Připravila jsem několik jednoduchých pravidel, která by každého měla dovést ke slušnému výsledku, a to i s kompaktním fotoaparátem a základními znalostmi o fotografování. Ponechám stranou nastavení fotoaparátu či následné úpravy a zaměřím se na nejjednodušší cestu k uspokojivému výsledku.
Čím a jak fotit
I obyčejným kompaktem můžete udělat skvělou fotku, jen je třeba znát alespoň základy obsluhy fotoaparátu. Při dobrém počasí a dostatku světla se můžete spolehnout na automat, který si s klidovou fotkou poradí. Nejvhodnější doba pro získání dobrého snímku je ráno nebo k večeru, kdy již není tvrdé světlo, slunce byste měli mít vždy za zády (pozor na vržený stín!). U fotoaparátu, který má zoom, si nastavte co největší ohniskovou vzdálenost (pomocí zoomu) a od koně si couvněte a sedněte si na bobek – to kvůli nezkreslení perspektivy. Velmi důležité je to zejména při focení poníků! Když totiž budete fotit z co největší blízkosti širokoúhlým objektivem, uděláte fotku „koňosaura“, který bude mít velké tělo a hlavu a krátké nohy. Koně vyfoťte vícekrát, v dnešní době digitálních fotoaparátů můžete udělat spoustu snímků a v počítači si pak vybrat ty nejlepší. Nespoléhejte proto pouze na jednu či dvě fotky, stačí, aby kůň mrknul či dal uši dozadu, a můžete jít fotit znovu. Tím nemyslím, že je potřeba mít padesát fotek v postoji, ale klidně deset a pak pečlivě vybrat tu nejlepší. Pokud na snímku bude i předvádějící, požádejte ho, aby se (pokud možno) korektně oblékl a nevyvolal pak při zveřejnění salvy smíchu – tělnatý strejda v roztrhaném tričku a trenkách opravdu není příliš reprezentativní!
Zootechnický postoj
Nejvíc vypovídá o koni zootechnický postoj, což znamená, že hlava vždy směřuje doleva, levá přední je předkročená a levá zadní zakročená, obě pravé nohy naopak směřují dovnitř. Kůň by měl stát na rovném podkladu (cesta, dvůr, výběh) a měl by mít soustředěný výraz (uši dopředu). Dávejte pozor, aby všechny čtyři nohy byly došlápnuté. Máte-li tu možnost, vezměte si ještě k ruce pomocníka, který bude mít tvrdý chléb či igelitovou tašku (nebo cokoli jiného), co zaujme koně. Pomocník tak zajistí, že se kůň na fotce nebude tvářit jako v posledním tažení. Samozřejmostí je vzorně vyčištěný (nebo ještě lépe vykoupaný) kůň a nejlépe v letní srsti. Zimní srst udělá z výstavního krasavce chlupatého medvídka a může být důvodem neúspěšného prodeje. Při fotografování dejte pozor, aby kůň na výsledném snímku neměl neobratným manipulováním s fotoaparátem „uřezaná“ kopyta a uši.
Uzdečka
Koně je vhodné fotit na padnoucí čisté uzdečce, popřípadě z ní pro účely focení sundat lícnici s nánosníkem a nechat jen jednoduchou uzdečku. Ta totiž nezkreslí tvar hlavy tolik jako jakákoli ohlávka. Jak kožená, tak provazová ohlávka značně deformují tvar hlavy a nejsou pro tyto účely příliš vhodné. Výjimku tvoří výstavní ohlávky u westernových plemen, bílé ohlávky u velšských poníků, předváděcí ohlávky arabů atp. Naprosto nevhodná je ohlávka kočárová, která má ještě náočnice, takže z hlavy koně není téměř nic vidět. Pokud to jde, zkuste vyfotit portrét koně i bez ohlávky, mnoho lidí často zaujme výraz koně.
Pozadí
Není nic horšího, než když majitel vyvede koně před stáj na dvorek plný nepořádku a udělá „cvak“ – snímek na způsob: „Mámo, já ho vyvedu a ty ho cvakni!“ To je cesta přesně k tomu, čeho se chceme vyvarovat. Navíc rušivými prvky zcela utopíte jakéhokoli koně, zvlášť když mu pak ze hřbetu „vyrůstají“ vidle či lopata, u nohou se válí kupka hnoje a tři slepice a pozadí tvoří oprýskaná zeď. Kůň může vypadat slušně, ale neuklizený dvůr může v potenciálním kupci vzbuzovat pochybnosti o dobrém odchovu a péči. Pokud tedy chcete skutečně reprezentativní snímek, věnujte celé akci dostatek času a koně vyveďte někam na louku či pastvinu nebo na uklizené místo, kde mu to bude více slušet.
Pohyb
Hodně o koni napoví i snímek v pohybu, ale zde se již předpokládá určitá fotografická zdatnost. Mnohé fotoaparáty dnes umožňují natočit video, tudíž i to může posloužit k tomu, aby si kupci udělali obrázek o pohybu koně. Chcete-li kvalitní klusovou nebo cvalovou fotku, zvolte si režim sport, který by vám měl vyhovovat, a udělejte opět řadu snímků, abyste mohli vybírat. Samozřejmě opět platí pravidlo zoomu a sezení na bobku. Při akčním focení se neobejdete bez pomocníků, kteří vám koně budou popohánět a směrovat tam, kde ho budete potřebovat. Prodáváte-li sportovního koně, je nejjednodušší zakoupit snímek z parkuru či drezurního obdélníku od profesionála, který vám poskytne korektní fotku. Určitě v inzerátu nikoho příliš nezaujme fotka koně překonávajícího na dvorku křížek mezi dvěma barely se slečnou na hřbetě a k tomu podaná informace, že kůň chodí čistě parkury stupně L. Myslete na to, že potřebujete opravdu dobré vypovídající snímky. Jinou možností je pozvat si profesionála, který vám koně nafotí, ovšem v tom případě musíte počítat s tím, že mu budete muset věnovat svůj čas a nebude to zadarmo. A pozor – v dnešní době se označením „profesionální fotograf“ honosí pomalu každý, kdo má fotoaparát, takže si nejprve prohlédněte jeho práci nebo shánějte reference, ať nejste ve výsledku zklamaní.