Phelsuma flavigularis - drahokam Perinetu
Tato bezesporu velmi interesantní felsuma byla popsána až v roce 1962 známým sběratelem madagaskarské herpetofauny Mertensem.
Popis
Vyskytuje se na opravdu malém refugiu a to jsou zcela zvláštní podmínky pohoří Andasibe, známé spíše starým francouzským označením oblasti, jež zní Perinet.
Tato felsuma je pojmenována podle typického zbarvení hrdla - a to sytě kanárkově žlutě. Pohoří Andasibe (Perinet) je zcela zvláštní svým osobitým klimatem, díky nadmořské výšce 800-1000 m a přívalům vlhkého vzduchu z Indického oceánu a zároveň tropickému slunci. Pokud lokalitu výskytu budeme hledat na podrobnější mapě, nalezneme ji tak, že svoje zraky upřeme přibližně 80-100 km východně od hlavního města Malgašské republiky Tananarive. Tato drobná, asi 15 cm dlouhá, felsumka se nachází nejvíce ve vysokých partiích stromů, tzv. nejvyšší patro pralesa, ale lze ji objevit na banánovnících, Ravenale a i nižších rostlinných společenstvech.
Je bezesporu zajímavé, že ocas této reptilie jeví sklony ke zploštění jaké má známá Phelsuma seraticauda. Základní zbarvení Phelsumy flavigularis je zelený tmavší tón s tendencí k zesinání. Zvláště u samců jsou záda prosycena červenavými drobnými tečkami. Stejné barvy je dvojitý příčný pruh, spojující labiální štítky ve vrchní části tlamky mezi očima a dýchacími otvory. Při tom se první proužek téměř dotýká rostrálních (retních) štítků a štítků nasálních (nosových).
Tento proužek je podkovovitě paralelně s labiáliemi protažen až do spojení s druhým proužkem, který končí před modrým okružím očí.
Meziprostor proužků je sinozelený. U některých jedinců, a to zcela individuálně, lze vystopovat i souběžnou, cihlově zbarvenou paralelu s vertebrálií (páteří).
Chov
Phelsuma flavigularis není náročná na chov, ale je velmi náročná na odchov. Podle německých zdrojů samice "prý" klade vejce na substrát a někdy je i mírně zahrabe. Podle amerických zdrojů, a tyto se mi zdají přesvědčivější, je Phelsuma flavigularis lepí. Největší problém je navodit noční pokles teploty s vysokou vzdušnou vlhkostí. Velmi důležité je proudění vzduchu, jak ve dne, tak v noci, se zmíněnými parametry teplot a vzdušné vlhkosti. Jistá německá brožura sice uvádí jakoby samozřejmé množení v zajetí, ale to je pouze pokus autora o publicitu své zasvěcenosti.
Z vlastní zkušenosti vím, že tento druh, ač je atraktivní, pohyblivý a nenáročný, nemnoží se. Podívejme se na klima pohoří Perinet a musí nám být jasné, proč i přes velkou snahu chovatelů se tento druh nedaří množit. Je pravděpodobné, že bez elektronického regulačního zařízení vlhkosti, teploty a pohybu vzduchu, nebude tento ještěr ani v budoucnu rozmnožen. Pro chov bych mohl doporučovat různé rozměry terárií atd., ale myslím, že bude lépe říci o této felsumě to, co každý z chovatelů nerad slyší: nechme felsumu tam, kde se cítí nejlépe a to je horský deštný prales pohoří Andasibe. Můžeme doufat, že nám tento unikátní biotop Malgaši nevykácí. O chov a odchov by se měl pokusit pouze ten, kdo má dostatek finančních prostředků na pořízení speciálního elektronického zařízení. Achilleova pata ochrany přírody je v tom, že poctiví a snaživí chovatelé jsou perzekuováni vším okolo CITES a domov zvířat v původní zemi hyne.
Výskyt a ochrana
Rozvojové státy nejsou schopny bránit přírodní bohatství proti ekonomickým zájmům nenasytných monopolů z rozvinutých zemí. K druhu Phelsuma flavigularis lze poznamenat, že se v horském deštném pralese vyskytuje společně s nominátními formami Phelsuma quadriocellata qudriocellata, Phelsuma lineata lineata a subspeciemi Phelsuma madagascariensis boehmei, Phelsuma pustilla hallmani.
Podle posledních zjištění je k nalezení (podle Pronka) i na vzdáleném místě jihovýchodního Madagaskaru severně od města Taolanaro. Je možné, že Phelsuma flavigularis má větší rozsah rozšíření než se soudí, kdo je však oprávněn odborně toto posoudit? Musel by být proveden průzkum vrchních pater pralesa v obdobných či podobných lokalitách.
V lokalitě Perinet dochází i k určitému střídání teplejších a chladnějších měsíců. Proto se střední teploty chladnějších měsíců pohybují okolo 14,5 stupňů Celsia a v teplých měsících až okolo 22 stupňů Celsia.
V září v půlnoční hodinu dosahuje teplota pouze 10 stupňů Celsia, ale intenzita vzdušné vlhkosti je až téměř 95 % !!! V lednu je okolo půlnoci teplota 23 stupňů a vzdušná vlhkost se pohybuje k hranici 90 %.
V tomto samém období je ve dne teplota 27-29 stupňů Celsia a 50 % vzdušné vlhkosti.
Podle velké části Němců, Holanďanů i Američanů není známa filiální generace v zajetí. Dle několika publikací původem z Německa se mladé felsumky líhnou při stabilní (!) teplotě 25-28 stupňů Celsia do 60 dnů.
Při kolísání teploty od 16 až do 29 stupňů Celsia (Hallman) se prý líhnou do 70 dnů.
Odchov v zajetí
Bylo by dobré, právě u tohoto druhu si uvědomit, jak je těžké některé druhy držet v zajetí s perspektivou odchovu. Je zároveň hrozné si uvědomit, že 1700 exemplářů legálně vyvezených z Madagaskaru v letech 1991-1992 už nenávratně zmizelo z terárií Evropanů bez jakéhokoliv pozitivního výsledku a příspěvku k záchraně ohroženého druhu.
Přiznávám, že i moje dva exempláře sdílely tuto sudbu. Už nikdy nepřipustím stejnou chybu - vlastnit tuto felsumu či jejím nárokům podobnou reptilii. Nebyl jsem zpraven a dokonce ani informován jak zabezpečit řádný chov a odchov. Tenkrát nebyla žádná literatura a nebylo ani kam se "otočit" s prosbou o seriózní pomoc.
Je však pravda, že moje uhynulé felsumy mohou sloužit jako studijní materiál, protože jsou bezpečně obě pohlaví uložena ve formalínovém roztoku v mé privátní sbírce. Tímto nabízím své formalínové expeláře ke studijním účelům potencionálním zájemcům.
Potrava Phelsumy flavigularis je shodná s publikovanou potravou ostatních felsum a není třeba se o ní více rozepisovat. Toto je zhruba vše co mohu o této felsumě čtenářům sdělit. Nechč Phelsuma flavigularis, ten živý drahokam z výšek pralesních velikánů pohoří Andasibe, zůstává dlouho tam, kde je její domov. A toto "motto" by mělo být vlastně kritériem hodnot pro všechny milovníky živé přírody.
