Vlhkost je jednou ze 4 primárních veličin, která musí být během inkubace kontrolována - kromě teploty, ventilace a otáčení vajec. A právě vlhkost se nejobtížněji nastavuje a kontroluje.
Instrukce přiložené ke každé líhni obsahují návod, jak dosáhnout přesnou hladinu vlhkosti pro většinu druhů za obvyklých podmínek a v 95 % případů dosáhnete výborných výsledků. Avšak někdy vám špatná vlhkost způsobí problémy a jsou potřeba další opatření, jak kontrolovat a udržovat správnou hladinu vlhkosti. V následujícím příspěvku se Vám pokusíme vysvětlit následky různých hladin vlhkosti, jak ji měřit a jak nejlépe dosáhnout její správné hodnoty.
Než však věnujete svůj čas a úsilí kontrolování vlhkosti, je nezbytné se ujistit, že teplota a otáčení vajec jsou v pořádku - dle návodu k líhni. Také zkontrolujte, že vejce jsou oplozená, chovní ptáci zdraví, dobře krmení a že u nich nedošlo k inbreedingu (= příbuzenskému křížení).
Vaječné skořápky jsou porézní - umožňuje se tak průchod vody skrz skořápku a tak všechna vejce bez ohledu na to, zda jsou inkubována či nikoli, pomalu vysychají. Množství vody, které vejce ztratí, je důležité a je určeno vlhkostí v líhni. Při vyšší hladině vlhkosti bude vejce vysychat pomaleji, než když je její hodnota nižší. Všechna vajíčka mají na oblém konci vzduchovou komůrku, která se zvětšuje, jak se voda ztrácí skrz skořápku. Tento vzduchový prostor hraje při inkubaci důležitou roli. Obsahuje vzduch, kterého se plně vyvinuté kuře poprvé nadechne a umožňuje mu pohybovat se uvnitř skořápky a zaujmout tak správnou polohu k líhnutí. Pokud by byla vlhkost příliš vysoká, vejce by ztratilo málo vody a kuře bude spíše větší a vzduchový prostor příliš malý. To by mohlo mít dopad na dýchání a mládě by mělo těžkosti s rozbitím skořápky v důsledku nedostatku místa. Obvykle při nadměrné vlhkosti zemře kuře buď proto, že je příliš slabé, neboť se nemůže pořádně nadýchnout a nebo mu nedostatek prostoru nedovolí naklovat skořápku kolem dokola, nýbrž pouze v jednom místě.
Nízká vlhkost je příčinou malé velikosti mláděte a velkého vzduchového prostoru v čase líhnutí. Mláďata jsou často slabá a mohou zemřít těsně před, během nebo brzy po vyklubání. Lze říci, že o málo nižší vlhkost než optimální nadělá méně škody než vlhkost o málo vyšší.
Mnoho materiálů je schopno absorbovat vodu nebo vodní páry a vzduch je jedním z nich. Vzduch je směs plynů a vodní pára je jeho součástí. Na rozdíl od jiných plynů, jejichž množství ve vzduchu je téměř konstantní, obsah vodní páry se mění. Může být nulový a naopak také zcela maximální, jaký může vzduch absorbovat. Maximální obsah vodní páry vzrůstá s teplotou a je označován jako saturace. Obsah vodní páry v prostředí vyjadřuje relativní vlhkost, udává se v %. Je to naměřené množství par ve vzduchu v poměru k jejich maximálnímu množství, které by mohlo být ve vzduchu absorbováno při určité teplotě. Např. relativní vlhkost 50 % znamená, že při inkubační teplotě vzduch v líhni obsahoval polovinu maximálního množství vodních par, jakého lze dosáhnout. Maximálně možný obsah vody vzrůstá při vyšší teplotě, pokud však se teplota zvýší, ale nepřidá se další voda, pak relativní vlhkost klesne.
Efekt lze znázornit na příkladu mycí houby. Pokud je houba značknutá na 1/2 své normální velikosti, zadrží méně vody. Na polovinu zmačklá houba ponořená do vody nemůže do sebe nasát více vody a analogicky chladný vzduch při 100% vlhkosti nemůže absorbovat další vodní páry. Pokud houbu uvolníme a přitom se množství vody nezmění, houba bude relativně sušší, neboť má nyní větší kapacitu k absorbci vody. A analogicky teplejší vzduch obsahující stejné množství vody jako chladný má menší relativní vlhkost. Naopak pokud vzduch ochladíme, kapacita vzduchu pro absorbci vody klesne a % relativní vlhkosti vzroste. Při poklesu teploty pod bod saturace (100% rel. vlhkost), vodní páry kondenzují. Příkladem je rosa vznikající za chladné noci po horkém dni.
Přímé měření relativní vlhkosti není snadné. Jsou dostupné, levné vlhkoměry, ale máme zkušenosti s tím, že přístroje z jednoho balení se lišily v měření až o 30 %. Dražší přístroje s digitálním ukazatelem jsou lepší, ale potřebuji pravidelnou kalibraci.
Existuje celkem snadný a spolehlivý způsob měření vlhkosti nepřímo a to zjišťováním účinku na vejce. Provádí se měření hmotnosti vajec, aby se zjistily ztráty vody během inkubace. Většina druhů ptáků potřebuje ztratit 13-15 % jejich hmotnosti za dobu od uložení vajec do líhně až do vylíhnutí. Měřením hmotnosti vajec v pravidelných intervalech se určí průměrné hodnoty hmotnosti vajec, které se srovnají s ideální požadovanou hmotností, potřebnou k zdárnému vylíhnutí a tak se zjistí, zda ztráty vody nejsou příliš velké díky nízké vlhkosti a nebo naopak. Prakticky to znamená kreslit graf, kde na vodorovné ose bude počet dní inkubace a na svislé ose hmotnost.
Průměr hmotnosti vajec první den inkubace je horní krajní hodnota grafu a potřebná hmotnost v den líhnutí (po 14% ztrátě hmotnosti) je konečná hodnota grafu. Tyto dva body se spojí a vytvoří přímku ukazující ideální ztráty hmotnosti. Vejce se váží každý 3. nebo 4. den a hodnota se zanese do grafu. Pokud je aktuální hmotnost nižší než ideální, pak hladinu vlhkosti je třeba zvýšit a naopak. Důležité je dosáhnout ideální ztráty hmotnosti ve den líhnutí. Jakákoli odchylka od přímky ideálních hodnot v ranné fázi inkubace může mít na líhnutí nepříznivý dopad.
Všechny líhně by měly mít možnost vypařovat vodu ve vnitřním prostoru a tak ovlivňovat vlhkost. Na vlhkost mají vliv zejména dva faktory: plocha vodní hladiny a množství vzduchu, které proudí do inkubátoru. Líhně Brinsea mají dvě nádržky na vodu, jež umožňují do určité míry uzpůsobit intenzitu vypařování. Přitom nezáleží na hloubce vody, ale na povrchu hladiny. Pokud je třeba zvýšit vlhkost, naplňte obě nádržky a snižte ventilaci. Určitá ventilace však musí být udržována, aby zárodky mohly dýchat. Vypařovací plochu lze také zvětšit pomocí vypařovací podložky nebo savého papíru. Nestříkejte na vejce vodu. Vlhkost se tak zvýší jen na krátkou dobu a hrozí nebezpečí přenosu bakterií.
Třetí faktor, který má vliv na vlhkost v líhni, je obsah vodní páry v okolním prostředí. Je jasné, že pokud vzduch vháněný do líhně obsahuje málo vody, pak i vlhkost v líhni bude nižší, než když je vnější prostředí velmi vlhké.
Jak již bylo zmíněno dříve, studený vzduch obsahuje málo vody, proto pokud zahříváte zimní vzduch, relativní vlhkost bude velmi nízká. To se stává v zimě ve vytápěných domech, ale i v líhních.
Protože vejce jsou velmi citlivá na přebytek vlhkosti, je nejobvyklejší chybou při líhnutí, použít tu samou intenzitu zvlhčování a ventilace v zimě i v létě. V horkém létě není třeba přidávat do líhně vodu, neboť kombinace horkého a vlhkého vnějšího prostředí a vody vypařené z vajec samotných, zajišťují dostatečnou vlhkost.
Poslední dny inkubace musí být vlhkost mnohem vyšší než předešlé. V tomto stadiu by měla ztráta hmotnosti vajec být 13-15 %. Ztráty vody za posledních 24-48 hodin to už významně neovlivní. Vysoká vlhkost je nutná, aby ochránila membrány vajec před rychlým vysušením, aby nebyly v okamžiku líhnutí příliš tuhé a neztížily tak jejich protržení. V přírodě se membrány nemohou tak rychle vysušit, neboť na vejci sedí rodiče, ale v líhni mohou být vysušené blány problém. Skutečná hladina vlhkosti není pro inkubaci příliš kritická, ale musí být nejméně 60 %. Při otevření líhně klesne vlhkost velmi rychle a trvá mnohem déle než se opět ustálí. Proto se raději vyvarujte otvírání líhně v době klubání mláďat, aby se udržela vysoká hladina relativní vlhkosti.
V článku "Vlhkost při inkubaci" jsme vás seznámili s problémy vlhkosti při inkubaci. Nyní přejdeme od teorie k praxi a seznámíme vás s přístrojem firmy Brinsea, pomocí kterého lze tyto problémy účinně odstranit.
Špatná vlhkost při inkubaci je příčinou č. 1 slabých výsledků při líhnutí. Automatický zvlhčovací modul využívá poslední technologii, aby vymýtil tento problém. Jednoduchá instalace, vysoká přesnost a snadné používání.
Nejrozšířenější problémy při inkubaci jsou přímým důsledkem nesprávné hladiny vlhkosti. Smrti embrya v pozdní fázi inkubace (ve skořápce zemře již plně vyvinuté kuře) nebo vylíhnutí slabých a mokrých kuřat lze předejít použitím zvlhčovacího modulu firmy Brinsea. Když chovatelé hledají, jak úspěšně řídit inkubaci, mohou použít vzvlhčovač, a tak zlepšit výsledky svých chovatelských programů od papoušků po pštrosy ve většině typů líhní s cirkulujícím vzduchem (s ventilátorem).
Pokud hodnota vajec v inkubátoru přesáhne 10 000 Kč nebo nechcete vlhkost ponechat náhodě, zvlhčovací modul je tu pro vás. Má zabudovanou velmi přesnou řídicí senzorovou jednotku. Elektronicky řízený modul poskytuje neustálou kontrolu relativní vlhkosti. Požadovaná vlhkost se nastaví na číselníku a lze ji odečíst na stupnici. Senzorová jednotka tuto hodnotu udržuje, vlhkost v líhni se vyrovnává se změnami atmosférické vlhkosti a změnami ventilace vzduchu. Představuje tak pro uživatele plnou kontrolu vlhkosti v líhni.
Typ zvlhčovače H 20 a H 22 je sestaven tak, aby doplňoval líheň Octagon 20 nebo inkubátor, ale může se použít spolu s jinými líhněmi do kapacity 1000 slepičích vajec. Líheň Octagon 20 má ve stěně destičku, na místo které lze umístit senzorovou jednotku. Kombinace Octagonu 20 a zvlhčovače zajišťuje přesnou kontrolu prostředí líhně a je velmi doporučována, pokud chcete i z malého počtu vajec získat co nejvíce mláďat.
Větší verze H 222 je určena pro větší líhně do 10 000 vajec. Model H 122 je vyráběn speciálně pro Octagon 100 a 250.
K dosažení požadované vlhkosti pumpuje kontrolní jednotka vodu z rezervoáru přes senzor do líhně. Změnou pozice kontrolního knoflíku se automaticky upraví množství vody pumpované do líhně, až se ustálí nová hladina vlhkosti.
Všechny přístroje jsou před opuštěním továrny kalibrovány.
Záruční doba je jeden rok od data prodeje.
Charakteristika:
Senzor
Precizní konstrukce polymeru
Přesnost: +/- 3 % rel. vlhkosti
Doba stabilizace: 5 minut
Přenos vody
Vestavěná peristaltická pumpička
Max. proudění vody: 33 ml/hod. (standardní model)
240 ml/hod. (typ H 222)
Rozměry:
170 x 200 x 120 mm