Panenka běloskvrná

Ve Fauně č. 2/98, s. 10, byl tento druh panenek nabízen jako "Novinka!". Jedná se určitě o velikou vzácnost a je velmi pravděpodobné, že to jsou první exempláře, které se do naší země dostaly.

Co říká odborná literatura

Ve starší odborné literatuře je tato panenka uváděna jako zeměpisná forma panenky žlutohřbeté (Lonchura tristissima leucosticta). Německé jméno je Perlenbronzemännchen nebo také Weissgezeichnete Nonne, v angličtině White-spotted Mannikin. Dr. Walters ji ve svém přepracovaném názvosloví z osmdesátých let určil jako samostatný druh Lonchura leucosticta. Použitý název p. běloskvrná je vhodný a je adekvátní k anglickému pojmenování. Stejně přijatelná by byla jména perličková nebo tečkovaná.

Podle zpráv v časopise Gefiederte Welt (roč. 1981 a 1982) přišly první panenky běloskvrné do Německa v roce 1980. Pan Krause je osobně nachytal na Nové Guineji a do Evropy přivezl. V roce 1981 dovezl menší počet kusů také dr. Burkard do Švýcarska.

Aklimatizace dovezených panenek probíhala úspěšně. Panenky si na nové podmínky brzo zvykly, staly se důvěřivými, zkrotly a s jinými druhy astrildovitých pěvců se dobře snášely.

V přírodě se panenky běloskvrné živí semeny travin v různých stádiích zralosti a hmyzem, zvláště v době odchovu mladých. Pan Krause nacházel jejich hnízda v křoví i ve vysoké trávě, často několik blízko u sebe. Hnízdění v koloniích však dosud nebylo prokázáno.

Popis

Záda hnědá s velkými bílými skvrnami, hrdlo bělavé, hlava a strany hlavy s bílými osténky. Spodní krovky ocasní do černa, ostatní spodina rezavě hnědá, strany a střed prsou i těla bíle.

Krmení

Základem je směs různých druhů pros - bílé, senegalské, plata, japonské a lesknice, které konzumují panenky velmi dobře. Při odchovu mláďat berou ochotně uvedené zrniny naklíčené a také hodně zeleného krmení. Velmi se osvědčily pšeničné výhonky 10-15 cm vysoké a nadrobno rozsekané. Ochotně přijímají travní semena nakličovaná na vrstvě lesní hlíny na nízkých keramických miskách. Nutná je živočišná potrava - mouční červy celí nebo rozkrájení na kousky, před zkrmováním přelití horkou vodou.

Chov

Chovatel H. B. si ze zmíněných dovozů zakoupil 8 kusů (později ještě další dva kusy) panenek běloskvrných. Každý kus si označil barevným kroužkem a umístil do pokojové voliéry velikosti 3,30 x 1,10 x 2,30 m. Tento prostor sdílely panenky s jinými druhy astrildovitých pěvců a velmi brzo si zde zvykly.

Netrvalo dlouho a chovatel pozoroval, že se dva kusy stále zdržují spolu, což bylo znamení, že se asi bude jednat o pár. Zájem o hnízdění potvrzovalo i sbírání peříček a přenášení různého staviva v prostoru voliéry. Někdy se dokonce panenky vzájemně honily, ale to nebylo tak aktivní, jako to např. dělají amady.

Dvojice těchto panenek byla přemístěna do klece velikosti 110 x 90 x 55 cm, kde měly k dispozici dvě hnízdní budky. Jedna byla z překližky velikosti 15 x 15 x 15 cm z poloviny otevřená, druhá tzv. císařské hnízdo (základ dřevěná podložka, na obvodu kolmé dráty) vhodně maskované snítkami jedle Douglasky. Na dvířka klece byly zevnitř rovněž připevněny jehličnaté snítky, které měly přispívat k pohodě a klidu panenek. Brzo začaly panenky navštěvovat "císařské" hnízdo, kde si ze suché a zelené trávy a kokosových vláken postavily silnostěnné kompaktní hnízdo. Vletový otvor byl úzký a vodorovný s převislou stříškou. Panenky stavěly hnízdo asi týden. Během této doby sameček stále pilněji prozpěvoval a také samičku pářil.

V srpnu snesla samice 4 vejce (velikost 16 x 11 mm). Oba partneři se většinou zdržovali uvnitř budky, kterou neopouštěli ani při krmení nebo úklidu. 23. srpna byla provedena kontrola hnízda. Leželo zde jedno uhynulé mládě s uštípnutými nožkami až u těla. 24. a 25. srpna se vylíhla zbývající tři mláďata, která však byla zdravá a dobře nakrmená. Mláďata mohla být ve stáří 9-10 dnů okroužkována kroužky o průměru 2,5 mm. Mláďata se zdržovala v hnízdě poměrně dlouho, opustila je poprvé po 25 dnech, velmi dobře létala. V prvních dnech po prvním vylétnutí z hnízda se mláďata zdržovala mimo budku jen krátce, ale pobyt se pozvolna prodlužoval. Na noc se do budky mláďata s rodiči pravidelně vracela. Dva týdny po vylétnutí z hnízda byla mláďata samostatná a chovatel je 14.10. z klece rodičů odchytil a přemístil do proletové voliéry k dalším druhům exotů a ostatních panenek běloskvrných z dovozu.

Zkušenosti, které chovatel H. B. s tímto druhem panenek získal, byly velice potěšitelné. Podařilo se mu od dvou párů odchovat v průběžných hnízděních celkem 20 mláďat.

Poznámka

V krátkém příspěvku jsem chtěl budoucí chovatele panenek běloskvrných upozornit, že jejich chov není příliš obtížný. Na trhu se objevují bohužel dosti zřídka. Publikování chovatelskýách zkušeností je nedostatečné. Chci požádat inzerujícího chovatele o předání zkušeností, případně o informace o situaci, jaká je dnes na trhu.