Chovatelé znají v zásadě dva způsoby, jak získat zvířata z dovozu. Buď si je dovezou sami, nebo si je zakoupí od obchodníka.
Práva a povinnosti v těchto případech jsou vcelku zřejmé. Pokud si chovatel zajišťuje dovoz sám, musí se postarat o karanténu, vyřídit potřebná povolení. Případné problémy se zdravím nebo kvalitou dovezených zvířat si musí řešit přímo se zahraniční stranou.
Ve druhém případě musí dovážející firma zajistit karanténování zvířat, ručí za správné vyřízení všech formalit. Ten, kdo chovateli zvíře prodá, podle Obchodního zákoníku musí ručit po dobu 6 týdnů za tzv. skryté vady, tj. za nemoci či vady, které se v této době projeví, a které mělo zvíře prokazatelně v době koupě. Jestli pak obchodník vymůže kompenzaci od svého dodavatele, je jen jeho problém, a chovatele to zpravidla nezajímá.
V poslední době se objevuje třetí způsob dovozu, a to dovoz zprostředkovaný. Jedná se zejména o papoušky zařazené v CITES I a dovážené ze zahraničí, se kterými se podle zákona nesmí obchodovat.
Pokud si chovatel chce takové papoušky pořídit, ale nechce si vyřizovat dovoz sám, naskýtá se možnost obrátit se na zprostředkovatelskou firmu. Taková firma mu sežene požadované papoušky a zajistí jejich dovoz. To, jaké služby jsou v souvislosti s dovozem poskytovány, záleží na konkrétní firmě. Lze jen doporučit, aby se chovatel zajímal nejen o celkovou sumu nákladů, ale i o rozsah nabízených služeb.
Je třeba si uvědomit, že zde jde o něco jiného než o koupi od dovozce. Chovatel je zde sám dovozcem, se všemi povinnostmi. Zprostředkovatel mu jen více nebo méně za dohodnutý poplatek pomáhá. Aby transakce byla právně v pořádku, je mj. zapotřebí, aby dotyčná firma měla živnostenské oprávnění ke zprostředkovatelské činnosti.
Někteří chovatelé se automaticky, avšak chybně, domnívají, že firma ručí za zdravotní stav ptáků, a to na základě známé 6týdenní záruky. To v daném případě neplatí, neboť firma je pouze zprostředkovatel, který žádnou záruku za zdraví zvířat nenese. Odvolávat se na Obchodní zákoník je tedy ošidné. Chovtel je dovozcem, který kupuje papoušky od zahraničního dodavatele, a případnou reklamaci si s ním musí řešit sám.
Zprostředkující firma může a nemusí nabídnout záruku v určitém rozsahu (např. záruku vrácení peněz, záruku dodání jiného papouška zdarma, různé slevy) jako dodatečnou službu, kterou zahrne do své provize.
Je lepší vědět předem, co se v případě problémů bude dít, a nenechat se uspokojit prohlášením typu "minule jsem dovezl pěkné ptáky, ti vaši ptáci budou určitě také pěkní," nebo "moji dodavatelé si nedovolí poslat mi nic vadného, protože bych od nich příště nic nevzal". Co je vám to platné, že firma od špatného dodavatele nebude už v budoucnu brát, když vám nic nevrátí.
Někdo radši koupí levněji a s minimálním rozsahem zprostředkovatelských služeb, proč ne, ale měl by si být vědom, že tím přebírá na sebe více starostí a zodpovědnosti.
Jednou z těchto starostí je karanténa a opět by se chovatel měl zajímat, zda je karanténování ptáků zahrnuto v provizi firmy, nebo se bude účtovat zvlášť, popř. jestli si bude muset zajistit vlastní karanténu. Výdaje v karanténě nejsou malé, nejde jen o krmení, ale i o poměrně nákladnou veterinární péči a o provozní náklady (personál, topení atd.).
Dále je na místě otázka, jak je to se zodpovědností za případné škody na zdraví papoušků či jejich úhyn během karantény. Pokud nedojde k vyloženému zanedbání péče, těžko se zodpovědnost majitele karantény prokazuje. Je to spíše otázka důvěry ke zvolené karanténě.
Výši provize ovlivňuje i dohodnutý způsob placení. Zprostředkovatel může požadovat předem celou částku nebo zálohu, v tom případě stojí za to se ptát, co se s penězi stane, když ptáci nepřijdou vůbec nebo opožděně. Někdo si radši připlatí (jde o formu půjčky či finanční záruky) za to, aby mohl platit za ptáky "z ruky do ruky" teprve, až přijdou, nebo dokonce až po nějaké pozorovací lhůtě.