Dnes navštívíme Maskarenské souostroví, které leží východně od Madagaskaru v Indickém oceánu, jež bylo stvořeno vulkanickou činností v dávném pravěku Země.
Ostrovy Mauritius, Reunion, Rodriguez, Round Island jsou asi nejznámější a díky své izolaci a poloze daleko od pevniny se staly domovem mnoha endemitů a to nejenom z plazí říše.
Jsou to vlastně mikrosvěty stvořené jakoby sami pro sebe. Po seriálu o rodu Phelsuma, se budu ve svých článcích zabývat i dalšími plazími endemity, jako je převzácný had ze stromů Latanií, více méně stromový hroznýš Casarea dusumieri, scink Telfairův (Leiolopisma telfairi) a možná již bohužel vyhynulá, v substrátu se převážně pohybující, též hroznýšovitá, Bolyerie multocarinata.
Je třeba zdůraznit, že právě Maskarény jsou nejjasnějším důkazem drtivé ničivé civilizační síly. Vždyč právě Mauritius má přes 90 % vyhynulých původních druhů, což je katastrofální stav. Maurititus byl mimochodem domovem i dnešního symbolu vyhynulých zvířat, Dronteho mauricijského (Didus ineptus), známějšího pod názvem Dodo či starým českým potupným "blboun nejapný".
Pokud jde o inteligenci zvířat, necháme na hlavě... nemůžeme přece soudit kteréhokoliv živého tvora, neboč lidstvo samo se chová vůči přírodě (bez které není schopno dlouhodobě přežít) tak, že je pravděpodobné, že lidská inteligence je taktéž "na štíru".
Pokusme se ve zkratce posoudit Dronteho podivné chování, které je naprosto typické pro všechny formy života náhle uvržené do brutálního kontaktu s civilizací.
Jedno anglické přísloví o něčem, co je opravdu mrtvé, z doby, kdy ještě Dronte žil, říká asi toto:
"This is a dead as dodo..." - Je to mrtvé jako dodo. Stejně tak je nenávratně pryč i Phelsuma gigas a Phelsuma Edwardnewtonová - Dronte i zmíněné felsumy byli totálně nepřipraveni na kontakt s nepřirozeným nepřírodním predátorem, ač již to byl člověk či fretky, zdivočelé kočky a psi. Chováním a bezelstným pohledem na krvežíznivé vetřelce, připomínali dvouleté dítě, hledící na svou matku.
Proto se chovali zdánlivě hloupě a nepřirozeně.
Na ostrově Mauritius a na malém souostroví Isle aux Aigrettes (Nehostinné ostrovy) i na Coin de Mire, se vyskytuje nominátní subspecie druhu Phelsuma ornata. Phelsuma ornata ornata je též známa i z populárního ostrůvku Round (Kulatý ostrov), severně od Mauritia, kde žije sympatricky se soumračnou a super vzácnou Phelsumou guentherovou. Zde obývá endemitní rostliná společenstva jako Dictyosperma album, Pandanus vandermeerschii, Mascarena revaughanii, Latania loddigesii.
Terra typica je uváděn Sebastopol (samozřejmě, ne ten na Krymu) - a to v nadmořské výšce 300 m n. mořem.
Tato Phelsuma je menší než 12 cm a její základní zbarvení je zeleň odstínu listu lípy s mírnou variabilitou.
Retní štítky jsou sinavé. Cihlově červená kresba je trojího charakteru. Vrchní část hlavy je zbarvena sytěji červeně takto: uprostřed temene, v souběhu jakoby s pokračující vertebrálií, je cihlový pruh končící v zátylku přibližně naproti sluchovým otvorům. Z obou stran jej paralelně provází dvě linie stejné barvy. Prostřední proužek je zhruba v polovině čela náhle rozdělen do dvou pramenů, svírající se základním prostředním pruhem úhel 90 stupňů, pomyslné písmeno "T".
Oko je tmavé. Okruží oka je světle modré s nádechem do zelenava. Záhlaví je hnědavé. Čelo a temeno, mimo červené barvy, je zelené a někdy do modra. Důležitým znakem jsou čtyři bělavé krémové pruhy - dva vždy v souběžné linii se zmíněnými krajními červenými pružky temene, vždy jeden nad ušním otvorem a jeden pod ním.
Sluchový otvor je v hnědém pruhu.
Ten začíná za okem a pokračuje přes sluchový otvor až do partie za přední nohy. Zde se jakoby stáčí na dolní polovinu boků, přičemž intenzita hnědého tónu slábne a vytrácí se. Velmi intenzivní je za okem.
Černé tečky jsou téměř pravidelně rozsety po zádech asi ve 4-5 liniích, v pravidelných rozestupech od sebe a končí přibližně v partii zadních nohou. Ocas má několik oranžových kroužků někdy až žlutavých s větší či menší intencí do cihlové červeně.
Samozřejmě variace barev je od lokality k lokalitě různá. Podle ústního sdělení přítele a "felsumáře" Václava Doležala, obývá tato překrásná felsumka křovíčka, rostoucí v hromadách kamení vysbíraných z polí všudepřítomné cukrové třtiny.
Kolega navštívil Mauritius v období deščů a zmiňuje se o velké náruživosti této felsumy ke slunění a vysokým teplotám. I v teráriu je nutné držet tuto ještěrku při velmi vysokém osvitu a teplotě. Jinak obývají introdukované agave a jim podobné rostliny. Bylo zjištěno, že exempláře ze západního pobřeží jsou intenzívněji vybarvené. U těchto jedinců se cihlová červeň mění až na karmín.
Jako druh vyžadují vysokou dotaci vápníkem a to již od juvenilních exemplářů.
Phelsuma ornata ornata (dříve i Phelsuma vinsoni vinsoni) samice - kladou vejce v zajetí rády do bambusových dutých holí a to po slepené dvojici. K odchovu mladých je třeba mít kultury octomilek (Drosophila) a tyto silně vápnit: např. Roboranem H, Plastinem, mramorem mletým na pudr, vyvařenou sepiovou kostí taktéž rozemletou na prášek (vyvařením ji zbavíme agresivních solí). Inkubace mladých felsum při kolísání teploty v teráriu od 25 stupňů Celsia do 30 stupňů Celsia trvá 50-77 dní. Velikost juvenilů po vylíhnutí činí 35-45 mm. Mláďata jsou zbarvena zemní hnědí. Později se přebarvují.
Mezi rostoucími jedinci dochází velmi často k rivalitě a agresivnímu chování. Doporučuji je odchovávat odděleně. Dospívají asi v jednom roce až čtrnácti měsících. Nezbytná je dotace vitamíny AD3 combinalem k saturaci těchto vitamínů. S nimi je však nutné zacházet nesmírně opatrně a zvíře nepředávkovat!!!
Vzdušná vlhkost je nižší ve dne a činí 50-60 % - to je panelákový byt. V noci stoupá a pohybuje se přibližně na úrovni 90 %. Teploty ve dne lokálně až přes 35 stupňů Celsia. Noční pokles na 25-30 stupňů Celsia.
Rostlina jevící se jako velice vhodná do těchto terárií je Sanseviera - "tchýnin jazyk". Snese jak vyšší teploty tak i nižší zálivku - samozřejmě bez chemického hnojení!!!
Felsumám všeobecně nedáváme mléčné produkty jako Pribináčky, Smolíčky apod. - nemají enzym na štěpení mléčné bílkoviny kaseinu. Je to podobné jako kdyby v ZOO chtěli krmit žirafu vepřovým řízkem. Tento dříve doporučovaný "krmný program" je zastaralý a jednoznačně špatný. Základní složku potravy tvoří vývojová stadia kvalitních cvrčků dvojskvrnných a banánových. Výjimečně podáváme i moučné červy. A to pouze z nouze a maximálně pro zpestření potravy.
Subspecie Phelsuma ornata ornata se dostává do privátního terarijního chovu celkem vzácně. Proto jsem považoval za předmětné, čtenářkou obec s tímto druhem lépe seznámit, aby již nedocházelo ke zbytečným ztrátám po importu.
Druhá subspecie Phelsuma ornata inexpectata je k nalezení na druhém větším ostrově archipelu Maskarén a to na Reunionu.
Zatím co nominátní forma byla popsána Grayem už léta Páně 1825, tak tuto popsal a stanovil Mertens, německý obchodník a herpetolog až v roce 1966 s Terra typica v Manapany.
Phelsuma ornata inexpectata (dříve Phelsuma vinsoni inexpectata) je ještě nádhernější než standardní subspecie. Velmi dobře se urbanizuje a aklimatizuje v místech zvýšené lidské činnosti. Těchto míst je na Reunionu, stejně ekologicky poničeném jako sousední Mauritius, stále více. Její barvy korespondují více méně s nominátním poddruhem. Jsou ale poněkud odlišné. Oblast čela před očima nemá zelené zbarvení, ale toto zahrazuje nádherná siná.
Bílé proužky jsou čistější a ne tak krémové. Červená je karmínová a skvrny na zádech jsou drobnější a husté.
Pokračují až na kořen ocasu. Základní zelená je světlejší a to zvláště na temeni. Končetiny u nominátní formy nejsou tolik skvrnité. Poddruh "inexpectata" měří v průměru o 0,5 cm více než subspecie "ornata". Nachází se sice na Reunionu, ale zasahuje pouze asi 250-300 m od pobřeží směrem do vnitrozemí a to jenom v 3 km dlouhém pruhu na jihu. Tedy velice malá lokalita!
Je to velmi rychlá felsuma a to platí i o nominátním poddruhu. Musíme dávat nesmírný pozor při manipulaci v teráriu. Taktéž se doporučuje umístit do terária duté bambusové hole. Protože však v tomto sušším teráriu nedochází k zaplísnění, je možné použít náhradní levnější materiál. Například duté cívky z tvrzeného papíru od plotru (vykreslovací zařízení projekce).
Celkově se dá říci, že životní nároky této felsumky z francouzské državy Reunionu jsou dosti obdobné, jako u nominátního poddruhu Phelsuma ornata ornata. Je možné, že v jejím biotopu není tak velký rozdíl mezi denní a noční vlhkostí vzduchu. Ta se pohybuje na vyšších hodnotách díky blízkosti teplého Indického oceánu.
Rád bych zdůraznil, že už v sedmdesátých letech pan Ivan Vergner napsal zajímavý článek s titulní fotografií Phelsuma ornata inexpectata v časopise Akvárium - Terárium.
Tehdy ještě byla tato felsuma spíše snem mnoha teraristů než čímkoliv jiným. I dnes obě formy felsum nejsou běžným sortimentem specializovaných prodejen.
Příště se podíváme na problematiku Seychellského komplexu Phelsum sundbergi ssp.