Cvřčci

Patří mezi nejkvalitnější živou potravu. Pro krmení se nejčastěji používají 3 druhy - cvrček domácí, cvrček banánový, cvrček dvojskvrnný. Posledně jmenovaný bývá někdy terarijními živočichy odmítán (asi pro svou chuť). Chov všech tří jmenovaných druhů cvrčků je absolutně stejný.

Chov

Pro chov je nejvhodnější teplota okolo 30 st.C. Při nižší teplotě se vývoj zpomaluje a při vyšší dosahují menších rozměrů a kratší životnosti. Kritická je teplota přesahující 40 st. C, kdy dochází ke zvýšené úmrtnosti!  Nejlepší pro chov cvrčků se jeví celoskleněná akvária s těsným víkem z jemného železného pletiva (záclony nebo umělohmotné pletivo brzy rozežerou). V žádném případě nesmíme jako víko používat neprodyšné materiály, například sklo! Vlhkost a zvýšená teplota bez dostatečného větrání by za chvíli umožnily růst různým plísním a rozmnožení roztočů, kteří by nám náš chov zdecimovali. Dovnitř se mi osvědčili proložky od vajec, které dáváme pouze na stojato, aby trus mohl propadnout na zem. Dno necháváme čisté.

Abychom zabránili úniku cvrčků při manipulaci, přelovujeme je nejlépe ve vaně nebo je předem zchladíme a tím snížíme jejich pohyblivost (při zchlazování nesmíme jít pod 0 st. C). Nejlepší je kombinace obou způsobů. Lze též použít místo zchlazování narkózu CO2.

Cvrček jako potrava

Za potravu slouží nejčastěji speciální krmiva pro cvrčky, s kombinací ovoce a zeleniny. Jako náhražku lze použít směs otrub, ovesných vloček a psích granulí. Psí granule bych doporučil pro jejich vysoký obsah živočišných bílkovin podávat spolu se speciálními krmivy pro cvrčky (vyhneme se tak kanibalismu). Jako napáječka se používá mokrý molytan v misce (denně čistíme). V případě, že potřebuje např. odcestovat, dáme jim dostatek suché potravy a snížíme teplotu na úroveň pokojové teploty asi 20-23 st. C. Chov v těchto podmínkách vydrží bez pravidelné péče i několik týdnů.

Nevýhodou krmení cvrčky a jejich chovu v bytech je jejich charakteristický cvrkot, podle kterého vzniklo české pojmenování. Vzniká pomocí stridulačního orgánu na křídlech samce. Vydávanými zvuky si vymezují a chrání svá teritoria a lákají do nich samičky. Další výraznější nevýhodou je, že i při dodržování velké opatrnosti, nelze občas zamezit úniku cvrčka. Někdy se může stát, že naleznou vhodné podmínky a začnou se samovolně množit, např. kotelny, prádelny... Následně pak zamoří celý objekt. (Podotýkám, že se to stává jen velmi výjimečně).

Rozmnožování

Pokud chceme cvrčky rozmnožovat, umístíme do chovné nádrže krabičku (kladiště) o rozměrech asi 10 x 10 x 5 cm naplněnou ze dvou třetin vlhkou rašelinou s pískem v poměru 3:1, do které samice kladou vejce. Hlavním rozlišovacím znakem mezi samicí a samcem je kladélko u samic, kdežto u samců jsou na konci zadečku viditelné pouze párové štětiny. Každý týden vysypeme obsah kladiště do větší nádoby (také s víkem), kde vajíčka inkubují. Teplota během inkubace by neměla klesnout pod 27 st. C. Při teplotě kolem 30 st. C trvá celý vývoj, od vajíčka po dospělého jedince, 6 týdnů. Při teplotě 27 st. C 8-10 týdnů.