Tarentola boettgeri

Jejich zbarvení je pískově okrové s drobným tmavým skvrněním, které může vytvářet dojem příčných tmavších pruhů nebo sedlových skvrn. Nominátní poddruh má břišní stranu, zadní nohy a ocas narůžovělé. Ocas může být zdoben 7-8 tmavými skvrnami (Kraus, Kocián 1998), u regenerátu, který je celkově světlejší než ocas původní, jsou drobné skvrnky roztroušeny ve větším množství. V dospělosti dorůstají 10-13 cm.

V přírodě se vyskytují na suchých a polosuchých biotopech, především na zemi pokryté množstvím kamenů, ale i na zdech, v zahradách a jinak využívané krajině.

Na jaře 1996 jsem získal pár nominátního poddruhu T. b. boettgeri přímo z odchytu na Gran Canarii, pro svého staršího syna. V této souvislosti je vhodné podotknout, že jde o velmi levná a nenáročná zvířátka hodící se právě pro děti prvního stupně ZŠ.

Chovný pár byl umístěn v teráriu 30 x 40 x 20 cm s podkladem písku, vyzděnou zadní stěnou, několika kameny a mělkou miskou na vodu. Osvětlení a vyhřívání zajišťovala žárovka 25 W zapojená s druhým obdobným teráriem v sérii. Denní teploty se pohybovaly na průměrných 26 st. C s možností vyhřátí v blízkosti žárovky a nočním poklesem na 22 st. C. Ten byl provázen každovečerním porosením. V letních měsících byla průměrná teplota někdy mírně vyšší, což bylo vítáno s ohledem k určité simulaci výkyvů teplot během roku. Navíc během zimních měsíců bylo terárium ponecháno 2 měsíce zhasnuté.

Co se týká potravy, přijímali tito gekonci smýkaný hmyz, moučné červy a především běžné krmné cvrčky G. bimaculatus v odpovídající velikosti (nymfy kolem 1 cm délky).

Většinu času trávila zvířata buď na zadní vyzděné stěně, nebo pod kameny, kde si hrabáním vybudovala dutiny.

Samička snesla první rok 3 snůšky, druhý rok 6 snůšek. Každá z nich obsahovala pouze jediné vajíčko, které bylo vždy zahrabáno do substrátu. Nebylo možné pozorovat preferenci vlhčího místa kolem napájecí misky, spíše se dá říci, že vejce byla zahrabána buď v blízkosti tepelného zdroje, nebo u zadní vyzděné stěny, tedy co nejdále od vstupních dvířek.

Snůšky se soustředily do letních měsíců (červenec-září) a opakovaly se v odstupu 1-3 týdny. Mláďata se z vajíček líhla za 39-40 dní a to při inkubační teplotě 29-30 st. C (přemístěna do inkubátoru). V prvním roce bylo 1 neoplozené vajíčko a 2 vylíhlá mláďata, druhým rokem však byly všechny snůšky neoplozené.

Novorozená mláďata je nutné krmit octomilkami a nejmenšími nymfami cvrčků. Úplně nejlepším se však jeví krmení smýkaným hmyzem - tzv. drobný lučním planktonem. S ohledem k velikosti mláďat je odchov poněkud pracnější záležitostí a jak vidno z převahy neoplozených snůšek, není úplně bez problémů. Přesto však lze tento druh gekonů doporučit i úplným začátečníkům.