Chov krajty Morelia spilota variegata

Třída: Reptilia
Podřád: Serpentes
Čeleď: Boidae
Podčeleď: Pythoninae
Rod: Morelia

Mladý samec Morelia spilota variegata.

Tato nádherná krajta pochází z Austrálie a ze západu ostrova Nová Guinea. Žije arborikolně (žijící na stromech) i terestricky (žijící na zemi, pozemní). Obývá biotopy od nepříliš hustých deštných lesů, přes říční oblasti a kamenitá pole až po okolí lidských sídlišť. Je to poddruh známé krajty diamantové (Morelia spilota), která se vyskytuje v jihovýchodní oblasti Austrálie a dorůstá do délky až 350 cm. Krajta kobercová se stala velmi oblíbenou a v dnešní době i žádanou krajtou pro své krásné zbarvení a mírnou povahu. Tato krajta má na těle velmi složitou kresbu, která se skládá ze světlých a tmavých skvrn na žlutém až žlutohnědém podkladě. Na spodním rtu má tepločivné jamky. Na každé straně jich má přibližně jedenáct. Ve volné přírodě dorůstá do délky okolo 400 cm, ale v teráriích nepřesáhne její délka většinou 300 cm. Ve své domovině loví převážně hlodavce, králíky, ptáky a různé vačnatce. V teráriu stravu občas zpestříme kuřaty. Malí hadi se živí holaty myší a potkanů. Zpočátku bývají mláďata poněkud kousavá, ale v dospělosti jsou to klidní chovanci. Mláďata dospívají už po jednom roce života.
Svoji krajtu jsem zakoupil dne 4. 10. 2006. Od chovatele jsem se dozvěděl, že se jedná o mladého samečka. Měřil přibližně 53 cm a vážil asi 50 g. Na první krmení jsem se mu pokusil nabídnout odstavené mládě myši, ale to odmítal. Dne 9. 10. 2006 jsem mu tedy nabídnul čtyři holátka myší, která bez problémů pozřel. Moje krajta je velice žravá. Dokáže spořádat až pět větších holat na jedno krmení – týdně. Před umístěním do terária jsem samečka dal na pár dní do karanténního akvária. To bylo zařízeno jednoduše. Podkladem byly papírové ubrousky, miska s vodou, úkryt a větev. Mezitím jsem si připravil terárium o velikosti 110×60×80 cm (délkaךířka×výška), které jsem vyrobil ze starého školního stolu. Zadní a boční stěny má dekorované jako skálu. Do terária jsem mu umístil jak umělé, tak živé rostliny druhu scindapsus, chlorophytum, hedera (česky břečťan). Jelikož tato krajta velice ráda šplhá, umístil jsem jí do terária několik větších větví. Samozřejmě nechybí miska s čistou vodou, která musí být dostatečně velká, aby se do ni krajta vešla celá a musí být dobře upevněná, aby ji nepřevrhla. Jako podklad se používá buď písek, který se musí před použitím sterilizovat v troubě při teplotě 250 °C, nebo drobnější štěrk, hobliny (neplést si je s pilinami), papírové ubrousky, kamenné desky, osiková kůra nebo obyčejné noviny. Osvětlení zajišťuje 60 W žárovka. Do terária jsem umístil i obyčejnou zářivku. Teplotu udržuji přes den 28–32 °C s mírným nočním poklesem na pokojovou teplotu 22–25 °C.

M. s. variegata

V literatuře se uvádí, že krajty kobercové se páří od prosince do března. Samice kladou po asi třech měsících 13–35 vajec, která jsou k sobě slepená. Samice je zahřívají vlastním tělem. Vždy je ale jistější vejce samici odebrat. Mláďata se při umělé inkubaci líhnou přibližně za 1–3 měsíce, při teplotách kolem 29–32 °C a měří 44–50 cm.
Jiné druhy tohoto rodu jsou například: Morelia amethistina (krajta ametystová je největším zástupcem rodu) – vyskytuje se na Nové Guinei, Indonésii, Filipínách a na okolních ostrovech. Morelia boeleni – Nová Guinea, Morelia bredli – Severní Teritorium v Austrálii, Morelia carinata – západní Austrálie, Morelia oenphelliensis – žije v Austrálii, velice krásná krajta Morelia viridis – (Krajta zelená), sever Austrálie.
Další poddruhy krajty diamantové: Morelia s. mcdowelli - vyskytuje se v Novém Jížním Walesu, Morelia s. cheynei - vyskytuje se v Austrálii, na Atheronské náhorní plošině.
Věřím, že jsem tímto článkem pomohl začátečníkům, kteří chovají tuto nádhernou krajtu. Všem chovatelům přeji úspěšné odchovy.

Použitá literatura:
Hroznýši a krajty – Miroslav Kocián, Polaris, 2000

text a foto: Hunka Jan