Máte chodského psa, retrívra, dogu či křížence, kterého chcete něčemu naučit? Co takhle zúročit svou práci složením zkoušky? Na našem cvičišti, st...
Máte Chodského psa, retrívra, dogu či Křížence, kterého chcete něčemu naučit? Co takhle zúročit svou práci složením zkoušky?
Na našem cvičišti, stejně jako v mnoha dalších kynologických klubech, pořádáme pravidelně „školičku“ neboli kurz základní ovladatelnosti. Školičky se účastní majitelé s celou škálou plemen, např. s chodským psem, labradorským či zlatým retrívrem, bíglem, dalmatinem nebo kříženci všech velikostí. Vždy na začátku se instruktor ptá účastníků kurzu na cíl výcviku, tedy co majitel od svého psa očekává. Nejčastější odpovědí je zvládnutí základních povelů poslušnosti, dále vylepšení ovladatelnosti a bezproblémového chování psa na výstavě nebo jiných chovatelských akcích.
Právě u absolventů školičky se snažíme podchytit zájem o systematickou práci se psem. Mám na mysli zkoušky podle zkušebního řádu Kynologické jednoty Brno, tedy Zkoušku ovladatelnosti psa (ZOP) a Zkoušku pracovní upotřebitelnosti psa I.stupně
(ZPU-1) a II.stupně (ZPU-2). Zkouška ZOP je mimořádně vhodným startem do sportovní kynologie pro začínající psovody a mládež. Značnou část majitelů „neslužebních“ plemen slovo zkouška vystraší. Zcela zbytečně. Stačí se blíže seznámit s obsahem nejdříve zkoušky ZOP.
Zkouška je přístupná všem plemenům s průkazem původu i bez PP a křížencům (rovněž tak i vyšší stupně zkoušek). Pes musí být stár nejméně 10 měsíců. Účast na zkoušce není podmíněna splněním jiného stupně zkoušky. Zkouška se skládá ze základní části - 5 cviků poslušnosti a části obsahující cviky skupinové a speciální. Úvodním cvikem základní části je přivolání. Zkušební řád nám dává možnost volby mezi přivoláním „Ke mně“ - pes na zavolání přiběhne, usedne před psovoda a na další povel se přiřadí k levé noze psovoda - a přivoláním za pohybu k noze. Součástí obou variant je i cvik volno. Paradoxně ten bývá často kamenem úrazu, tedy nezdaru. Pes se musí na tento povel vzdálit alespoň 10 metrů, aby ho pak mohl psovod na pokyn rozhodčího přivolat. Tady může psovod použít svého důvtipu a v každém jednotlivém případu si pomoci, tak aby to nebylo v rozporu s ustanoveními zkušebního řádu. Druhým cvikem je ovladatelnost na vodítku, tedy ovladatelnost u nohy s obraty za pohybu i na místě. Během cviku se střídá tempo - pomalá i rychlá chůze i běh. Následuje ovladatelnost bez vodítka. Dalším prvkem jsou cviky sedni-lehni-vstaň. Provádí se na vodítku u nohy. Posledním prvkem základní části je odložení. Psovod položí na určeném místě psa a dá mu povel zůstaň. Na pokyn rozhodčího se vzdálí 30 kroků, otočí se čelem ke psu a zůstane klidně stát. Všechny uvedené cviky považuji za součást základní ovladatelnosti. Jistě jejich zvládnutí přijde v praxi vhod každému majiteli malého či velkého psa.
Úvodem druhé části zkoušky jsou tři skupinové cviky - ovladatelnost psa na vodítku, sedni-lehni-vstaň na vodítku, odložení vleže ( vzdálenost 30 kroků, po dobu 2 minut). Všechny cviky se provádí ve skupince tří až pěti psů. Je žádoucí, aby ve skupině byli psi přátelští, kteří k sobě necítí žádnou antipatii, neboť jakýkoliv projev agresivity vůči ostatním psům nebo psovodům ve skupině může znamenat vyloučení psa ze zkoušky. Cviky na pokyn rozhodčího provádí všichni psovodi i psi ve skupině současně. Tolerance a snášenlivost mezi psy je důležitá nejen při plnění této zkoušky. Pohybovat ve společnosti jiných psů se budete i na výstavách, bonitacích i v běžném životě, například při procházce městem.
Následuje cvik přenesení psa psovodem a cizí osobou. Součástí tohoto cviku je přezkoušení návyku psa na náhubek, tedy cvik provádí pes v náhubku. Během cviku nesmí pes projevit agresivitu k psovodovi či cizí osobě, musí sebou nechat manipulovat bez náznaku strachu a s dostatečným sebevědomím. Z náruče nemá skákat ani se vzpínat. Využijte možnosti, kterou vám dává zkušební řád a během cviku psa chvalte a klidným hlasem povzbuzujte. Psovod nese psa v náručí 5 metrů, předá ho pomocníkovi ( cizí osobě, pro všechny účastníky zkoušky stejná osoba). Ten nese psa zpět do výchozího místa. Jasně, lehko představitelné například u šeltie nebo Malého knírače. Často se setkávám s reakcí: A co chudák subtilní dívčina s rotvajlerem nebo dogou? Žádný problém. Zkušební řád udává dvě varianty. a/ pro psy, které unese jedna osoba ( není stanoveno dle plemen, ale způsob plnění cviku závisí na fyzické zdatnosti psovoda a pomocníka). b/ pro psy, kteří musí být (pro svou váhu) neseni více osobami. V tomto případě vezmou psovod a cizí osoba (popř. více pomocníků) psa opatřeného náhubkem ze země nebo vyvýšeného místa ( lavice, stůl, aj.) tak, aby cizí osoba držela psa u hlavy. Psa nesou 10 metrů.
Posledním cvikem je chůze po nepříjemném materiálu, čímž se rozumí pohyb psa po povrchu, který není zcela běžný. Je nutné užití alespoň tří různých materiálů, např. igelit, hrubý štěrk, vlnitý plech, laminát, linoleum. Každý druh má být dlouhý alespoň tři metry a jednotlivé části na sebe navazují. Během chůze se psovod na pokyn rozhodčího zastaví a psa u nohy posadí. V každém případě musí být cvik pro psa bezpečný, za což ručí pořadatel.
Posuzování těchto zkoušek probíhá v souladu s účelem této zkoušky. Jak jsem se zmínila v úvodu, cílem je podnítit zájem o systematickou práci se psem u co nejširší kynologické veřejnosti a zejména u mládeže. Cílem je prověřit vlohy psů k jejich ovladatelnosti, pracovní upotřebitelnosti a zároveň prověřit vlohy pro další výcvik.
Přeji všem hodně radosti s jejich psem a pokud se rozhodnou pro účast na zkoušce ZOP ( a dále ZPU), tak i hodně zdaru.