Naučte se o nás starat

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem

•pokračování z Fauny č. 4

Zdravotní poškození způsobené ubytováním

Ubytování zvířat je vizitkou chovatele a také jeho schopnosti se něco naučit a předvídat. Výsledkem by mělo být prostředí lahodící oku a poskytující chovancům optimální pohodu.

Dříve, než si pořídíme akvárium, změříme jednoduchým testem, nabízeným v akvaristických prodejnách, domácí vodu. Zajímá nás především její tvrdost a kyselost. Podle výsledku bychom pak měli vybírat ryby s přihlédnutím k jejich konečné velikosti a k zamýšlenému tvaru a obsahu nádrže. Je nepříjemné mít doma tvrdou vodu, koupit si ryby libující si v měkké a vodu potom složitě upravovat nebo ji dovážet.

Máme-li v úmyslu chovat více druhů ryb, zjistíme si jejich vzájemnou snášenlivost. Dříve, než akavárium obsadíme, měli bychom mít rostliny zakořeněné, vodu odstátou a vyladěné osvětlení. Příliš přesvětlená nádrž zarůstá zelenou, zastíněná hnědou řasou. Vodu lze upravovat i přírodními výluhy, zakoupenými ve specializované prodejně (umělé stárnutí vody).

V zahradním bazénku můžeme nechat otužilé ryby přes zimu, je-li dost hluboký. V opačném případě musíme mít jasno, kam ryby na zimu umístíme.

V chovu obojživelníků udržujeme maximální čistotu. Tato zvířata jsou více než jiná náchylná na plísňové infekce. Substrát na dně musí být v prověřené kvalitě, neagresivní vůči měkké pokožce živočichů.

Krokodýlové mohou při bouřlivé reakci na předloženou potravu rozbít poddimenzované sklo nádrže. Jsou to také poměrně obratná zvířata a dokáží přelézt překážku vysokou jako polovina jejich těla. Měli jsme v ZOO třímetrového mořského krokodýla, který byl obsluhován z lávky, umístěné půldruhého metru nad hladinou bazénku. Jednou ošetřovatel otevřel dvířka a hleděl do očí krokodýlovi, ležícímu na lávce. Ošetřovatel se polekal víc.

Při umístění více zvířat v nádrži se snadno může stát, že se slabší jedinec bojí silnějšího, ukrývá se po koutech, nežere a zaostává v růstu.

Suchozemské želvy by měly zásadně bydlet v teráriu a ne na podlaze lidského příbytku. V zimě bývá na zemi o několik stupňů méně než tam, kde člověk vnímá teplo (ruce, obličej) a želvy jsou trvale podchlazené. I v teráriu musí mít místa s různou teplotou, což ostatně platí pro všechna zvířata.

Venku se dovedou želvy zahrabat a podlézt nedostatečně zakopané oplocení. Rovněž mohou být poraněny divokými zvířaty.

Motivací pro zimování želv v jejich domovině je nízká teplota a nedostatečná potravní nabídka. Konec zimování zároveň startuje rozmnožovací cyklus. Domnívám se, že člověk chovající jednu želvu pro radost ji do zimního spánku nemusí nutit a znám želvy, žijící bez zimování řadu let.

Vodní želvy by měly mít v nádrži takový profil dna, aby se mohly bez plavání nadechnout.

Ještěři obývají různé typy prostředí a podle nich by mělo být zařízené terárium. Například varani nejsou pouze pouštní ještěři. Řada druhů žije stromovým způsobem života v tropických pralesích, což je dobré včas zjistit. Některým druhům ještěrů nevadí přítomnost více jedinců, jiní se na dané ploše snesou pouze v páru a další jsou zapřisáhlí samotáři. Zvláště chameleoni jsou nešťastní ze společnosti druhého zvířete, byť by bylo opačného pohlaví. Negativně se mohou ovlivňovat i zvířata, umístěná v různých teráriích, která na sebe přes sklo vidí. Zvláště tristní je případ, když jedno z nich je v přírodě potravou druhého, nehledě k faktu, že jednou selže lidský faktor, zvířata se k sobě dostanou a skutečně se sežerou.

I hadi jsou velice vynalézaví ve snaze najít skulinu a tou utéci. Dovedou přitom využít překvapivě malých výstupků na stěnách terária a dokáží se vztyčit na více než polovinu svého těla. Neznám chovatele (včetně naší ZOO), kterému by nikdy nic neuniklo a dokonce vím o pánovi, který dva měsíce žil v místnosti s kobrou, než se mu ji podařilo znovu chytit. Vůbec terária s jedovatými hady by měla být ve zvláštní a dobře zajištěné místnosti, aby nebyli ohroženi ostatní uživatelé bytu nebo dokonce domu. Stoupačkami v paneláku se had snadno dostane do jiného podlaží a soused může nést velice nelibě přítomnost hada ve svém příbytku, byť byl nejedovatý. Přesně takový případ se stal nedávno v našem městě, naštěstí šlo o neškodnou užovku. Jindy se chovateli podařilo zamořit celý dům pavouky. Sháněl pak znalecké posudky, že jsou nejedovatí, zatímco sousedé pomocí jiných odborníků dokazovali, že jsou zdraví škodliví. Onen muž mohl mluvit o štěstí, že nakonec nedošlo k vystěhování celého domu a likvidaci pavouků na jeho náklady.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat stavu topných těles v teráriu. Hadi se dokáží namotat na oblíbenou žárovku zavěšenou v květináči a po jejím rozsvícení se popálit.

•pokračování ve Fauně č. 6
(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)