Strašilky

Jsou u našich chovatelů hojně rozšířené, jak druhově, tak početně, ale bohužel jen jako terarijní živočichové a ne jako plnohodnotné krmivo.

Charakteristika

Jsou vhodnou potravou pro stromové ještěry a žáby (Chameleony, bazilišky, z žab např. Listovice nádherná -Agelychnis callidryas). Osobně s nimi mám velmi dobré zkušenosti jako potrava pro chameleony jemenské (Chameleo calyptratus), u kterých visí zavěšeni na pozadí z břečťanu, kterým se zároveň vyživují. Někdy tam visí i několik dní než si jich chameleoni všimnou.

Mezi tři nejčastěji chované strašilky patří: pakobylka indická (Dixippus morosus), pakobylka okřídlená (Sipyloidea sipylus), pakobylka madagaskarská (Clitumnus extradentatus).

Chov

Teplota může být i pokojová, ale vhodnější je podle druhu okolo 25 až 30 st. C. Rosíme 2 až 6krát týdně.

Strašilky chováme v dobře větratelných insektáriích o min. rozměrech 20 x 20 x 30 cm s větvičkou na šplhání, která může zároveň sloužit i jako potrava, např. břečťan, maliník, jahodník, větve růže a jako nejvhodnější se jeví ostružiník, který přijímá většina strašilek. Můžeme ho najít po celý rok venku zelený (stejně jako břečťan).

Z rozmnožováním nebývají žádné potíže, většina strašilek se rozmnožuje parthenogeneticky (bez oplození). Samci bývají velmi vzácní, vyskytují se k samicích v poměru 1:1000. Počet snesených vajíček je asi 100-1000 kusů za život samice. V závislosti na teplotě se líhnou malé nynfy za 2-9 měsíců. Dožívají se 1 až 2 let.

Opatrná manipulace

Při manipulaci můžeme dospělé strašilky a starší nynfy brát opatrně do rukou, ale na mladší vývojová stádia musíme mít měkkou entomologickou pinzetu. V případě hrubého zacházení nebo při neopatrné manipulaci mohou přijít o nohu. Může se i stát, že si nohu navzájem ukousnou, např. z hladu nebo z nevhodné potravy. Manipulujeme s nimi jen v nejnutnějším případě. Při výměně krmiva je nepředěláváme na čerstvou potravu, ale umístíme novou větvičku tak, aby se dotýkala staré nebo zvadlé rostliny a strašilky si na ni samy přelezou. U nynf ztráta končetiny nevadí, protože při dalším svleku doroste, ale u dospělých strašilek je už nenávratně ztracená.

Jedna z nevýhod krmení strašilkami je jejich ochranné chování, tj. minimální pohyblivost v novém prostředí nebo při vyrušení. Ale jednou se vždycky prozradí. Další nevýhodou je jejich velikost, proto se většinou krmí mladými nynfami. Je vhodné nabízet je ke krmení po svleku (není však nutné).