Kajman brýlový (Caiman crocodilus)

Kajman brýlový žije v Kostarice, Kolumbii, Brazílii, Ekvádoru, Guatemale, Mexiku, Hondurasu, Nikaragui, Peru, a Panamě.

Krokodýli žili na této planetě dříve než my lidé, vznikli před více jak dvěma sty miliony let. Krokodýli jsou velice dokonalá a přizpůsobivá zvířata, mají výborný zrak, sluch i čich. Při vylomení zubů jim dorůstají, stejně jako žralokům, celý život nové. Krokodýl vydrží pod vodou až jednu hodinu, aniž by se musel znovu nadechnout. Vydrží až šest měsíců bez potravy.

Krokodýli žijí v tropických oblastech Afriky, Asie, Ameriky i Austrálie. Jejich potravou jsou nejenom ryby, ptáci, savci, plazi ale stává se jí i člověk. Krokodýli plavou pomoci silného zploštělého ocasu. Mají až 68 zubů, se kterými nedokáží žvýkat, ale jen kousat a trhat, takže jsou přizpůsobeni na trávení velkých kusů masa. Krokodýli se často zakousnou do těla kořisti a začnou se pomocí ocasu rychle otáčet kolem své osy a vytrhnout tak z kořisti kus masa. Toto jsem si jednou ověřil při odchytu kajmana, když jsem mu chtěl hodit na hlavu hadr, tak se mi do něj zakousl a začal se otáčet. Dokázal to hodně rychle i když byl zrovna na souši. Ve vodě to dokáže určitě mnohem rychleji. Krokodýl má obrovskou sílu v čelistech. Údajně byl zaznamenán stisk krokodýla o síle 1200 kg. Svaly na otevírání krokodýli tlamy jsou však velice slabé, takže zavřenou tlamu lze udržet i u velkého krokodýla rukama. Krokodýl loví ve vodě, většinou čeká u břehu až se nějaké zvíře přijde napít, ale dokáže se za pomocí svého silného ocasu vymrštit nad hladinu a chytit ptáka v letu. Krokodýli dorůstají, údajně až do délky 10 m, prokázaná velikost je však kolem 8 m. Největší délky a váhy, více jak 1000 kg, dorůstá Krokodýl mořský. Velký krokodýl dokáže ulovit i dospělého lva, pokud jej napadne ve vodě, když se zvíře přijde napít.

Kajmana brýlového jsem choval 5 let. Byl to dva metry dlouhý samec. Kajmana jsem choval v tropickém skleníku a v letních měsících ve venkovním výběhu, do kterého jsem ho musel přenášet. Ideální by bylo mít výběh vedle skleníku, aby se s kajmanem nemuselo 2× ročně manipulovat. To nebylo příjemné ani jedné ze zúčastněných stran. Měl jsem k tomuto účelu udělanou klec 180 cm dlouhou, 50 cm širokou a 40 cm vysokou, která se skládala ze dvou půlek na pantech. Klec jsem dal do bazénu a když kajman vlezl do vody, tak jsem jen uvolnil horní půlku klece a klec, která byla vybavena zámkem ze dveří, se sama zajistila. Ve venkovním výběhu jsem koncem léta kajmana chytal, když teplota klesla na 15 °C. Hodil jsem mu na hlavu nějaký hadr, aby neviděl a chytil jej oběma rukama za tlamu, aby jí nemohl otevřít. Při tak nízké teplotě je to jednoduché, neboť kajman je minimálně pohyblivý. Ale pozor, je třeba jej chytat až ráno a né večer, hned jak teplota klesne. Krokodýli mají na zádech kostěné výrůstky, které působí jako jakýsi akumulátor tepla. Takže je tam dost velká setrvačnost. Jednou jsem stěhoval kajmana do venkovního výběhu a nechtělo se mi manipulovat s těžkou kleci na odchyt, tak jsem zkusil chytit jej rukama. Ve skleníku, kde byla teplota kolem 30 °C, je takový kajman hodně rychlé zvíře. I když mu hodíte na hlavu hadr, aby se neorientoval, chňape kolem sebe a je třeba rychle mu chytit tlamu a zalehnout ho. Kajman má jednu malou nevýhodu pro toho, kdo ho chytá: pokud se do něčeho zakousne, tak nepustí. Při čištění se zakousl třeba do hadice a držel ji pak ještě půl hodiny. Síla v tlamě dvoumetrového kajmana je obrovská. Pokud se při čištění zakousl třeba do nějaké dřevěné násady, nebyla šance ji udržet v rukou. A stopy po zubech byly dost výrazné. Bylo to zvíře, ze kterého jsem měl dost velký respekt. Někdy jsme mívali doma samice Pumy americké na krytí naším samcem. I když to byla cizí dospělá zvířata, tak do kotce se chodilo běžně uklízet. Kočkovité šelmy mají většinou respekt z dospělého člověka. S kajmanem to bylo úplně jiné, pumy byly proti němu úplně neškodné. Kajman nezná strach. A pokud se přiblížíte, je úplně nehybný a počká si až vás má na dosah, až pak na vás zaútočí. Útok je však tak rychlý, že by asi těžko člověk stačil zareagovat. Pozor také, když se přibližujete ke kajmanovi třeba zezadu a myslíte si, že o vás neví anebo se nedokáže tak rychle otočit. Chňapnout až ke špičce ocasu je pro něj hračka, má velice ohebnou páteř a takový výpad bývá také velice rychlý. Ideální je mít výběh vybaven nějakou mobilní přepážkou, výpust vody mít mimo klec, aby se pokud možno ke krokodýlovi nemuselo vůbec chodit. Klec je třeba mít z dostatečně pevného pletiva nebo mříží. Často se mi stávalo, že jsem procházel kolem klece a kajman po mně vyjel a zakousl se do pletiva. Stěnu z pletiva jsem měl ve skleníku až po strop. Krokodýli dokáží po pletivu vyšplhat. Pokud si může pomoci ocasem, tak myslím, že pro dvoumetrového kajmana by 150 cm nebyla nepřekonatelná překážka. Ochočit krokodýla zřejmě moc nejde. Můj kajman po mně vyjel kdykoliv jsem se ocitl v blízkosti klece a bylo jedno, jestli byl zrovna nakrmený nebo hladový. U krokodýlů je nevýhoda, že nepoznáte, kdy se chystá zaútočit. Je to však většinou vždycky, když má k tomu příležitost. Krokodýl sice někdy zastrašuje své nepřátele tím, že se nafoukne a zvedne se na nohou co nejvýše aby vypadal větší, ale většinou zaútočí bez výstrahy. Ideální je čekat tento útok kdykoliv, aby vás krokodýl někdy nezaskočil. Jediná pomoc, jak se zbavit zakousnutého krokodýla je prý zatlačit mu oči. Nevím však, zda by to bylo v praxi proveditelné. Všude však existují vyjímky. Před lety mi vyprávěl kamarád, který chová krokodýly, že byl na teraristické burze, kde viděl na jednom stole vycpaného kajmana brýlového. Když však přišel blíž, všiml si, že kajman mrknul. Nemohl tomu uvěřit a ptal se dotyčného, proč jej prodává. Chovatel mu odpověděl, že si na něj stěžuje manželka, prý doma našlape. Tak klidný kajman je asi velká vyjímka. Tomuto kamarádovi se nikdy žádný kajman nepodařil ochočit.

Vodu v bazénu jsem vytápěl na 25 °C a skleník na 20 °C. Na souši byly umístěny dvě velké žárovky, aby se kajman mohl vyhřát. Krmil jsem 1–2× týdně rybami nebo drůbežím masem s přídavkem vitamínu pro plazy. Spotřeba masa je poměrně malá. Vždy, když se kajman přestěhoval do venkovního výběhu nebo naopak, tak minimálně dva týdny nepřijímal potravu. Pokud chcete chovat jakéhokoliv krokodýla, musíte si předem vyřídit povolení chovu nebezpečných druhů zvířat. O toto povolení se žádá na Krajské veterinární správě. Povolení platí 3 roky a pak jej lze podáním písemné žádosti prodloužit. V roce 2006 činil poplatek za toto povolení 1000 Kč za každé chované zvíře. Při prodlužování povolení se již poplatek znovu neplatí. Chov bez povolení je považován za přestupek. Kajman brýlový nebude asi ideální domácí mazlíček do bytu. Mláďata kajmana brýlového lze poměrně snadno sehnat na teraristických burzách nebo v inzercích chovatelských časopisů. Ani cena nebývá u mláďat příliš vysoká (2–3 000 Kč). Až se však nadchnete roztomilými mláďaty, myslete také na to, že můžou během několika let vyrůst do velikosti 2–3 m. Jsou sice i menší druhy, například kajmánci rodu Paleosuchus a Krokodýl čelnatý. Jsou však méně rozšířeni, takže i cena bývá mnohem vyšší. Dorůstají do velikosti 150 cm. Což také pro chov v bytě není ještě ideální velikost. Zbavit se přerostlého krokodýla není vůbec jednoduchá záležitost. Například zoologické zahrady nemají většinou o taková zvířata zájem, i pokud je nabídnete zdarma. Do chovu kajmanů i jiných krokodýlů by jste se neměli raději pouštět, pokud nemáte zkušenosti s jinými zvířaty.

text a foto: Stanislav Rek