Náhodně se mi dostal do ruky bulletin Exota č. 2/99, ve kterém na str. 47 píše o amadě Gouldové přítel A. Brožek z Přerova.
Trochu je pro mne zarážející, s jak ostrou kritikou (dovolil bych říci až nenávistnou kritikou) se vyjadřuje k tomu, že v našem názvosloví ptáků je zaveden druhový název nádherná a ne Gouldová, jak tomu je ve všech cizích jazycích.
Chci-li kritizovat a odsuzovat, měl bych být především dobře sám informován, což v tomto případě rozhodně není. Autorovi a případným dalším zájemcům proto připomenu.
Na českém názvosloví pěnkav nádherných (později astrildovitých pěvců), jsem začal pracovat v 60. letech. Samozřejmě jsem vycházel z díla dr. J. Karáska "Cizokrajní ptáci chovaní v klecích" (vydal KPEP, Praha, 1935-1941), tehdy jediného českého díla tohoto oboru.
Na základě výzkumů předních světových ornitologů docházelo postupem let k četným změnám v systematickém zařazování druhů a poddruhů, které bylo samozřejmě nutno uplatnit i v naší odborné literatuře. Podle těchto předloh jsem proto postupně názvosloví úplně přepracoval.
Asi v r. 1975 se nás sešlo několik zájemců o tuto problematiku u ing. E. Hrubešové v Praze. Přítomen byl také vynikající český ornitolog dr. W. Černý. Byl podán návrh názvosloví Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně a požádáno o schválení. Tehdy, jak je nám známo, muselo být všechno jen oficiální. Jednání trvala asi rok, než se dospělo k závěru. Mnohé se podařilo uhájit, nicméně jsme museli i ustupovat. Především bylo třeba splnit základní požadavek a vyloučit veškeré jmenovací názvy. Zde jsme tedy u jádra věci: místo druhového jména Gouldová jsme použili "nádherná".
Takže, příteli Brožku, to byl ten pravý důvod, proč zmizelo jméno "Gouldová". Nikdo nechtěl být chytřejší, ani papežštější než papež, jak v úvodu svého příspěvku píšete!
V úvodu ke třetímu vydání mé monografie (1978) "Astrildovití pěvci" píši doslovně: "V létě 1977 schválil Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně návrh na nové názvosloví astrildovitých pěvců. V tomto konečném znění došlo k některým změnám, které jsem uplatnil v této práci.
Především je nutno upozornit na to, že byla z názvů ptáků odstraněna všechna jmenovací jména. Učinil jsem jedinou výjimku u amady Gouldové." Konec citace.
Považuji za vhodné a nutné uvést jména všech garantů na názvosloví astrildovitých pěvců současně také papoušků (autor Stanislav Chvapil) a vrubozubých (autor dr. P. Pecina, CSc.). Byli to pánové
Akademik Josef Kratochvíl
Ing. Jiří Havlín, CSc.
Dr. K. Hudec, CSc.
Dr. Jan Hanák, CSc.
Dr. Jiří Felix, CSc.
Doc. dr. Zd. Veselovský, CSc.
Snad bych se mohl ještě v závěru svého příspěvku zmínit o tom, proč se někdy setkáváme s různými rodovými jmény Gould.
Dr. Karásek použil ve svém díle název amandina Gouldové - Poephila Gouldiae (J. Gd.).
Později se odborníci shodli na tom, že se bude používat rodové AMADINA (vycházelo se z rodového jména astrildovitých pěvců - amadina páskovaná, amadina červenohlavá).
V dalších letech byly Gouldy, pro blízkou příbuznost s amadami (dříve nazývanými amadiny papouščí) přeřazeny do rodu ERYTHRURA. Pojmenování znělo: AMADA Gouldové (Erythrura gouldiae).
V současné době se stále častěji pro Gouldy používá rodové jméno CHLOEBIA - proto bude název znít amadina gouldové (Chloebia gouldiae).