Psalmopoeus cambridge

(Pocock 1895)

Podčeleď: Aviculariinae
Výskyt: Trinidad
Velikost: F. Kovařík - v rozpětí nohou 20cm, Volker Von With udává velikost 6cm, E. Bruins -7cm, samice v mém chovu je 7cm velká.

Popis: Zbarvení dospělé samice je šedozelené, hlavohruď zelená, zadeček s kresbou, na holeni a metatarsu jsou červeno oranžové proužky. Samec je menšího vzrůstu zbarven spíše do hněda.

Chování: Tito sklípkani jsou rychlí, agresivní a často skáčou. Na vyrušení reagují zdvižením makadel a prvního páru nohou.

Terárium: Samici chovám v teráriu pro stromové sklípkany rozměrech 20x20x30 (š x h x v), vybavené kousky kůry a kořenem sloužícími jako úkryt. Jako podklad používám substrát pro sklípkany (Fa Terassona), který udržuji v přední části stále vlhký. V teráriu se velice dobře uchytila i rostlina syngonium, po které občas samice sklípkana šplhá a odpočívá na ní. Petriho miska s vodou je samozřejmostí.

Chov a odchov:
Samici PSALMOPOEUS CAMBRIDGEI jsem zakoupil v polovině listopadu v roce 1999 od chovatele Pavla Krásenského (též známého „broukaře“). Samice byla v 5.svleku. Po příjezdu domů jsem ji okamžitě přemístil do terária pro stromové druhy, které jsem vystlal rašelinou (substrát pro pavouky nakupuji na pravidelných burzách ve SKY BRUMLOVKA). Přední část terária jsem opatřil asi 4cm rašeliny a směrem k zadní stěně se výše substrátu zvedala až na 7cm. V teráriu nechyběl také kořen a několik větviček, aby si samice mohla vytvořit vhodný úkryt. Nechyběla samozřejmě ani Petriho miska s vodou. Teplotu vzduchu jsem udržoval zhruba kolem 26°C a pravidelně jsem přední stěnu terária zvlhčoval.
Samici se dobře dařilo. Bez problémů přijímala potravu (jak cvrčky, tak i holata) a 28.května 2000 dosáhla 8.svleku. I nadále dobře přijímala potravu a poté, co jsem ji do terária přidal kousek kůry, který jsem opřel o zadní stěnu, začala si samice ihned budovat úkryt, který si vystlala pavučinou. V říjnu 2000 jsem podal inzerát na získání samce. Podařilo se. Ozval se pan Troszok z Ostravy, který mi poslal samce, co byl v září po adultním svleku a byl již přečerpán.
A tak jsem 31.10.2000 poprvé vpustil samce k samici a čekal, co se bude dít. Námluvy probíhaly příkladně, jak je psáno v odborných knihách. Samec nejprve zjišťoval, ve kterém směru se samice nachází a poté začal se svým „bubenickým“ koncertem. Samice jeho rytmické bubnování a zájem opětovala a po několikaminutové „hladící“ předehře došlo k ukázkovému spáření. Samec si přidržel její chelicery, maximálně jí zaklonil a odpářil (oběma bulbusy). Po jejich mileneckém aktu nechala samice samce v klidu, bez žádných útoků. Umístil jsem ho zpět do přepravky. Dne 5.11.2000 jsem páření opakoval. Vše probíhalo stejně úspěšně, avšak samec odpářil samici jen pravým bulbusem.
Asi po 14 dnech se napářená samice tak zahrabala a uzavřela všechny vchody, že jsem měl strach, že budou má další pozorování znemožněna. Během dalších dní se samice zabývala neustálým přerovnáváním svého úkrytu a vše bylo nakonec dobře sledovatelné. Potravu přijímala s velkým apetitem a její abdomen zjevně nabýval na velikosti. Na Štědrý den 24.12.2000 (přesně po 54 dnech od prvního páření) začala samice se stavbou kokonu pod přístřeškem z kůry. Nejprve nanosila pod kůru trochu substrátu, kterým utěsnila všechny skuliny a otvory a poté vše vystlala pavučinovým vláknem. Vlákno lepila na stěnu terária a na spodní stranu kůry ve tvaru U. Se stavbou začala okolo 22,00 hodiny, vydržel jsem pozorovat její „stavební“ umění asi do 0,15 hodin, kdy mě přemohla únava a usnul jsem. Zhruba po hodině jsem se však probouzel a pozoroval tento proces stavby „porodního sálu“ vždy cca 20 minut. Bylo to úžasné a fascinující pozorování a rád jsem mu obětoval čas určený ke spánku. Vše pokračovalo až do pozdních ranních hodin. V 5,55 hodin jsem mohl sledovat už skoro hotovou bílou polokouli, kterou samice stále vylepšovala a ráno v 7,20 hodin se pohyb v teráriu znatelně uklidnil. Samice seděla bez hnutí ve svém hnízdě ve tvaru sametově bílé polokoule a připravovala se na kladení vajíček. To začalo asi v 7,30 hodin a trvalo až do 9,10 hodin, kdy se samice blížila k závěru. Pozoroval jsem, jak svým abdomenem nanáší vrstvy pavučinového vlákna na nakladená vejce. Poté začala odtrhávat vlákna, která držela již skoro hotový kokon. Makadly a párem předních nohou vše „svázala“ a zformovala do úhledné kuličky. Kokon uchopila chelicerami a s největší opatrností ho přemístila do nejzaššího místa pod kůrou na předem připravený „pavučinový koberec“. Takže 25.12.2000 v 11,28 hodin už samice po úporné noční práci odpočívá v bezpečném úkrytu a v chelicerách pyšně svírá a chrání svůj kokon. Během těch čtyř týdnů se samice o kokon starala s tou největší péčí. Obracela ho a ostražitě hlídala. V pátek dne 19.1.2001 (po 26.dnech) cca v 10,30 jsem odebral kokon a plný očekávání a zvědavosti jsem se jal kokon otevřít, abych zjistil, jak se vše povedlo. Postupoval jsem s nejvyšší opatrností. Připravenou Petriho misku jsem vystlal navlhčenými vatovými tampónky, na které jsem položil kokon tvaru nepravidelné koule o průměru cca 3,5 cm. Všechny pavučinové vrstvy jsem opatrně prostříhal a poté se mi před očima otevřel uspokojující pohled. Uvnitř bylo odhaduji 100-150 palarev. Našel jsem jen jedno zčernalé a neoplozené vajíčko. Celou líheň jsem udržoval ve vlhku při teplotě 25-26°C V pondělí ráno 22.1.2001 jsem našel již 10 prvních nymf, které jsem začal oddělovat a umisťovat do krabiček od filmů. Celkem se mi podařilo úspěšně odchovat 129 jedinců.
A co říci závěrem? Snad jen tolik, že jsem začínající chovatel a proto byla má radost a potěšení z úspěchu odchovu tohoto druhu značná.
Literatura:
F.Kovařík - Sklípkani
Volker Von Wirth - Sklípkani, jak na to
E. Bruins - Encyklopedie teraristiky