Je asi 52 cm dlouhý papoušek, který každého upoutá především svým mohutným zobákem. Jak název napovídá, obývá ostrovy v Souostroví Moluky / Seram, Saparno, Haruku/. Zbarvení samce je bledě lososově růžové, pera chocholky jsou tmavě lososově růžová.
U nás byl chován již v minulém století. V letech 1972-1973 dovezl několik kusů Zverimex. Byl chován v některých našich zoo /Praha, Brno, Ostrava/, ale i několika chovateli /Burdych, Obleser, Hottmar/. Úspěšný odchov zaznamenal a také o tom napsal v našem odborném tisku kolega Kožušník.
V německém časopise z roku 1997 jsem četl pojednání o úspěšném odchovu u chovatele H.S., které nepochybně zaujme i některého z našich čtenářů.
V červenci 1986 si v jednom tamním zoo- obchodě koupil pár kakadu moluckých, který si mohl vybrat z větší skupiny importovaných jedinců. Po dobu uvykání ho umístil do vnitřní voliéry, aby měl lepší přehled v průběhu aklimatizace. Počítal s tím, že potom dá kakady do prostorné voliéry 7 x 3 x 2,5 m, kterou obýval pár amazoňanů modročelých. Pokus však nevyšel, protože samec amazoňan byl právě v toku a kakady stále napadal. Bylo nutno amazoňany přemístit a prostor tak uvolnit pro kakady. Aklimatizace proběhla úspěšně přesto, že zpočátku brali výhradně slunečnici. Na pestřejší krmení si zvykali opravdu jen pomalu. Stávalo se, že když jim chovatel do misky přidal pro ně dosud neznámý druh zrnin, přestali okamžitě žrát, až teprve hlad je přinutil ke konzumaci.
Ptáci byli 1990 endoskopováni, jednalo se skutečně o pár. Do popsané voliéry byla umístěna hnízdní budka ve tvaru "L", zvenku pokryta nahnilým dřevem. V dubnu 1991 snesla samice jedno vejce, ale rozmáčkla ho. V dubnu 1991 bylo opět sneseno jedno vejce a opět ho samice rozmačkala. Potom opět snesla vejce a zasedla na ně. Bylo oplozené a mládě se vylíhlo, ale odchováno nebylo.
V roce 1993 byla do voliéry umístěna kmenová hnízdní budka a kakaduové ji ihned obsadili a důkladně oštipovali. V červnu bylo z budky slyšet hlas mláděte, ale z opatrnosti nebyla kontrola provedena. V září vylétlo z budky zdravé mládě, které bylo na jaře 1994 z prostorových důvodů prodáno. V létě 1994 odchoval chovný pár opět jedno mládě.
Chovatel provedl v zařízení voliéry určité změny s cílem donutit kakady, aby se co nejméně zdržovali v budce. Průletové okno bylo zvětšeno a na letní období je bylo možno zcela vysadit. Ve vnitřní voliéře byla hnízdní budka umístěna do klidnějšího místa. Při pěkném počasí a také mimo dobu hnízdění bylo průletové okno uzavřeno a ptáci tak byli donuceni zdržovat se co nejvíce ve venkovní voliéře.
V r.1995 kakaduové nehnízdili, až v listopadu 1996 opět vyvedli jedno mládě. Kakaduové molučtí se zřejmě cítí u tohoto chovatele dobře a jsou proto předpoklady, že v příštích letech bude mít od nich odchov.
2 díly pohanky, 3 díly kardi, 1 díl loupaný oves, 1 díl směs semen pro holuby, 1 díl slunečnice, 1 díl směs semen pro andulky, trochu nezávadných ořechů. Tato směs byla v hnízdním období, od března do října, podávána také naklíčená.
Živočišné bílkoviny dostávali kakaduové ve formě vaječného krmiva /zn. Witte Molen/, které při odchovu mladých brali velice rádi. Kromě již uvedeného dával chovatel ještě měkkou míchanici vlastní výroby. Připravoval ji z tvarohu, jogurtu nebo sýra, mletého sucharu, medu, obilních vloček s přídavkem trochy slunečnicového oleje. Podmínkou je, aby byla směs vlhká a drobivá. Podle libosti lze přidávat vitaminy a minerálie. Protože kakaduové berou tuto míchanici rádi a ochotně, je možno jejím prostřednictvím podávat ev. léky. Při výběru jednotlivých komponentů do míchanice se žádné meze nekladou a je vhodné složení často obměňovat. Z ovoce a zeleniny berou kakaduové v prvé řadě banány, jablka, hrušky, rajská jablíčka, salátové okurky a mrkev.
Kakaduové nemají o větve na oštipování téměř žádný zájem a proto je voliéra osázená keři, které ptáci neničí. Také o narušené kmeny stromů, které chovatel občas dává do voliéry mají kakaduové malý zájem.