Funkce vitamínu E je většinou spojována pouze s jeho vlivem na plodnost, přičemž se zcela pomíjí jeho funkce v ptačím organismu jako přirozeného antioxydantu, která je neméně důležitá. Z toho vyplývá, že vzhledem k nezastupitelnosti této funkce bude jeho potřeba stejně veliká, jako v období hnízdění.
Pro jeho spotřebu budou rozhodující aspekty jako složení stravy, její kvalita, podmínky skladování a způsob přípravy, přičemž právě tyto hodnoty jsou chovateli velmi často opomíjeny. V následujících řádcích si funkce vitamínu E objasníme jak z pohledu antioxydantu, tak z pohledu jeho účinku v období přípravy na hnízdění.
Vitamin E jako přirozený antioxydant v potravní dávce ptáků je nezastupitelný a přesto je tato jeho funkce v chovatelské literatuře zcela opomíjena. Olej a tuk, součást denní dávky zrnin, se snadno kazí pokud dojde k nežádoucímu spojení s kyslíkem, nazýváme to oxydačním rozkladem tuků. Tato nežádoucí reakce je navíc podporována faktory jako jsou denní světlo, teplo a kovy (železo, měď, mangan). Protože se počet reaktivních sloučenin, nazývaných volné radikály, v průběhu doby silně zvyšuje, mluvíme o řetězové reakci, jejímž následkem dostává tuk v krmné dávce žluklý zápach a chuť. Schematicky to lze znázornit následovně:
tuk + kyslík světlo, teplo volné radikály = žluklá strava
Antioxydant má za úkol předcházet zkažení stravy tím, že s volnými radikály vytvoří stabilní sloučeniny. Nedochází tím pádem k řetězové reakci, čímž se zabrání zkažení stravy. Když dojde k reakci mezi vitamínem E a volným radikálem, splní vit. E svoji funkci a ztratí svoji účinnost. Závěr je jednoznačný! V případě podávání závadné stravy nelze očekávat, že bude mít vitamín E vliv na plodnost, protože ztratí účinnost reakcí s radikály. Vitamín E je přirozený antioxydant, což znamená, že se vyskytuje již v přírodních surovinách. K velkovýrobně připraveným krmivům je přidáván syntetický antioxydant, který tím přejímá z velké části úlohu vitamínu E, čímž si tento ponechá svoji antioxydační vlastnosti.
Vitamín E jako antioxydant nemá důležitou funkci jenom ve výživě, ale i v ptačím organismu, kde plní důležitou roli v tělesných buňkách. V nich se podílí na stabilizaci nenasycených mastných kyselin (součásti tuků a olejů), protože snižuje tvorbu škodlivých sloučenin (volných radikálů). Nejnovější výzkumy totiž ukázaly, že jak vznik volných radikálů v buňce, které vznikají při normální látkové výměně, tak schopnost buňky předcházet nahromadění těchto radikálů, určuje, zda buňka může svoji funkci udržovat delší dobu. Kromě některých enzymů zúčastňuje se i vit. E jako antioxydant biochemických obranných mechanismů buňky, čímž významně ovlivní její funkci. U ptáků může být tento obranný mechanismus buněk ovlivněn, když:
a) ptáci nepřijímají delší dobu žádné a nebo přijímají nedostatečné množství vit. E v potravě
b) ptáci dostávají nesprávně sestavenou a nebo jednostranně složenou potravu (například velké množství slunečnice)
c) ptáci přijímají žluklou potravu, čehož následkem dochází k již výše zmíněnému nedostatku vit. E.
Při výskytu nedostatku vit. E zdá se, že dochází k důležitým změnám v mozku a nervech s těmito důsledky:
- plodnost ptáků zaostává
- dochází k nervové poruše, zpočátku rozeznatelné podle nepravidelných pohybů a poruch rovnováhy, tato později přechází v nekontrolovatelné pohyby hlavy a nohou, čímž je omezen příjem potravy a tekutin. Ptáci rychle chřadnou a za úplného vyčerpání hynou
- dalším důsledkem nedostatku vit. E, který porušuje zcela jiné buněčné pletivo, je svalová dystrofie. Vyskytuje se u mladých ptáků, když je kromě nedostatku vit. E v potravě i málo síru obsahujících aminokyselin, které jsou součástí bílkovin. Tato nemoc napadá hlavně prsní a stehenní svaly, při pitvě lze nalézt mezi zdravými vlákny též zdegenerovanou svalovou tkáň. Specifickou formou svalové dystrofie je znetovření žaludku.
Nejznámější funkcí vit. E je zachování schopnosti rozmnožování jak samečka, tak samičky a proto je označován jako vitamín plodnosti. V této funkci je činnost vit. E dvoustranná. Na prvním místě pečuje vit. E jako přirozený antioxydant o to, aby si vit. A ponechal v ptačím těle účinnost, kde zodpovídá za stavbu a udržování všech sliznicových buněk, tedy v očích, zobáku, ve vzdušných cestách, v zažívacím traktu a v rodidlech. Na druhém místě vit. E zajišťuje řádnou činnost mozku a nervového systému. Když spatří sameček samičku (a obráceně), mělo by dojít mozkem a nerovovým systémem k přenosu informací, čímž se uvede do chodu hormonální proces, v němž ptáci postupně doznají k páření a sezení na vejcích, za předpokladu, že působí následovně uvedené faktory:
1. Doba
Pták žije v cyklu klid, výchova potomstva a přepeřování. Během výchovy a přepeřování je na ptačí organismus kladena zvýšená námaha. Mláďata jsou odchována a za krátký čas dochází k výměně peří, což je umožněno intenzivní látkovou výměnou za současného odbourávání rezerv v ptačím těle. Pták tedy potřebuje období, ve kterém může založit rezervy a vyměnit staré buňky za nové. Přestat v srpnu s líhnutím a očekávat v lednu potomstvo je požadavek nad možnosti ptačího organismu, stejně tak není možné docílit odchovů od ptáků příliš mladých. Je-li pohlavní zralosti u kanára dosaženo již po roce, u velkých papoušků tomu bude po dvou letech a nebo ještě později, podle druhu.
2. Světlo a teplota
Proces, během něhož dochází u ptáků k pohlavní zralosti je v přírodě důsledkem pozvolného nárůstu světla a teploty. Nepřirozené použití umělého osvětlení a teploty může vést k neúspěchům. Chceme-li uměle prodloužit den, pak to s výhodou uděláme v ranních hodinách, nejvíce půl hodiny za týden. Maximální denní doba 14-15 hodin během chovu je dostačující. Také rovnoměrné zvýšení teploty bez velkého kolísání ve dne a v noci je při časném chovu důležité.
3. Potrava
Nejen vit. E je důležitý v krmné dávce pro dobré oplodnění a úspěšný odchov. Živiny, jako plnohodnotné bílkoviny, tuky, cukry, vitamíny a stopové prvky musí být vajíčku dodány a jedině pak se může vyvinout životaschopný jedinec. Tyto skutečnosti naznačují, že pohlavní aktivity nelze dosáhnout nákupem lahve vit. E a není-li věnována pozornost jedné a nebo více podmínkám, je nutno počítat s neúspěchem!
V důsledku mnohostranných funkcí vit. E jako přirozeného antioxydantu nedají se vždy symptomy jeho nedostatku v krátké době rozeznat, nedostatek může trvat delší dobu a následky mohou být závažné.
Z pohledu výše uvedených skutečností je evidentní, že prevence je lepší, než-li pozdější léčení. Stojí proto zato, seznámit se s riziky nedostatku vit. E v ptačí potravě.
A. Ptáci nedostávají během delší doby žádný a nebo nedostatečné množství vit. E.
Vit. E se vyskytuje v přírodě v 8 formách, jejichž účinnost se silně liší, přičemž nejúčinnější je alfa tocoferol. Protože účinnost a výskyt zbývajících 7 forem je v přírodě mnohem nižší, uvažuje se v potravě jen s obsahem alfa tocoferolu a nikoli s celkovým obsahem vit. E. Protože přirozený obsah vit. E v krmivech není nikdy přesně daný - je třeba dbát na vliv ročního období, uskladnění a zpracování - nemůže být tento východiskem pro krytí potřeby vit. E u chovaných ptáků. Ptáci, určení k chovu, krmení pouze semeny, zelenou stravou a ovocem, dostávají pro zdravý ptačí život nedostatečné množství vit. E. Jsou-li však k této dávce dodávány v potřebném množství i plnohodnotné bílkoviny, pak je potřeba vit. E u ptáků zodpovědně pokryta.
B. Ptáci dostávají v souvislosti s nesprávně sestavenou krmnou dávkou nedostatek živočišných bílkovin a příliš mnoho tuků, čehož důsledkem může být nedostatek vit. E.
Zvláště během doby odchovu mohou mít výše uvedené skutečnosti dalekosáhlé následky. Mláďata mohou dostávat nedostatek plnohodnotných živočišných bílkovin, přičemž právě v těchto živočišných bílkovinách jsou silněji přítomny určité nezbytné aminokyseliny než ve většině rostlinných bílkovin. Tyto pak společně s vit. E pečují o dobrý vývoj prsních, stehenních, žaludečních a kosterních svalů u mláďat. Pakliže s nedostatkem živočišných bílkovin bude v potravě vysoký obsah tuků, může opět nastat nedostatek vit. E. Mláďata špatně rostou, může se objevit svalová dystrofie. Specifickou formou svalové dystrofie u mláďat je nedostatečný vývin svalového žaludku. Měkké krmivo s nedostatkem živočišných bílkovin a příliš vysokým obsahem tuků, který byl do měkké potravy přidán, je typickým příkladem nevhodně sestavené krmné dávky.
C. Nejen nesprávně sestavenou, ale i jednostranně přijímanou potravou - tučnou - může dojít k nedostatku vit. E.
Jednostranný příjem potravy je důsledkem upřednostňování určitých semen, čímž si pták vytváří negativní návyk na určitá semena. V této souvislosti je často krmení papoušků velmi instruktivní. Zatímco chovatel stále jen doplňuje misku, živí se papoušek dle svého, což vede k tomu, že přijímá jen tukem bohatá semena, slunečnici, limbové oříšky a semenec. Postupné upřednostňování určitých semen přejde v návyk a chovatel je přesvědčen, že jeho ptáci mají v oblibě slunečnici, aniž by se ptal, jak k tomu došlo. Samozřejmě jsou ptáci schopni příjmu i jiných semen, tyto však musí být obsahem kontrolované dávky. Nekontrolovaná dávka semen má velké následky pro příjem potřebného množství bílkovin a tuků, jak nám ukazuje následující tabulka:
složení slunečnicová jádra vyvážená směs semen
vyloupaná nevyloupaná
surový protein 14,9 % 27,7 % 13,6 %
surový tuk 29,8 % 45,2 % 15,9 %
vlhkost 7,8 % 6,6 % 10,0%
energ. hodnota 4085 kcal 5840 kcal 3600 kcal
V druhé kolonce přijímá pták nejen jednostranně bílkoviny, ale i příliš vysoký obsah tuku (29,8). Když zvážíme, že pták slunečnicová semena nejdříve vyloupne, stoupne obsah tuku na 45,2 %. Ve třetí kolonce je ideální směs semen, jak by měla vypadat ve skutečnosti. K tomu ještě nutno dodat, že ptáci vlivem nesprávně přijímané krmné dávky tloustnou. Tuk, který je uložen v břiše, může zúžit pohlavní orgány a rodidla.
D. Podávání žluklé potravy
Podávání žluklé potravy během kratší a nebo delší doby se vyskytuje v chovech poměrně velmi často. Jestliže k tomu dochází jenom příležitostně, následky nelze spolehlivě rozeznat. Podává-li se pravidelně, následky jsou zřejmé (nervová poruchu) a zřetelně rozeznatelné. V těchto případech opět dochází k nedostatku vit. E, protože jako antioxydant je spotřebován na likvidaci volných radikálů. Stojí proto za to, věnovat zvýšenou pozornost způsobu nakličování a tím předejím tomu, že nevhodným způsobem naklíčení mohu způsobit více škody než užitku. Ke způsobu nakličování bych si dovolil malou poznámku. Existuje několik způsobů nakličování a zatím jako nejvhodnější se mi jeví způsob, který jsem již vícekrát prezentoval na stránkách našeho odborného tisku. Jedná se o způsob, kdy jsou semena 2,5 hodiny máčena v lázni 60 stupňů teplé, poté jsou řádně propláchnuta a je možno po odsátí přebytečné vody použít je ke krmení. Tato semena nejsou samozřejmě naklíčená, ale pouze nabobtnalá, ale již v další den pustí klíčky. Nutno si uvědomit, že semena s velkým klíčkem jsou již vlastně znehodnocena, protože nejdůležitější látky jsou spotřebovány na tvorbu klíčku. Další způsob je použití tzv. nakličovaných misek, které lze dostat u každého obchodníka s krmivy z Německa a nebo jinde.
Co říci závěrem. Tento příspěvek byl již jednou prezentován na stránkách bývalého PIZ, nyní jej nechávám ve Fauně otisknout, po opětovném přepracování a zaktualizování, na četné žádosti přátel chovatelů. Myslím, že není na škodu si některá fakta připomenout, protože s přibývajícím časem se i mění okolnosti, za kterých jsou ptáci v našich klecích chováni. Dnes již většina předních chovatelů používá ke krmení exotů osvědčené směsi špičkových firem, neboť jak říká jeden můj přítel chovatel, špičkové ptáky mohu krmit pouze špičkovým krmivem. Osobně si nedovedu představit, že bych krmiva pro moje astrildy a exotické carduelidy sháněl po jednotlivých komponentech, to prostě již není možné a ani bych tak pestré směsi jednotlivě nebyl schopen dát dohromady.
Za tento článek, který podrobně pojednává o základních aspektech zdravé výživy ptáků, zvláště pak o významu vitamínu E, je třeba autorovi poděkovat. Všem čtenářům doporučuji, aby článku věnovali co největší pozornost. Určitě se jim to vyplatí! Možná, že by stálo za pokus, podávat preventivně tekutý koncentrát vitamínu E (např. Kombisol E), případně komplex vitamínů A, D3, E v tekuté formě (např. Kombisol AD3E). Vyzývám další chovatele, aby do zpravodaje Fauna o svých zkušenostech také napsali.