Agapornis oranžohlavý II.
V časopise Die Voliere č.6/98 napsal a perfektními fotografiemi zdokumentoval pojednání o agapornisech růžohlavých chovatel E.L. Článek je tak zajímavý, že jsem se rozhodl seznámit s jeho obsahem naše chovatele a především čtenáře zpravodaje Fauna.
Chovatelské úspěchy nejsou adekvátní vynaloženému úsilí
Je pozruhodné, že v současné době jsou stále ještě dováženy nové ptačí druhy a ty jsou po kratším čase úspěšně odchovány. Jeden druh agapornisů, který je znám již 400 let, dělá stále chovatelům problémy. Chovatelské úspěchy s ním byly již zaznamenány, ale ty rozhodně nejsou adekvátní vynaloženému úsilí.
Všechny své agapornise, tedy i oranžolící, chovám v podkrovní místnosti ve voliérkách s rozměry 160x70x125 cm /D-Š-V/. Na hnízdění je v nich umístěn pouze jeden pár agapornisů oranžolících. Namísto soustružených bidel doporučuji používat přírodní větve o různých průměrech a různě rozvětvené. Takové malé "stromky" velice provokují aktivitu ptáků.
Závazný recept na výživu agapornisů oranžohlavých není snadné vypracovat. Nejen, že se potravní návyky různých jedinců od sebe podstatně liší, ale také nelze den ze dne bez závažného důvodu změnit oblíbenost určitého druhu krmiva. Zde je jen na chovateli, aby se systematicky zaměřil na konzumaci každého jednotlivého ptáka. Žádné nepravidelnosti - 1x - 2x v týdnu- v předkládání jednotného krmiva. V průběhu řady, snad desíti let, bylo zjištěno, že podíl ovoce, zeleniny, zeleného krmiva a naklíčených semen tvoří 2/3 celkové diety.
Způsob krmení
Můj způsob krmení, píše chovatel L. je tento: smíchám jeden díl základní suché směsi semen /10% kardi, 5% lněné semeno, 5% nigr, 8% oves, 7% neloupaná rýže Paddy, 13% lesknice, 5% bílé proso, 15% senegálské proso, 8% japonské proso, 5% pohanka, 4% milo = drobnozrnný čirok (slunečnice není zastoupena)/, dále jeden díl naklíčených zrnin tohoto složení: BI - 15% slunečnicové semeno, 15% kardi, 10% oves, 15% pšenice, 10% lesknice, 15% bílé proso, 5% boby katjang, 10% pohanka, 5% milo, anebo BII - 25% senegalské proso, 25% mana proso, 20% lesknice, 20% japonské proso, 10% sezam a konečně přidám 1/3 dílu míchanice a zeleninových vloček pro psy. Tato, naklíčeným zrním zvlhčená, směs se poprašuje denně vitaminominerálním přípravkem zn. Korvimin a podává se vždy ráno. Veškeré zbytky se musí odpoledne odstranit. Znám chovatele, kteří mají s krmením naklíčenými zrninami špatné zkušenosti. K tomu bych dodal jen toto: budeme-li připravovat nakličované zrniny způsobem, jako bychom je chtěli sami konzumovat, veškeré pochybnosti mizí! Moji agapornisové oranžohlaví mají trvale ve zvláštních miskách odděleně různá drobná semena. Senegálské klasy připevňuji kolíčky na prádlo k pletivu. Po celý rok dávám ptákům jablka, hrušky, fíky a mrkev. Jediný pták okusil někdy i kousek banánu. Se zájmem se setkaly jahody, jeřabiny, mangold, více spotřebovali listů pampelišky, žabince ptačince a travin s polozralými semeny. Agapornisové oranžohlaví neradi létají za potravou na zem, proto jim ji předkládám na stolečku. Vodu ovšem lze dávat v plochých mísách na zem.
Pohlaví je na první pohled spolehlivě zřejmé
V porovnání s ostatními druhy Agapornisů mají agapornisové oranžohlaví přednost v tom, že jejich pohlaví je na první pohled spolehlivě zřejmé. Samec má ohbí křídla černé, samice zelené. Za velmi nepříznivou lze hodnotit skutečnost, že v dovozech jsou samci vždy v převaze. Proč tomu tak je, se zatím nepodařilo zjistit.
Chovatel L. si doplnil v r. 1994 stav na 3 chovné páry. Případné hnízdění negativně ovlivňuje atypický způsob přípravy hnízda. V přírodě si agapornisové oranžohlaví vyhrabávají hnízda v hlinitých březích nebo v hlinitých stavbách termitů. Je to dlouhá, úzká chodba, zakončená hnízdem o průměru 6 - 10cm. V takovém hnízdě je téměř konstantní teplota a relativní vlhkost.
Chovatelé vesměs používají dřevěných budek ležatého tvaru o rozměrech 32 D x 15 Š x 17 V s otevíratelnou stříškou, vletový otvor má průměr 4,5 cm. Na výplň budky byla vyzkoušena jílovitá hlína, vápenná malta i rašelina, ale u těchto materiálů se vyskytly problémy s volbou správné konzistence /rozdílná doba vysychání/. Také byla doporučována umělá hmota STYROPOR /podobná polystyrenu/, ale při jejím upravování vznikalo mnoho prachu- samice vylézala z budky jako sněhulák- přestalo se jí užívat. Přesvědčil jsem se, že nejvhodnější jsou korkové desky o síle 2-3 cm. Do budky se stavějí kolmo, jsou stabilní a ptáci je ochotně přijímají a zpracovávají. Hnízdíme-li v zimních měsících, je potřebí do budky umisťovat regulovatelné topné destičky nebo spirálky. Ty zajistí v budce stálou teplotu 24 - 28 st.C. Ptáci budují hnízdo asi 2 týdny. Po zkušenostech jsem si vymyslel na své agapornise oranžohlavé malý optický podvod. Na budku jsem přibil z vnější strany pletivo, na které jsem namazal sádrocementovou omítku a po zaschnutí jsem ji natřel tmavohnědým nátěrem a tak jsem napodobil hlínu termitiště.
Snůška čítá 4 - 7 vajíček
Snůška čítá 4 - 7 vajíček, doba vysezování je asi 21 - 24 dnů. Právě vylíhlá mláďata jsou téměř holá. Staří je zahřívají pouze 4 - 8 dnů. Oči se začínají mladým otevírat ve stáří 12 - 13 dnů, za dalších 5 dnů se objevují první brčka a trvá nejméně další čtyři týdny než jsou zcela opeřená. Mláďata kroužkujeme ve stáří 12 - 14 dnů kroužky o průměru 4 mm."
Chovatel L. zaznamenal konečně několik úspěšných hnízdění, ale nebyl ušetřen ani ztrát. Přišel o dvě chovné samice a také o jednoho dvouletého samečka z odchovu. Ptáci byli v dobrém výživném stavu, úhyny byly náhlé a proto dal uhynulé ptáky vyšetřit veterinární klinice. Sdělené výsledky jednoznačné příčiny neuváděly. Zněly např. toxicita, poruchy jater. V tomto směru měl podobné poznatky i u jiných druhů agapornisů.
Osobní poznámka
Osobně chci poznamenat, že by si agapornisové oranžohlaví i přes všechny dosavadní nejasnosti a problémy s odchovy, zasloužili více pozornosti nadšených chovatelů. Případnému zájemci bych doporučil, aby se také seznámil s informacemi, které uveřejnil M. Vašíček ve své knize Agapornisové, str. 62-71.
