Tento rod robustních žab z čeledi hvízdalkovitých (Leptodactylidae) je ve 12 druzích rozšířen ve větší části Jižní Ameriky. Obecně jde o zvířata nenáročná, velká, hlasitě se projevující a schopná bolestivě kousnout.
Pro jejich chov se hodí malá až středně velká terária přibližných rozměrů 40 x 30 x 30 cm s podkladem vlhké listovky, nebo směsi písku a rašeliny a větší miska na vodu. Někdy se namísto substrátu používá vlhký molitan. Denní teploty udržujeme v rozpětí 25-30 st. C s eventuálním maximem do 35 st. C a nočním poklesem na 24 st. C, respektive teplotu pokojovou. Rel. vlhkost vzduchu 70-90 % (Vergner, Vergnerová). Během zimních měsíců je možný krátkodobý chov pouze za pokojové teploty 22-24 st. C, pro samotný odchov však zpravidla není důležitý.
Nejrozšířenějším druhem je pravděpodobně Ceratophrys ornata původem z Argentiny, Paraguaye, Uruguaye a jižní Brazílie. Bývá velká kolem 10 cm, přičemž samci jsou o něco menší. Chov je možný za výše uváděných podmínek a velikost terária se v podstatě řídí počtem chovaných jedinců, kdy např. v nádrži o podlahové ploše 1 x 0,5 m je možné chovat až 10 jedinců přibližně stejné velikosti, bez ohledu na pohlaví. Nástup rozmnožování je řízen zvyšující se vlhkostí, častým postřikem a případně i zvětšením vodní plochy v ubikaci. Voda je v tomto případě vyhřívána na teplotu 26-27 st. C. V řadě případů je páření vyprovokováno i podáváním hornomálních injekcí např. Stilbestrol samicím a Testoviron samcům (Honeger, Zimmermannová 1985).
Pulci jsou masožraví a vzájemně velmi agresivní, proto je nutný jednotlivý odchov za dostatečného přísunu krmiva - nítěnky, larvy komárů a pakomárů, nastříhané žížaly apod. Dospělé rohaty (plně dorostlé bývají zhruba od stáří 0,5 roku) přijímají velký hmyz, drobné obratlovce, ale i libové maso podávané pinzetou.