Zmije růžkatá - Vipera ammodytes

Zmije růžkatá, robusní a poměrně malý had, délka ostrovní formy dosahuje přibližně 70-80 cm, vzácně dorůstá až 110 cm. 

Popis

Druhové jméno růžkatá dostala podle měkkého výběžku, který se nachází na špici trojhranně nebo srdcovitě vzhlížející hlavy, oddělené od mohutného těla. Kýlnaté šupiny mají rozmanité barvy, např.: bělavé, různé odstíny šedi, olivově zelené, pískově žluté, hnědé, nebo sytě červené. Na zádech se klikatí slabší, či silnější černý nebo červený pruh, který je hlavní poznávací znak všech zmijí. Zmije růžkatá je aktivní za dne a v podvečer. Při vyrušení v přírodě útočí, ale přesto je oblíbeným chovancem našich teraristů.

Chov

Většinou jsou dováženy balkánské poddruhy, např.: Vipera ammodytes amodytes, Vipera ammodytes meridionalhis a konečně Vipera amodytes montadoni, ale zmije růžkaté obývají také Malou Asii, Zakavkazsko, Sýrii, severní Itálii. Na chov těchto zmijí stačí nižší terárium s písčitým nebo s kamenitým podkladem, do nádrže můžeme dát topný kámen. Teplota v teráriu má přibližně dosahovat přes den 24-28 st. C, v noci pokles asi na 20 st. C. Při zimování, které trvá 4-5 měsíců je dobré udržovat teplotu okolo 5 st. C.

V přírodě zimují zmije růžkaté ve skupinách, klesne-li teplota k 0 st. C tak podchlazením umírají.

Odchov

Chce-li mít chovatel vejce, je lépe si pořídit 2 samce a 1 samici. Souboj samců vyvolá páření, které probíhá v květnu. V srpnu až v září rodí samice zmije růžkaté 4-20 mladých.

Někdy je nutno krmit mladé násilně, jejich potravní spektrum v přírodě jsou hlavně ještěrky, proto myšata nechtějí. Dospělé zmije se živí drobnými savci, ptáky a stejně jako mladí ještěrkami.

V přírodě má zmije spoustu nepřátel, její jed je sice nebezpečný, ale člověka neusmrtí.

Zmije růžkatá je velice zajímavý a pozoruhodný chovanec, je vhodná pro zkušenější chovatele.