Drozd Šáma

Drozd Šáma je jeden z nejkrásnějších dovážených drozdů, nemá správné české jméno, protože s pravými drozdy nemá nic společného. 

Výskyt a charakteristika

Je domovem od Přední Indie až po Jižní Čínu, vyskytuje se i na Sundských ostrovech. Je to obyvatel hustých džunglí. Je velice plachý, čemuž nasvědčuje i schopnost zpátečního letu. V zajetí však velmi zkrotne, zvláště, je-li chován v kleci, stačí 70x60 cm. Při dobrém ošetřování, žije až 25 let. Snáší teploty i pod bodem mrazu. Oblibu u chovatelů si Šáma získal krásou vybarvení, štíhlou linií a překrásným zpěvem. Patří k nejlepším zpěvákům na světě. Šáma po celý rok zpívá na přání, třeba i večer. Je to nejlepší imitátor a výborný komponista ptačího zpěvu. Vyskytují se však jedinci, kteří tyto přednosti nemají. Jsou to zpravidla mladí ptáci, kteří byli odchyceni v době, kdy ještě neslyšeli předzpěv starých ptáků. V době, kdy se ještě dováželo odchycené ptactvo z kolonií jen loděmi, prý se často stalo, že ihned po vylodění někteří jedinci překrásně zpívali, druzí však imitovali štěkot psa a hlasy racků.

Popis

Samec má vrch těla, celou hlavu, hrdlo a přední prsa leskle černomodré, kostřec bílý. Spodina těla je tmavě kaštanově hnědá. Čtyři prostřední pera ocasní jsou černá, postraní jsou černá s bílými konci a střechovitě zkrácená. Zobák je černý, nohy světlé, masově zbarvené. Délka je 26 cm. Samice je na vrchu těla a na hrdle olivově hnědá, zbytek spodiny je světle plavohnědý, kostřec bílý. 

Chov a odchov

Hlavní potravou šámy je měkký žír jako u všech hmyzožravců (strouhaná mrkev, tvaroh, mouční červi, strouhaná jablka. Občas utřeme libové syrové hovězí maso promíchané s hrubou sójovou moukou, aby směs nebyla moc suchá ani vlhká. Šáma za příhodných podmínek i dobře hnízdí, stačí voliéra 2x2 metry bez trávníku, nejlépe s lesní zemí, do které si zahrabává potravu. Získává tak i různé potřebné minerální látky. Voliéra však musí být poměrně hustě osázená, slouží jako úkryt při pronásledování.

Nejpříhodnější dobou k hnízdění je začátek května. Nejprve vypustíme do voliéry samičku, druhý den samečka. Je nutné ptáky pozorovat, neboť se pronásledují i usmrtí. Jakmile po prvním dnu nenastane soulad, je nutné ptáky oddělit a opakovat sbližování. Sameček projevuje svou lásku zpěvem. Obrací-li samička při tomto zpěvu hlavu vzhůru, znamená to soulad a utvoření páru. Dojde-li k jejich sblížení a ke hnízdění, začne samička od rána do večera stavět hnízdo z různých druhů suchých trav. Hnízdí v budce nebo i v bedničce 15 x 15 x 5 cm opatřené bidýlkem. Snáší 4-6 vajec o něco větších než kanáři. Za 12 dnů se líhnou mláďata. Rodiče přestanou ihned brát normální potravu a je nutné jim poskytnout velké množství malých cvrčků, kobylek, pavouků a jiného hmyzu, dále mravenčních kukel, vařených moučných červů. První týden krmí samice sama, pak pomáhá samec. Za 14 dnů opouštějí mláďata hnízdo. Ve stáří jednoho měsíce jsou zcela samostatná a již na ně rodiče útočí, zvláště, když se připravují k dalšímu hnízdění. Mladí samečkové začínají zpívat často již v pěti týdnech. Delší dobu však mladým trvá přivyknutí normální potravě.

Bylo zjištěno, že mladí ptáci, po nadměrném krmení moučnými červy, trpí nemocemi nohou.

Mláďata krmená hmyzem nasmýkaným na louce, jsou zdatnější. Správná výživa a každodenní péče je základem úspěšného odchovu.