Nastal čas, kdy věnujeme volné chvíle mimo jiné taky čištění, desinfekci a opravám budek, abychom je měli připraveny na další, již očekávanou chovnou sezónu. V minulosti jsem je čistil vařící vodou, Arpalitem ap.
Při návštěvě jednoho z chovatelů jsem viděl, že tyto čistil mechanicky od hrubých nečistot a pak je vypaloval pomocí letovací lampičky na PB. Protože jsem toto zařízení nevlastnil, poomohl jsem si pomocí benzinové opalovací lampy, kterou používají natěrači na odstraňování starých nátěrů. Tato lampa mi posloužila v mnoha směrech. Zatím co po použití vřelé vody docházelo k deformacím a leckdy i praskání dřevěných budek, mělo využití opal. lampy i další výhody. Nejen to, že jsem hořákem vypálil všechny spáry, ale na nehoblovaných deskách se opálily odstávající třísky, které jsem si občas vrazil do ruky. Další velkou výhodou je, že se dá opálením docílit stejného "odstínu" budek, takže se nám ptáci ve spol. chovu "nehádají" o světlou nebo naopak tmavou budku.
U budek pro velké papoušky je možno holá světlá místa zabarvit do odstínu zbylé kůry. Zároveň se tímto způsobem zahubí i larvy a brouci, kteří by se mohli pod kůrou ukrývat. Jsem přesvědčen, že někteří chovatelé tento způsob využívají, ale pro ty, kteří budou chtít tento způsob využít poprvé, mám několik užitečných rad. Vždy držte lampu ve správné poloze, tj. aby oheň hořáku směřoval vždy od těla před vás vodorovně s výjimkou přiměřeného sklonu max. do 45 st. - nikdy ne více! Je nesprávné chtít vypálit např. hlubokou budku pro velké papoušky a strčit lampu plamenem kolmo dolů.
Dochází tam k vysokým teplotám a při možné netěsnosti lampy by zákonitě došlo k výbuchu. (Ostatně tento případ znám z doby, kdy jsem pracoval jako natěrač). V tomto případě je lepší si budku položit na podstavec, zídku ap. do úrovně předpažených rukou a pak ji hořákem vypálit. Ale ani v této poloze se s lampou v budce zbytečně dlouho nezdržujeme. To, že při této činnosti používáme ochranné pomůcky jako dlouhé rukavice a ochr. štít je snad samozřejmostí. Rovněž tak místo, kde chceme s lampou pracovat musíme uvážit. Chovatelé, kteří mají voliéry z pevných materiálů, mohou takto vypálit i spáry a podlahy ve voliérách, pokud ovšem neohrozí vznícení. (Použití lepenky, polystyrenu ap. v mezistěnách a stropech). Při této zmiňované činnosti musíme mít vždy na paměti, že pracujeme s otevřeným ohněm!!!
Se zájmem jsem si přečet příspěvek p. Nešpora. Dávám mu plně za pravdu - hygiena v chovu by měla být vždy v popředí zájmu každého chovatele. Pro naše čtenáře bych měl toto doporučení z mé praxe. Na vybetonovaných podlahách mých voliér jsem zjistil roztoče. Vyskytovali se stále i po důkladném mechanickém vyčištění s následným umytím horkou vodou. Na doporučení mého kolegy jsem použil přípravek zn. Savo. Úspěch byl 100% a proto mohu použití vřele doporučit!
Dezinfekční přípravek SAVO - jak uvádí etiketa - spolehlivě likviduje viry (včetně HIV a HBV), bakterie, řasy a nižší houby, odstraňuje pachy. Dezinfekci kotců a předmětů pro zvířata provádíme roztokem připraveným z 1 litru Sava a 10 litrů vody. Účinnou látkou v přípravku je chlornan sodný. Doba použití je 12 měsíců.