekty v zoologické zahradě je to v podstatě úplně to samé,
ještě více se dále zapojovat do projektů ochrany přírody u nás i v zahraničí.
Poslední otázka: prozradíte nějaké chystané novinky? Na co se návštěvníci v nejbližší době mohou těšit?
Po nedávno otevřené zrenovované (i pro handicapované návštěvníky zpřístupněné) kontaktní dětské zoo a expozici pro poníky a oslíky byla před pár týdny otevřena, prozatím v celé historii Ostravy největší, voliéra, určená pro vzácné a ohrožené druhy supů, která zcela zásadním způsobem zlepšuje jejich životní podmínky. Cílem je pochopitelně dosáhnout co největšího množství přirozeně odchovaných mláďat, která budou bezplatně poskytována pro probíhající i chystané repatriční projekty v řadě zemí Evropy.
Příští rok bude nově otevřen menší komplex 5 voliér pro bažanty a další ptáky Tibetu a Číny, kde v současnosti probíhají dokončovací a estetizační práce. Toto je pochopitelně jen malá část z věcí, které se v zoo dějí. Velká část investic musí být vynakládaná do fungování tzv. zázemí- energetiky, kanalizací, střech, oplocení a mnoha dalších věcí. Návštěvníkům zahrady sice pochopitelně zůstávají skryty, ale pro samotné zdárné fungování zoo jsou často ještě mnohem důležitější, než vlastní expozice se zvířaty. O dalších větších plánech a projektech bych se v současné době raději nerozepisoval. Je jich samozřejmě celá řada, ale protože jejich další vývoj je vázán na velké investice buď z rozpočtu Statutárního města Ostravy nebo z peněz z EU a já bych jen velmi nerad komukoli sliboval nesplnitelné, raději bych vyčkal, jak se bude postupně dařit uvedené prostředky získávat.
Chtěl by jste čtenářům Fauny něco vzkázat?
Ano, rád bych všem čtenářům Fauny vzkázal, že nejlepším způsobem, jak naši zoo a všechny výše uvedené projekty na pomoc ohroženým zvířatům u nás i v zahraničí můžete podpořit je, když nás pokud možno s celou rodinou či se všemi známými a přáteli budete co nejčastěji navštěvovat. A myslím, že krásný lesní areál ostravské zoo opravdu stojí za to.
Chtěl bych tímto poděkovat panu řediteli Petru Čolasovi, že si našel ve svém programu trochu času a poskytl několik informací pro naše čtenáře. Všichni přejeme, ať se vám práce daří a někdy příště se těšíme na setkání.
Richard Valko
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
