Zvířata pláčou! Přinejmenším projevují prostřednictvím hlasu bolest a smutek. V mnoha případech to vypadá, jako by volala o pomoc. Většina lidí proto věří, že zvířata mohou být nešťastná a mohou mít rovněž základní pocity, jako je radost, zlost a strach.
Každý běžný chovatel věří, že jeho pes, kočka, papoušek nebo kůň projevují city, protože se o tom denně na vlatní oči přesvědčují. My všichni můžeme vyprávět spoustu - někdy až neuvěřitelných - historek o "duši" zvířat. Stále však přetrvává veliký rozpor mezi všeobecným laickým míněním a autoritativními odbornými studiemi. Většina vědců, zabývajících se chováním zvířat, se naučila jejich citové projevy dokonale ignorovat. Jak však může někdo vědět, že zvíře nic necítí, když se touto otázkou ještě nikdo důkladně nezabýval? V moderní vědecké literatuře je toho o citovém životě zvířat opravdu poskrovnu, protože se badatelé, psychologové, zoologové a etologové obávají nařčení z antropomorfismu (přisuzování lidských pohnutek zvířatům) jako jedné z forem vědeckého diletantismu. Přestože dnes již mnozí z nich, donedávna velmi skeptičtí, přiznávají živočichům určitou schopnost vnímat a prožívat pocity a emoce, stále převažuje zjednodušující, mechanický pohled, upírající jim plnohodnotný emocionální život, vyhrazený pouze lidem.
Průkopnická a originální kniha předního amerického psychologa Dr. J. M. Massona a odborné publicistky Susan Mc Parhyové "Když sloni pláčou" (Rybka Publishers, Praha 1999) přináší na podkladě mnohaletého bádání a přímého pozorování, vlastního i převzatého z četných literárních pramenů a dokumentace, přesvědčivé důkazy o tom, co lidé odedávna tušili: zvířata milují a strádají, bývají osamělá, žárlí, prožívají zklamání, jsou zvídavá a zvědavá, vnímají pochvalu i trest.
Podobně jako člověk truchlí, mívají strach, znají úzkost a rozpaky, dokáží nenávidět, mít rád a být šťastná ... zkrátka cítí. V poutavě napsaném výkladu, barvitě ilustrovaném stovkami příkladů a zkušeností, se autoři díla snaží ukázat, jak a co zvířata pociťují a čím se jejich emocionální prožívání liší od prožívání člověka.
Kniha je určena laikům i profesionálům, ale především všem milovníkům zvířat. Jak uvádí v doslovu český filozof a emeritní profesor Bostonské univerzity Erazim Kohák, představa, že mimolidská zvířata nejsou schopna cítění a myšlení, je dnes neudržitelná. Věda dochází k závěru lidového chápání, že ostatní zvířata jsou svým způsobem "lidičky v kožíšcích". Nyní již zbývá jen jediné - abychom se podle tohoto poznání naučili chovat. Práva zvířat jsou stejně úctyhodná jako práva lidská.
Na závěr snad ještě připomeňme, že vydání českého překladu autorova nejnovějšího bestselleru "Psi v lásce nikdy nelžou" je zařazeno do letošního edičního plánu nakladatelství Rybka Publishers.