Tirika zlatokřídlý a jeho chov
Tirika zlatokřídlý a jeho chov Rod Brotogeris zahrnuje sedm druhů menších papoušků. Nedovážejí se často, proto jsou u chovatelů zcela oje...
Rod Brotogeris zahrnuje sedm druhů menších papoušků. Nedovážejí se často, proto jsou u chovatelů zcela ojedinělým zjevem. Tirikové jsou převážně zeleně zbarvení, mají úzký zobák. Poměrně dlouhou horní čelist mají tenkou se silně zahnutou špičkou. Odchovy všech druhů tohoto rodu se dosud vydařily jen sporadicky. Podle údajů uvedených v monografii M. Vašíčka "Papoušci Nového světa" s.297, se tirikové zlatokřídlí poprve dostali v r. 1878 do ZOO v Londýně. Jejich domovinou jsou Amazonské oblasti v severozápadní Brazílii. Několik zajímavostí uvedl holanský chovatel D. v německém odborném tisku.
Krmení: hlavní potravou je ovoce a zelenina, kterých spotřebují tirikové velké množství. Příliš vybíraví nejsou a přijmou např. jablka, hrušky, kivi, banány, mrkev, okurky salátové, rajská jablíčka, zahradní jahody, třešně, papriky, papaje, mango, salát zahradní, endivie / středomořský druh čekanky/, žabinec ptačinec. Nedoporučuje se avokádo, protože ho tirikové nesnášejí. Zvláště jim chutná včelí med. D. jim dává také moučné červy, na jeden pár pět kusů za týden. Je to výborný zdroj bílkovin, který by v jídelníčku neměl rozhodně chybět. Ze zrnin dává směs semen pro malé papoušky. V době hnízdění nakličuje slunečnici, holubí zob s luštěninami a dává také hotovou vaječnou směs i kaši ze sedmi druhů zrnin.
Chovatel D. používá pro pár tiriků klec velikosti 120 x 60 x 50 cm, kde se cítí velice dobře. Hnízdní budka má tyto rozměry: délka 60cm, šířka 20cm a výška 20 cm a je rozdělena na tři oddělení. Chov po páru má proti chovu v kolonii značné přednosti. Tirikové dřevo příliš neoštipují, když jim dáváme stále dostatek čerstvých větví. Tirikové se velmi rádi koupou a proto v kleci nikdy nesmí chybět mísa s čistou vodou.
D. četl, že jsou tirikové důvěřiví, ale to z jeho zkušeností nevyplývá. Někteří jedinci sice vezmou z ruky slunečnicové semeno, ale to je vše. Především importovaní ptáci bývají velice plaší, což trvá dlouhý čas. Jelikož jsou tirikové jen vzácně dováženi, je bezpodmínečně nutné vybudovat kmeny k jejich roznožování a záchraně.
Chov: D. získal v září 1994 pár tiriků zlatokřídlých. V nových podmínkách si rychle zvykl. V r.1995 snesla samice 4 vejce, ze kterých se vylíhla 4 mláďata. Dvě několik dnů po vylíhnutí uhynula, ale dvě byla vlastními rodiči spolehlivě odchována. Podruhé pár zahnízdil koncem března 1996, samice snesla 5 vajec, z nichž 5 bylo oplozeno. 25. a 26.5. se vylíhla 4 mláďata / v pátém vejci zárodek uhynul/. Mláďata byla 8. a 9. června okroužkována kroužky o průměru 5,4 mm. Mláďata opustila budku 15. července a 27. července byla samostatná a mohla být od rodičů odtavena.
Příloha: třídílná hnízdní budka vhodná pro chov papoušků rodu Brotogeris.
