Co dělat při nálezu hendikepovaného zvířete?

V současné době je v naší republice okolo padesáti specializovaných zařízení, která se starají o hendikepovaná zvířata. Lidé jsou o nich dosud poměrně málo informováni - nálezce zvířete proto mnohdy ani netuší, že existuje někdo, kdo je ochoten zvířecího pacienta ubytovat a na vlastní náklady léčit.

"Poslední dobou se však zájem přece jen zvyšuje, pravděpodobně i díky tomu, že se snažíme spolupracovat se školami," říká Libor Šejna ze Záchranné stanice ptactva Makov nedaleko Písku. "Problém je skutečně spíše v tom, že se mnozí lidé snaží udělat pro nalezené zvíře maximum a zatím mu spíš ublíží, než pomohou. Každý případ samozřejmě vyžaduje něco úplně jiného. Člověk, který nemá dostatek zkušeností, nemůže ani při nejlepší vůli správně odhadnout, co zvířeti schází a jak mu nejlépe pomoci. Navíc často ani nepozná, o jaký druh se jedná, takže ho například nakrmí nevhodnou potravou, což pro něj může být osudné."

Tmu, teplo a klid

Kdo v přírodě najde hendikepované zvíře, měl by ho za všech okolností co nejdříve předat do rukou odborníka. Jeho šanci na přežití a uzdravení samozřejmě může podstatně zvýšit, poskytne-li mu správnou první pomoc. Když si ovšem nejste jisti, co přesně zvíře potřebuje, vždy platí, že "méně je více".

V případě, že si naprosto nevíte rady, však neuděláte chybu, když zvířeti poskytnete tři základní podmínky: tmu, teplo a klid.

Především dětem je dobré jasně vysvětlit, že zvířátku nijak nepomohou, když na něj budou mluvit, hladit ho a podobně. Kontakt s lidmi totiž může pro zvíře znamenat ještě větší stres než samotné zranění nebo onemocnění, kterým trpí.

Kam se obrátit

Nejdůležitější je včas kontaktovat záchrannou stanici. Pokud nevíte, kde nejblíže ve vašem okolí nějaká je, obraťte se na referát životního prostředí okresního úřadu, případně na nejbližšího veterináře.

Odborník ze záchranné stanice vám poradí, jestli a jak můžete zvířeti ještě sami pomoci, a domluví se s vámi na jeho přijetí (většinou nebudete čekat déle než několik hodin).

Na ptáčata s rozvahou

Když člověk vidí v přírodě dospělé zvíře, většinou se nesplete v otázce, zda potřebuje pomoc, nebo ne. Větší problém je s mláďaty - především ptačími.

"Letos nám například lidé přinesli mláďata motáka pilicha. Netušili, že pilich hnízdí jen v nedbalém hnízdě na zemi, a považovali mláďata za opuštěná. Naštěstí se nám je podařilo odchovat, ale kdyby to dopadlo špatně, bylo by zničeno letos jediné známé hnízdo tohoto dravce na Strakonicku," říká Libor Šejna.

"Pokud si někdo není jist, je samozřejmě lepší, když mláďata vezme a přinese," soudí Věra Přibylová z pražské záchranné stanice. "Osobně jsem se s mnoha přehmaty v praxi nesetkala, je ovšem pravda, že tyto případy vyžadují jistou dávku rozvážnosti."

Kdo najde "holátko" nebo částečně opeřené ptáče, měl by se v první řadě pokusit vypátrat hnízdo a vrátit ho tam. Rozšířený názor, že se na mláďata nesmí sahat, neboť rodiče je kvůli cizímu pachu mohou opustit, platí pouze pro savce, nikoliv pro ptáky. Při nálezu již opeřeného mláděte je třeba alespoň půl hodiny až hodinu počkat, jestli se k němu nevrátí rodiče. Nelze samozřejmě sedět a čekat přímo u mláděte, ale někde ve skrytu a v co největší tichosti. To, jestli lze mládě považovat za opeřené, se nejlépe pozná podle ocasních per, která narůstají až mimo hnízdo.

"Když se jedná o větší, poletující mládě, můžete ho vysadit na strom či střechu domu, kde bude ve větším bezpečí před predátory," radí Věra Přibylová. "Stoprocentně to platí pro mláďata poštolek a sov, která nemají na zemi co dělat, ani když jsou opeřená. Při prvním nálezu je neberte domů, ale vysaďte nějak do výšky - v případě poštolek klidně na okenní římsu. Když ale totéž mládě najdete na zemi podruhé, už neváhejte a postarejte se o jeho umístění ve stanici."

První pomoc ptáčatům

Protože ptačí mláďata velice rychle vyhladoví, je pravděpodobné, že budou potřebovat nakrmit ještě před přijetím do stanice.

Pokud si nejste jisti druhem, ke kterému mládě patří, je krmení dost riskantní záležitostí. Pro všechna ptáčata bez rozdílu můžete však použít jedno univerzální krmivo - drobně nasekané nebo nastrouhané vajíčko natvrdo. Jestliže víte, jakého druhu nalezené ptáče je, můžete tomu potravu přizpůsobit (viz tabulka 1). Nikdy však neexperimentujte, jinak jej můžete snadno zabít, což ostatně platí i pro dospělce. Například masožravý pták bude poměrně ochotně žrát uzeniny, ty mu však rychle způsobí otravu solí.

Péče o ptačí mláďata se samozřejmě hodně liší podle toho, jsou-li krmivá (například pěvci) nebo nekrmivá (například kachňata). Nekrmivá mláďata budou žrát sama z misky, kromě toho potřebují také misku s vodou (nesmí do ní lézt) a misku s pískem (pokud nemáte speciální písek pro ptáky, musí být převařený). Ačkoliv se líhnou už opeřená, musí se jim přitápět (nejlépe žárovkou) na teplotu 28 až 30 stupňů Celsia.

Krmivým mláďatům je nutné dávat potravu přímo do zobáčku z pinzety nebo z ruky, a to velmi často - u drobných pěvců až padesátkrát denně. Pokud ještě nejsou opeřená, potřebují teplotu mezi 28 až 32 stupni Celsia (nikdy víc). Můžete je také umístit poblíž žárovky, nebo na termoláhev s teplou vodou. Nejlepším přechodným příbytkem bude krabice vystlaná senem, větvičkami nebo papírem, nikdy však vatou ani hadříky.

Eva Rázgová

Ústav pro ekopolitiku, Praha

Kam pro informace

Provozovatelem řady záchranných stanic a také koordinátorem jejich služeb v celé republice je Český svaz ochránců přírody. Jakékoliv informace, včetně kontaktů na jednotlivé stanice, vám rádi poskytnou pracovníci kanceláře ÚVR ČSOP na telefonním čísle 02/900-58-720.

Tabulka 1: Jak krmit ptačí mláďata

Nekrmivá mláďata (kachňata, kuřata) Směs vejce natvrdo, tvrdého tvarohu a mrkve (vše jemně strouhané), strouhanky a jemně sekaných kopřiv. Pro kachňata i okřehek ("žabinec") ve vodě.

Krmivá mláďata Univerzální krmivo - vejce natvrdo jemně strouhané

Dravci, sovy Libové syrové maso (drůbeží nebo králičí, vhodné je i koňské nebo hovězí srdce), vše krájené na kousky velikosti hrachu.

Rorýsi Totéž jako dravci a sovy, ale jemně škrábané.

Pěvci Totéž jako rorýsi, k tomu vejce natvrdo, máčené piškoty a jemně strouhaný tvrdý tvaroh.

Holubi, hrdličky Máčené nebo vařené celé zrní (nejlépe pšenice), máčené piškoty.

Datlovití Maso jako dravci, tvrdý tvaroh, vejce natvrdo (vše upravit na sousta velikosti čočky).

Zdroj: kancelář ÚVR ČSOP, Praha

Tabulka 2: První pomoc ptákům při zranění, nemoci a vysílení (JAKMILE POSKYTNETE PRVNÍ POMOC, VŽDY CO NEJDŘÍVE VYHLEDEJTE ODBORNÍKA!)

Typ nemoci či úrazu Příznaky První pomoc

Zlomeniny končetin V místě zlomeniny se končetina nepřirozeně ohýbá, lze nahmatat tření zlomených konců kostí, zlomenina je bolestivá Křídlo složte a přilepte k tělu leukoplastí, nohu upevněte k dlaze z dřívka a přelepte leukoplastí.

Otevřené zlomeniny Kost trčí z kůže ven, rána krvácí Zakrvácené peří ostříhejte, ránu desinfikujte (Septonex, hypermangan, jodová tinktura), přiložte tampon z obvazu a přilepte. Na ránu se nesmí dostat mouchy! Jinak ošetřete jako obyčejnou zlomeninu.

Ostatní otevřené rány Jakékoliv krvácení Pomoc jako u otevřené zlomeniny. Nikdy nezasypávejte zásypy a nemažte mastmi! Vždy odstraňte zakrvácené peří. Pokud je krvácení silné, přiložte tampon z obvazu a přilepte.

Staré otevřené rány Zápach, zelenavé zbarvení okolní tkáně, případně larvy much ve tkáni Ránu omyjte v teplé vodě, odstraňte špinavé peří, vymyjte a pinzetou vytahejte červy. Desinfikujte a pokud rána začne krvácet, přiložte obvaz. Nedávejte zásypy ani masti.

Ochrnutí nohou Pták leze pomocí křídel, peří na břiše je špinavé od trusu Omyjte peří a nohy vlažnou vodou, dejte ptáka do klidu a šera

Otřes mozku Pták ztrácí rovnováhu, nepřirozeně stáčí hlavu, může mít křeče končetin Ptáka umístěte do malého prostoru v klidu a šeru. Nedávejte mu misku s vodou (nebezpečí utonutí).

Spáleniny Puchýře, zčernalé peří a kůže Popálená místa včetně otevřených ran překryjte obvazem

Omrzliny Puchýře (mohou praskat, zčernalé hluboké rány Ptáka dejte na čisté suché místo, podestelte papírem nebo slámou, NE pilinami, ani hoblinami!

Otravy Lze těžko diagnostikovat. Pták může mít nečepýřené peří, průjem, nežere, je apatický a podobně. Nedělejte nic, ihned spěchejte k veterináři. Zapamatujte si místo nálezu a okolnosti (čistota vody, výskyt uhynulých hlodavců či jiných ptáků a podobně).

Vnitřní onemocnění Jako u otravy, pták navíc bývá vyhublý (vystouplý hřeben prsní kosti). Jako u otravy

Vysílení, prochladnutí Pták je vyhublý, může mít zelený průjem, kůže a vnitřek zobáku jsou bledé a na omak chladné Zajistěte teplotu okolo 15 stupňů C. Po kapkách zvíře (i násilím) napájejte teplým (45 st. C) silným roztokem medu nebo glukózy, do něhož přidáte syrový žloutek a lžičku Coly. Nikdy nepodávejte pevnou potravu. Při těžkém prochladnutí zahřívejte nohy ve vodě 45 st. C teplé.

Zdroj: kancelář ÚVR ČSOP, Praha