Ptačí zpěv je mnohotvárný, kolik je druhů ptáků, tolik je zpěvných projevů. Zpěv je v prvé řadě součástí toku, tj. touhy samečka po družce. Proto tolik zpěvů slyšíme právě v jarních měsících, později ho ubývá a v letních měsících téměř umlká. Nejdéle zpívají samečkové, na které se nedostala samička, ostatní nemají na zpěv čas pro starosti o rodinu a potomstvo. Zpěv ptáků je také zvukové označení teritoria či hnízdního okrsku a tudíž i varováním pro ostatní samce. Proto např. kos pravidelně zpívá na nejvyšším vrcholku stromu. Počátkem pelichání, které v našich podmínkách probíhá po druhém hnízdění koncem léta, zpěv ustává.
Nahlédneme-li do staré literatury pojednávající o ptactvu v kleci, přesvědčíme se, že prvním důvodem, proč člověk začal chovat drobné ptactvo, byla touha mít doma dobrého zpěváka. K tomu, aby pták chycený v přírodě zpíval, nepotřeboval prostornou klec. Vhodnější byla malá temná klícka, která zabraňovala rozptylování vnějšími vlivy. Z těchto dob pramení názor lidí, že pták v kleci je vězněm. Mnohdy ztráceli to, bez čeho si dnešního chovatele nedovedeme představit: citový vztah k živému tvoru.
Pro dobré zpěváky stavěli lidé ozdobné klícky nejrůznějších tvarů: např. napodobeniny hradů, zámků. Naštěstí doba těsných klícek, ve kterých neměl pták možnost dostatečného pohybu, byl týrán množstvím cizopasníků, je dávno za námi.
I když mezi cizokrajnými ptáky, kteří se u nás chovají v klecích, není zdaleka tolik dobrých zpěváků jako mezi ptáky evropskými, přece jen se mezi nimi najdou, v mnohých případech jsou pestře zbarveni, vhodní k chovu.
Ve společné voliéře nebo v páru bude zpívat také, avšak dalek méně. Zpívá pták naprosto zdravý, dobře ošetřovaný a zvyklý na své prostředí. U ptáka dovezeného z jeho domoviny musíme někdy dlouho a trpělivě čekat, než začne zpívat. Pták přenesený z jiného prostředí nebo když mu byla předložena jiná potrava, na delší dobu umlkne. Hluk zpěvákovi nevadí, naopak hlasitý hovor či radio ho zpravidla vyprovokuje ke zpěvu. Jen pták chycený jako dospělý má svůj přirozený zpěv. U ostatních ovlivňují do jisté míry zpěv všichni ptáci, které měli možnost v mládí slyšet. Velký počet zpěváků je chováno v kleci celý život bez samičky, právě tito ptáci často zcela zkrotnou. Můj názor je, že to neodpovídá biologicky vyváženému životu a bývá pro zdraví ptáka škodlivý. Správně ošetřovaný zpěvák v prostorné kleci zpívá kromě období pelichání téměř po celý rok. Je ovšem možné ho použít v chovném období k chovu a potom ho opět držet v kleci samotného.