Zkušenosti s uvykáním trogonů

V časopise Gefiederte Welt 9/98 mne zaujalo líčení H. Haefelina /Švýcarsko/ o uvykání náročných plodožravých ptáků, též trogonů. V článku je mnoho nejen zajímavých, ale i použitelných dat pro chovatele i jiných odborných směrů. Proto jsem se rozhodl zpracovat stručný výtah pro čtenáře zpravodaje Fauna.

Systematika

Nejdříve však několik slov k systematice. Ptačí druh, o kterém bude řeč, patří do podřádu v jediné stejnojmenné čeledi Trogonidas, která zahrnuje 54 druhů velmi podivných, ale nádherně zbarvených ptáků, velikosti našeho kosa až kavky.

Trogoni jsou rozšířeni v tropické Střední a Jižní Americe a na Sundských ostrovech, dále na západoindických ostrovech, několika druhy také v Africe. Žijí v nejhlubších lesích, hustých pralesích jednotlivě nebo v párech. Živí se různými plody, bobulemi a létajícím hmyzem. Hnízdí v dutinách starých stromů, ale také ve stavbách termitů a ve strmých hlinitých březích. Snůška obnáší 2-4 vejce. /Podle J. Karáska "Cizokrajní ptáci chovaní v klecích"/.

H. Haefelin získal v r.1995 dva kusy trogonů žlutohlavých /něm. Goldkopftrogon/ z dovozu, kteří byli ještě v šatu mládí. Po přepeření jsou zbarveni zeleně, červeně a zlatožlutě s vysokým kovovým leskem /ten je pro druhy čeledi Trogonidae charakteristický/. Trogoni se stále ještě dovážejí ojediněle. Protože se v tomto případě jednalo o mimořádnou příležitost, rozhodl se H. umístit oba ptáky ve svém bytě, aby mohl trvale jejich chování studovat.

Voliéra a její zařízení

Voliéra je umístěna v místnosti 5,1 dlouhé x 2,7 široké x 2,4 vysoké. Podle ročního období se zde pohybuje teplota od 20 do 30oC. relativní vlhkost díky rostlinám a rosení je 50-70%.

Voliéra má tyto rozměry: 4,8m délka x 0,8m hloubka x 1, 6m výška. Stěny, podlaha a strop jsou zhotoveny z dřevěných desek, natřených umělou pryskyřicí. Tři zářivky jsou umístěny tak, aby zajišťovaly zóny světla a stínu. Rozsvěcovány jsou časovým spínačem v 5,45 ráno, zhášejí se večer ve 20,15 hodin. Několikrát v průběhu dne v půlhodinových intervalech dodává navíc teplo infralampa o příkonu 150W.

Chovatel H. karanténoval trogony trochu netradičním způsobem: voliéru upravil jako malý tropický prales s použitím hrnkovaných rostlin. Především se jednalo o fikusy a ibišky a i jiné druhy. Další druhy rostlin zasazoval do větších květináčů a ty zavěšoval ke stropu. Dno voliéry bylo vysypáno drcenou kůrou. Větve, bidla jakož i krmítka byla umisťována tak, aby byla dosažitelná i těm ptákům, kteří jsou na přechodnou dobu neschopni letu. Krmení i voda jsou umisťovány ve výšce okolo 1 m, protože trogoni neradi slétají na zem.

Jedenkrát za den je veškerá vegetace postřikována odvápněnou, asi 25oC teplou vodou. Trogoni toho využívají k důkladné koupeli. Zcela promáčeni se ohřívají a rovnají si peří v teplých infračervených paprscích.

Krmení

Zakoupení trogoni byli parazitologicky a bakterio logicky vyšetřeni a protože byli shledáni zdravými, bylo upuštěno od obvyklého podávání přípravků. V prvních dnech po zakoupení dostávali ptáci podobné krmení, jakým je krmil obchodník /dodavatel/. K pití byl místo vody z vodovodu dáván heřmánkový čaj s přídavkem hroznového cukru /Dextro- pur plus/. Příprava čaje: jeden sáček čaje se vyluhuje po dobu 4 minut ve dvou dcl horké vody.

Postupně byli trogoni uvykáni na krmení, které je v chovu chovatle H. běžné. Jedná se o toto složení:

NEKTAR: 1 čaj. lžička Total Nectar Food ATC, 1 čaj. lžička květního pylu, 1 čaj. lžička Cédé Lori /krmivo k odchovu/, 1 čaj. lžička jablečný ocet - to vše se rozpustí ve 100ml vody z vodovodu.

Měkké krmivo: 1 pol. lžíce Alecwa spec. pro papoušky, 1 pol. lžíce Alecwa Delicat se sušeným hmyzem, na špičku nože pivovarských kvasnic s vitamíny, na špičku nože práškové krmné vápno, trochu vejce na tvrdo vařené, strouhaná mrkev a netučný tvaroh. Tuto směs mírně zvlhčíme. Ptáci ji berou velmi rádi.

Plody a ovoce: trogoni mají velice rádi , především červeně zbarvené, na to se přímo vrhají, naproti tomu opomíjejí na kousky nakrájené banány nebo hrušky. Chovatel proto použil malé lsti: kousky banánů, hrušek a jablek obarvil červenou ovocnou šťávou. Ptáci je potom brali ochotně jako např. červené třešně, rybíz nebo maliny.

Střídavě byly trogarům nabízeny třešně, maliny, borůvky, vinné hrozny, kivi, banány a černé bezinky. Ne vždy byly jablka a hrušky zcela zralé, proto byly po rozkrájení na malé kousky vařeny do měkka. Pro zimní měsíce byly plodoviny ukládány do mrazáku. Připravené krmivo bylo podáváno na plochém talíři, poprášené hroznovým cukrem a květním pylem.

Uvykání trogonů proběhlo úspěšně

Pokus s uvykáním importovaných trogonů v rostlinami osázené voliéře lze posuzovat jako úspěch. Ptáci se očividně cítili dobře. Bezpodmínečnou nutností bylo každodenní rosení rostlin i ptáků vlažnou vodou, jako náhrada za každodenní lijáky v jejich tropické domovině.

Po uplynutí pěti měsíců přepeřili trogoni do šatu dospělosti a peří dostalo nádherné jasné barvy s nápadným, vysokým kovovým leskem. Tím byla doba aklimatizace ukončena a ptáci byli přemístěni do nových prostor. Jednalo se o vnitřní voliéru 7 m dlouhou, 2,5 m širokou a 3,5 m vysokou, která navazovala na výletovou voliéru podobných rozměrů. Voliéry jsou osázeny bohatě různou vegetací. Ve výletové voliéře je zabudován systém rosení, který se do provozu uvádí denně. V těchto voliérách žijí trogoni ve společnosti jiných ptačích druhů.