Bojovnice novoanglické
Zařazení: bojová plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina E1)
Původ: Anglie
Kroužek: kohout 20 mm, slepice 18 mm, zdrobnělé kohout 11 mm, slepice 9 mm
Vznik plemene
Novoanglické bojovnice vznikaly mezi lety 1850–1900. Jejich historie se začala psát v době zákazu kohoutích zápasů, od počátku byly šlechtěny jen pro výstavní účely. Vznikaly ze staroanglických bojovnic a malajek, do dalšího chovu pak byli vybíráni štíhlí, dlouhonozí jedinci.
První standard byl v zemi původu publikovaný v roce 1866, nebyly zde rozlišeny staroanglické a novoanglické bojovnice. Standardy těchto dvou plemen byly zveřejněny až roku 1883.
V roce 1965 byly do standardu v zemi původu zahrnuty v devíti kresebných rázech, do amerického standardu v roce 1874 v sedmi rázech.
Pokles zájmu plemeno zaznamenalo na začátku první světové války. Dnes se chová jak v zemi původu, tak v Nizozemsku, Německu, USA, Kanadě a v Austrálii. V USA má v současnosti uznaných 18 rázů, zatímco v zemi původu jich je o tři méně.
Zdrobnělé bojovnice novoanglické byly poprvé vystaveny koncem 19. století. Jsou starším plemenem než zdrobnělé staroanglické bojovnice. Plemeno vyšlechtil Angličan Entwisle, na jejich vzniku se podílely zdrobnělé bojovnice indické a zdrobnělé malajky. V současnosti jsou zdrobnělé novoanglické bojovnice mnohem populárnější než jejich velká forma.
Plemenné znaky
Bojovnice novoanglické patří k plemenům středního rámce, jejich křivky jsou ladné, ale nesmí postrádat rysy bojových plemen a výrazné osvalení. Hmotnost kohoutů do 1 roku se pohybuje od 2,3 do 2,8 kg (min. 2,0, max. 3,3 kg), slepic od 1,3 do 2,3 kg (min. 1,5, max. 3,3 kg), starší kohouti mají mít 2,6 až 3,3 kg (min. 2,2, max. 3,8 kg), slepice 2,1 až 2,8 kg (min 1,7, max. 3,3 kg). Zdrobnělé novoanglické bojovnice patří k nejlehčím plemenům. Hmotnost mladých kohoutů by se měla pohybovat v rozmezí 0,5–0,7 kg (min. 0,4 kg, max. 0,8 kg) a slepic od 0,4 do 0,6 kg (min. 0,3, max. 0,7 kg). Starší kohouti by měli mít 0,5–0,8 kg (min. 0,4 kg, max. 0,9 kg), slepice 0,4–0,7 kg, (min. 0,3, max. 0,8 kg).
Hlava se požaduje dlouhá, úzká, tvaru kyje, dlouhý je i elegantně zakřivený zobák, ten musí být silný u základny. Malý, vzpřímený listový hřeben jemné struktury by měl mít pravidelně řezané zuby. Laloky i ušnice jsou malé a jemné. V zemi původu je povoleno kupírování hřebenů i laloků. Barva velkých očí odpovídá zbarvení peří.
Typický je dlouhý, štíhlý, v horní části mírně dozadu ohnutý krk zdobený jen sporým krčním závěsem. Záda musí být krátká a rovná, v přední části široká, směrem k ocasu se zužují. Nepříliš dlouhá záda kryje v zadní části krátký sedlový závěs. Také ocas je krátký, úzce nasazený a sevřený, nesený jen mírně nad úrovní trupu. Úzké srpy se jen mírně ohýbají, rejdováky přesahují jen nepatrně.
Krátká, silná křídla navazují na hranatá, vyčnívající ramena. Konce letek by měly sahat ke špičkám poslední řady per sedlového závěsu.
Dlouhé, dobře zaoblené, neopeřené běháky jsou zbarvené podle rázu. Také prsty mají být rovné a dlouhé. Drápy by měly barvou odpovídat běhákům. Holeně musí být bohatě osvalené, dlouhé a výrazné. Zvláštním znakem je odměřená chůze.
Barva kůže je u většiny rázů žlutá, jen u některých bílá. Opeření musí být krátké a tvrdé, podsada slabě vyvinutá.
Nejčastější exteriérové vady
Nepřípustné jsou vady v typu, kratší nebo krátké krky, mohutné hřebeny, těžké hlavy. Vady bývají i v utváření ocasu.
Britský klub uvádí poměrně častý výskyt kachních běháků, za závažné vady se považuje nestandardní barva očí, ploché holeně, křivá prsní kost a záda, stranou nesený ocas. U populace v Německu se poměrně často vyskytují v sedle překřížená křídla. I zde platí, že kvalitní zvíře nemůže mít velké odchylky ve zbarvení a kresbě peří.
Barevné rázy
K nejběžnějším barevným rázům patří black red, birchen, brown red, duckwing and pyle.
Barevné rázy lze rozdělit do dvou skupin: první skupinou jsou rázy s vrbově zelenými běháky a červenýma očima, do druhé skupiny se řadí rázy s tmavými běháky a tmavýma očima. U některých rázů jsou běháky bílé. Barva obličeje, hřebene a laloků přechází od červené po ostružinovou v závislosti na rázu.
Jen pro zajímavost: k prvním barevným rázům uznaným APA v roce 1884 patřily černé, černé stříbroprsé, černé oranžovoprsé, modré oranžovoprsé, stříbrokrké oranžovohřbeté, červeně sedlaté zlatokrké, zlatokrké oranžovohřbeté. V Německu jsou nejčastěji chované černé stříbroprsé, černé oranžovoprsé a zlatokrké.
Užitkovost
Snáška se soustřeďuje do několika měsíců a není vysoká – u obou forem kolem 80 vajec, u velkých s hmotností 50 g se smetanově zbarvenou skořápkou, u zdrobnělých 30 g s krémovou skořápkou.
Specifika chovu
K novoanglickým bojovnicím patří přívlastky přátelské, zvídavé, dají se snadno ochočit, jsou tiché. Doporučují se i pro chovatele z předměstí. Nejsou tak agresivní jako jiná bojová plemena, lze je chovat v hejnu. Do hejna je také možné zařadit další slepice. Chování zvířat je ale třeba pozorovat a v případě vleklých šarvátek zakročit.
V zimním období se doporučují zateplené suché, dobře větratelné kurníky, nesnášejí průvan a vlhko. Někteří chovatelé uvádějí, že ptáci jsou náchylní k rýmě, doporučuje se i podávání antibiotik, odčervení a kontrolování vnějších parazitů. Výběhy postačí menší, vhodné jsou zakryté, ptáci jsou údajně poměrně dobří letci. Zdrobnělé nemají na prostor velké nároky, postačí jim malý kurník a omezený výběh.
Jako stelivo se doporučují hobliny z borovice, které jsou lepší než seno nebo sláma. Krmítka je vhodné vzhledem k výšce zvířat umístit výš. Chovatelé doporučují do krmné dávky v zimě přidávat zlomky kukuřice, drcené arašídy a slunečnicová semena.
Potřebná je klecová drezura. Na srpnové výstavy se hodí zvířata líhnutá do konce března.
Slepice poměrně často kvokají, obsednou ale méně vajec. Díky řídkému peří a dlouhým běhákům je někteří chovatelé označují za nepříliš vhodné kvočny, jiní s odchovy pod slepicí nemají problémy.
Zahraničí
Britský klub byl založen roku 1948 a v současnosti sdružuje okolo dvou set členů. Tento klub zveřejnil informace na stránkách: www.moderngameclub.co.uk. Kontaktovat jej můžete na e-mailu: [email protected]. Na stránkách naleznete nejen standard a popis jednotlivých barevných rázů, ale také termíny výstav a zajímavé fotografie. Podle standardu drůbeže klubu Velké Británie standardní kohouti váží 3,20–4,10 kg a slepice 2,25–3,20 kg, zatímco zdrobnělí kohouti mají 570–620 g a slepice 450–510 g.
V Německu byl klub chovatelů zdrobnělých bojovnic založen roku 1930. Další informace najdete na stránkách http://www.zwergkaempfer.de/. Chovatele velkého rázu sdružuje klub bojových plemen – http://www.ur-und-kampfhuhnclub.com/.
Americký klub zdrobnělých bojovnic novoanglických se prezentuje na stránkách: http://www.mgbca.org/, v oblibě jsou bojovnice novoanglické také v Austrálii: http://www.mgpsinc.com/.
