Dvojjazyčník ještě v poměrně nedávné době obýval rozsáhlé oblasti na severu ostrova Hispaniola, jednoho z ostrovů Velkých Antil v Karibském moři. Zde žil ve vlhkých, nížinných lesích, kde hledal úkryty ve vrstvě listí, pod padlými kmeny i kameny. Neuvěřitelně strmý a rychlý pokles populace těchto ještěrů, který započal asi před dvaceti lety, zaskočil jak zoology, tak i všechny ochranářské organizace z celého světa. Za tuto dobu došlo ke snížení počtu dvojjazyčníků o závratných 80 %. Jaké jsou hlavní příčiny? Je jich několik. Jednou z nich je ztráta přirozeného prostředí, kdy dochází k masivnímu odlesňování obrovských území za účelem rozšiřování pastvin a pro pěstování nejrůznějších kulturních plodin. Mimo to místní obyvatelstvo považuje tyto ještěry za jedovaté a nemilosrdně je usmrcuje. Podle některých zpráv je zde i možná souvislost s tajemným kultem Voodoo. Přímo destruktivně na již značně oslabenou populaci působí také i neustálá predace ze strany místních zdivočelých psů, koček a zavlečené, tedy zde nepůvodní malé šelmičky – mangusty, která byla v rámci biologického boje proti hadům nepromyšleně introdukována do fauny ostrova. Během posledních let byl dvojjazyčník nalezen už jen na Haiti (jeden ze dvou států na ostrově Hispaniola) v oblasti o rozloze asi 100 km2. Bohužel nejaktuálnější situace je ještě hrozivější. V současnosti přežívá dvojjazyčník haitský s jistotou jen na jediné lokalitě o celkové rozloze pouhých 10 km2. Poslední údaje o výskytu dvojjazyčníků z oblasti Puerto Plata v Dominikánské republice (druhý stát na Hispaniole) jsou z roku 2004. Od této doby zde už nalezen nebyl.
Všechny tyto alarmující zprávy se promítly i do zařazení tohoto slepýšovitého ještěra v rámci Červené knihy ohrožených druhů zvířat (IUCN Red List). Od roku 2004 je zde uváděn jako kriticky ohrožený druh (Critically Endangered).
Mezi instituce, které jako první zareagovaly na vzniklou situaci, se zařadily zoologické zahrady Nashvill (Tennessee USA) a Jersey (Velká Británie). V těchto zoo je největší počet jedinců chovaných v lidské péči. Rovněž tak většina základních biologických dat byla získána právě odtud. Dvojjazyčník, česky pojmenovaný patrně právě pro svůj tvar jazyka, který je na špičce rozdělen na dvě části, představuje vejcoživorodý (ovoviviparní) typ ještěra. Samice rodí během vlhkého a teplého období 8 až 30 mláďat, která měří mezi 46 až 49 mm a jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí mezi 1,4 až 1,8 gramu. Jejich první potravou je malý hmyz. Dospělí jedinci si s oblibou pochutnají kromě hmyzu i na žížalách, měkkýších a mláďatech nejmenších savců, hlavně hlodavců. Pohlavní dospělosti dosahuje dvojjazyčník asi ve věku 3 až 4 let. Většina herpetologů i špičkových chovatelů v zoologických zahradách se domnívá, že se dožívá maximálně 25 až 30 let, možná i více.
Prvními odchovanými dvojjazyčníky se mohla pochlubit již zmiňovaná zoo z metropole Tennesse, později se k ní přiřadila i britská Jersey. Odchovaná zvířata z těchto dvou zoo jsou postupně umisťována v dalších zoologických zahradách v USA i v Evropě. Tak dnes můžeme dvojjazyčníky spatřit i v Zoo Barcelona (Španělsko), Zoo Penkridge (Velká Británie) nebo ve dvou polských zoo, a to v Plocku a ve Wroclawi. Celkový počet jedinců v těchto institucích není zatím nijak závratný a nepřesahuje číslo jednoho sta jedinců. Záchranný evropský program pro kriticky ohroženého dvojjazyčníka haitského se teprve začíná rozjíždět. V České republice se zapojila do boje o záchranu tohoto vymírajícího druhu živočicha jako první zoologická zahrada v Brně. Na jaře tohoto roku sem dorazila zásilka z britské Zoo Jersey založená světoznámým spisovatelem, cestovatelem a zoologem Geraldem Darrelem, obsahující pět jedinců dvojjazyčníka (tři samci a dvě samice), narozených v Zoo Nashville v USA. Doufejme, že populace v zoologických zahradách a následně i v soukromých chovech bude vzrůstat a tajemný dvojjazyčník jako živočišný druh přežije alespoň zde.