Dotaz…

Vážená redakce, jsem téměř pravidelným čtenářem Vašeho časopisu. Kupuji si jej zejména kvůli inzerátům, ale vždy si s velkou radostí přečtu i různé příspěvky. Především k tématice chovu plazů a nejraději vodních želv, které jsou mým největším zájmem.

Ochrana přírody a chov vodních želv

Doma chovám v současné době dvacet dva vodních želv v pěti druzích. Sedmičlennou skupinu mých chovanců tvoří želva bahenní Emys orbicularis. Před více než deseti lety, jsem jako začínající chovatel, dostal dospělý pár (původem údajně z Maďarska či Rumunska). Přestože želvy nezimuji, několikrát se mi rozmnožily a rozrostly se až na dnešní počet sedmi kusů.

V poslední době však mám čím dál častěji obavy, že zvyšující se ochrannou rostlin a živočichů a se zpříšňujícími se podmínkami s jejich obchodováním (což v zásadě samozřejmě považuji za přínosné), jak to bude s mým chovem do budoucna, abych náhodou o ně dokonce nepřišel.

Nehodlám s nimi obchodovat, ale rád bych měl jejich chov legálně potvrzený. Dokonce mou představou je, že bych je jednou vysadil do biotopu, kde by se jim dařilo a kde by nehrozily různé meliorace a rekultivace.

Avšak například vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů v I 4 říká, že:"Organizace nebo osoba, chovající chráněného živočicha, který nepochází prokazatelně z řádně povoleného chovu nebo odchytu, je povinna oznámit okresnímu úřadu do 1 měsíce ode dne účinnosti této vyhlášky (přičemž účinnost je dnem 1. září 1965) nebo ode dne, kdy chráněného živočicha vzala do chovu, jeho druh, přibližný věk a pohlaví, jakož i původ a způsob jeho nabytí a vyžádat si potvrzení o tomto hlášení".

A například ve vyhlášce č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, není o tomto druhu ani zmínka.

Prosba

Jak už jsem říkal, tyto exempláře nebyly získány z našeho území, ale z území, kde nevím, jak to s jejich ochranou je (a bylo více než před deseti lety). Myslím, že se mohu považovat za úspěšného chovatele a že jsem spíše přínosem pro rozmnožování tohoto druhu. Velmi nerad bych o své chovance přišel.

Z tohoto důvodu jsem Vás chtěl požádat, zda-li by nebylo možné, někdy v dalších číslech Vašeho časopisu, zpracovat tuto problematiku a poradit mně (a ostatním chovatelům), jak svůj chov zlegalizovat.