Siláž - netradiční krmivo drobnochovů

Silážování uchovává krmivo ve šťavnatém stavu. Konzervace probíhá působením mléčného kvašení cukrů obsažených v píci. Celý proces musí probíhat bez přístupu vzduchu. 

K čemu slouží siláž?

Vlastní siláž zachovává, jak obsah živin, tak vitamínů použitého materiálu, některá litaratura uvádí, že bývá dokonce hodnotnější než původní píce. Zpravidla však platí, že výsledná kvalita je přímo úměrná kvalitě substrátu (druhu píce, silážní zralosti, obsahu sušiny a stupni zpracování). Silážováním se označuje kvasný proces při obsahu sušiny max. do 45-50 %. Cílem je co nejdříve vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné, čímž dosáhneme kyselosti hmoty pH asi 4, čímž zamezíme vzniku nežádoucích hnilobných procesů. Při vlastním silážování se bílkoviny štěpí na jednodušší látky, obdobně se glycidy rozkládají na jednodušší cukry a to fruktózu a glukózu. Základním konzervačním činitelem ke kyselina mléčná. Při nedodržení procedury však dochází ke vzniku kyseliny máselné, octové nebo mravenčí. V takovém případě výsledná siláž nepříjemně páchne a je nepoužitelná.

Jaký je postup?

Řezanka píce by neměla být delší než 1-2 cm, zpravidla platí, že čím je řezanka drobnější, tím lepšího upěchování dosáhneme. Kvalitně upěchovaný materiál je pro konečný výsledek velice důležitým faktorem. Pozornost musíme věnovat čistotě materiálu. Dbáme také na to, aby píce byla čerstvá.

Pro silážování použijeme vodotěsné a vzduchotěsné nádoby. S úspěchem lze použít skruže, sudy apod. I zde však platí, že použité nádoby musí být čisté. Předpokladem pro zdárné silážování je, aby připravená a upěchovaná hmota byla ochráněna před mrazem. Nádobu lze tedy zakopat, nebo přímo si zbudovat tzv. silážní jámu. Popřípadě umístit přichystanou nádobu v mrazuvzdorné místnosti. Nutností je důkladné utěsnění a zatížení víkem, abychom zamezili přístupu vzduchu.

Na dno připravené a čisté nádoby upěchujeme vrstvu plev (k zachycení šťáv můžeme přidat do hmoty až 5 % plev), potom pěchujeme řezanku, vždy po menších vrstvách asi 10 cm, aby upěchování bylo co nejlepší (vypuzení vzduchu z řezanky). U okrajů pěchujeme velmi důkladně. Takto postupujeme až k naplnění připravené nádoby. Silážovaný materiál uzavřeme.

Zrání trvá přibližně 6 týdnů. Po této lhůtě můžeme začít se zkrmováním.

Hodnocení kvality siláží

a) výsledek fermentačního procesu
- hodnotí se obsahy sušiny, kys. mléčné, octové, máselné, pH
b) smyslové hodnocení
c) rozdíly výživné hodnoty
- analyticky zjištěný obsah NL (dusíkatých látek), ŠJ (škrobových jednotek) se porovná s tabulkovými hodnotami ČSN 467012.

Jako vodítko může posloužit zkrácená tab. organoleptického hodnocení siláží z hůře silážovatelných pícnin.

1. Hodnocení barvy
- olivově zelená, tmavě zelená (u jetelů žlutozelená, nebo žlutohnědá) 2 b
- tmavě šedá, šedozelená, hnědá 1 b
- šedožlutá, jasně žlutá, narůžovělá 0 b
- černá -2 b

2. Hodnocení pachu
- po původní hmotě, příjemně nakyslý, slabě nakyslý 9 b
- aromatický, okurkový, nasládlý 8 b
- chlebový, medově nakyslý 7 b
- octový, ostře kyselý 6 b
- netypický, nevýrazný 5 b
- houbový, štiplavý 4 b
- po kys. máselné 3 b
- slabě čpavkový 2 b
- kompostový 1 b
- fekální 0 b
- chlévní, po kysličníku siřičitém -6 b

3. Hodnocení struktury
- zachovává původní strukturu hmoty 4 b
- slabě narušená 3 b
- silně narušená 2 b
- hrudkovitá, mazlavá -1 až -5 b

4. PH
dle obsahu sušiny pr. 4,2 5 b

5. Smyslové znaky
- výskyt plísní (ojedinělý) -1 b
- zahnívající místa -3 b
- zvodněná místa -4 b
- silně znečištěná -6 b

Zhodnocení I. jakost - výborná 16-20 b
II. jakost - zdařilá 10-16 b
III. jakost - méně zdařilá 5-10 b
IV. jakost - nezdařilá 0-5 b

Které plodiny jsou vhodné pro tento způsob konzervace:

lehce silážovatelné
- bramborové hlízy (páření, mačkání)
- kukuřice (mléčně vosková zralost, řezanka)
- řepné skrojky (doba sklizně, hrubé drcení)
- slunečnice (10 % otevřených květů, řezanka)
- hrách (v mléčné zralosti, řezanka)
- pšenice, ječmen (ihned po vymetání, řezanka)

středně silážovatelné
- luční porost (metání trav, řezanka)
- krmná kapusta (začátek květu, drcení)
- jetel (na zčátku květu, řezanka)
- hrách, bob, peluška (plný květ, spodní lusky vyvinuté, řezanka)
- vikev zimní, jarní (před květem, řezanka)

těžce silážovatelné
- vojtěška, štírovník, kyselé trávy
- mokřadní rostliny (vše řezanka)

Při silážování píce bohaté na bílkoviny, jako vojtěška, jetel, kopřivy je nutný přídavek melasy (4-8 % rozředěné vodou v poměru 1:2) nebo silážní kukuřice (až 50 %).

Hmotnost siláží:
- kukuřičná 1 m3 700-750 kg
- řepné skrojky 1 m3 730-800 kg
- jetelová 1 m3 625-725 kg
- travní 1m3 550-600 kg
- brambory 1 m3 900-1000 kg

Denní dávky: pro hrabavou 30 g/den (dle hmotnosti), na nosnici se počítá pro 200 dní zimního období cca 6 kg siláží, na králíka 200-250 g/den, odstavče 100-150 g/den ovce, koza 1000-1500 g/den.

Ke krmení je vhodné přidávat seno, minerální přísadu, drůbeži pak vápenatý grit.

Odebíráme vždy pouze množství, které ihned použijeme, nádobu poté znovu uzavřeme a utěsníme.