Bazilišek štíhlý – Laemanctus serratus Iguanidae

Výskyt
Tento zvláštní a nesporně krásný druh baziliška žije na území Mexika, Hondurasu a Guatemaly. Upřednostňuje okrajové části tropických deštných lesů, keře a stromy podél lesních cest a průseků, a podobné biotopy s dostatečným přístupem slunečního záření.

Popis
V dospělosti může dorůst délky až tři čtvrtě metru, přičemž je, jak jeho jméno napovídá, na pohled poměrně štíhlý až vyzáblý. Tento dojem je vyvoláván především poměrem dlouhých nohou k ostatnímu tělu. Zbarvený je světle zeleně s naznačenými hnědými partiemi při okrajích zahrocených šupin na trojúhelníkové hlavě a s podélným hnědým pruhem na hřbetním hřebínku a na bocích.

Chov
Pro jejich chov zřizujeme větší terária, nejlépe celoskleněná, minimálních rozměrů 120×60×100 cm (v) pro jeden pár. V ubikaci by mělo být dostatek šikmých i vodorovných větví, které jsou stejně silné jako bazilišci sami. Na dno nasypeme směs vlhké rašeliny s pískem a umístíme zde menší bazén, který odparem vody zajišťuje dostatečnou vlhkost vzduchu. Pokud jsem si mohl všimnout, bazilišci se v něm nikdy nekoupou, nicméně naučí se z něho pít, což je pro chovatele velmi pohodlné. I tak ubikaci každý den večer po zhasnutí světel bohatě porosíme.

Vyžadují zářivku s podílem UV světla a dostatek světla viditelného. Proto se pro ně hodí kombinace zářivkového osvětlení, např. ReptiSun 5.0 Compact od firmy Python a běžná kompaktní zářivka s příkonem 21–23 W, která je ke koupi v každém supermarketu. Obě tyto zářivky je možné použít do běžných žárovkových objímek, proto není s instalací nejmenší problém. Pro lokální ohřev použijeme v teráriu umístěnou reflektorovou žárovku 25–40 W, kterou pro bezpečnost umístíme do krytu z páleného květináče. Mně se osvědčilo nasadit na tento kryt ještě odříznuté tělo nerezového čajového cedníku, který zabrání popálení zvířat. U bazilišků sice toto nebezpečí není tak velké, jako např. u chameleónů, ale opatrnost je lepší, než následné léčení popálenin.
Běžná teplota v nádrži by se měla pohybovat kolem 26 °C s tím, že zvířata se mohou vyhřát pod již zmiňovanou výhřevnou žárovkou na 35–40 °C.

Samička klade jednou ročně přibližně 5 vajec, z nichž se při inkubační teplotě 28 °C líhnou mláďata za 53–60 dnů. Podle některých autorů i za 50 dní. Odchov mláďat v běžném teráriu, jako je terárium rodičů, nečiní zpravidla problémy. Jen vlhkost musí být ještě o něco vyšší. Já jsem odchovával mláďata tři roky po sobě v ubikacích o velikosti 40×50×70 cm (v), které jinak používám pro chameleóny. Vyšší vlhkost jsem zajišťoval pomocí živých rostlin, jimiž jsem terárium doslova zaplavil. Úmrtnost mladých bazilišků do tří měsíců stáří činila 10–15 %, zato květiny odumřely za tuto dobu téměř všechny.
Mladé i dospělé bazilišky krmíme živým hmyzem vhodné velikosti, nejlépe cvrčky Gryllus bimaculatus zn. terins®, jejichž šťavnatá, masitá tělíčka poskytují zvířatům dostatek energie i stavebních látek. Nezapomeneme každou krmnou dávku poprášit vitamínově – minerálním přípravkem s dostatkem vápníku.
 

text a foto: Vladimír Cerha