Tento druh loriů patřil po léta k absolutním vzácnostem u chovatelů. Ve své domovině je však stále ještě velice hojný. Domorodci ho s oblibou chovají jako domácího miláčka. V 70. letech přišlo větší množství do Švýcarska /dr.Burkard/, začátkem 1984 další kusy tamtéž a ještě do Loro Parque. Díky dovozům, ale i odchovům se stavy podstatně zvýšily a jsou uspokojivé.
Lori zelenoocasý má mnoho dobrých vlastností. Je středně velký a jeho hlasové projevy jsou mírné. Má-li jejich chovatel "milé" sousedy, a věru jich dnes není málo, nepřijdou si zajisté na křik loriů stěžovat. Jsou to neobvykle živí, hraví, inteligentní a zvědaví ptáci, neustále v pohybu.
Jak uvedeno, jedná se o ptáky velmi čilé, navíc obratně šplhající. Chovatel je proto musí umístit do prostorné voliéry / např. vnitřní část s rozměry 2x1x2m s výletem 3x1x2m /DxŠxV/. V zimních měsících musí být ve vnitřní voliéře udržována teplota nejméně 10oC. Není to proto, že by byli tito loriové příliš choulostiví, ale proto, že jsou ochotni zahnízdit v kteroukoliv roční dobu a přirozeně proto, aby jim nezmrzla jejich kašovitá potrava. Suchá zima se slunečním zářením jim plně vyhovuje, ale vlhkou zimu s mlhami nesnášejí a raději se stále zdržují ve vnitřní voliéře. Nutno připomenout, že vysoké teploty v létě, v polední době, jsou jim rovněž málo příjemné. Raději sedí ve stínu nebo také ve vnitřní voliéře, je-li dobře izolovaná. V časných ranních hodinách a navečer je jejich aktivita o to větší. Jako všechny druhy loriů i zelenoocasí se rádi sprchují. Popisovaný pár loriů / byl z odchytu/ vyhledal poprvé výletovou voliéru až po třech měsících, do té doby byl stále uvnitř.
V přírodě se pravděpodobně živí tito loriové jako většina ostatních druhů lori : pyl z květů, nektar z květů, plody, květy, příležitostně semena a drobný hmyz.
Chovatel D. dává loriům zelenoocasým řídkou kaši z ovsa, Lori- Nektar, pyl z květů / je běžně na trhu/, čistý včelí med, pivovarské kvasnice, koncentrovaný karoten, multivitaminové přípravky, vápník /zn.Osspulvit/ a příležitostně Bio-jogurt se živými kulturami. Této kaše dostávají loriové 150 - 200 ml, podle ročního období. Jsou-li v hnízdě mláďata, dávky nutno zvyšovat. Navečer se přidává do uvedené směsi hroznový cukr. Polévková lžíce směsi se posype několika kousky jablek. Máme-li na zahradě čerstvé ovoce a zeleninu, dáme několik kusů do drátěného košíčku, který připevníme k výletovému okénku. Loriové občas rádi štípou dřevo, a proto by měli pravidelně dostávat čerstvé větve z vrby, břízy nebo borovice.
Krátce po získání pár loriů zelenoocasých u chovatele D. zahnízdil. Hnízdní budku vyhledával stále častěji a vytrvale v ní vyhrabával hnízdní kotlinu, kterou vystlal jemnými peříčky. Samice snesla dvě vejce a z nich vychovala společně se samcem dvě mláďata. Ve vnitřní voliéře byla v průběhu hnízdění relativní vlhkost mezi 60 - 90%.
Mláďata byla okroužkována kroužky o průměru 7,5 mm ve stáří 16 dnů. Ve stáří 60 dnů budku opustila. Chovatel je ponechal ještě další 4 týdny u rodičů, než je přemístil do voliéry do společnosti jiných, stejně starých loriů.