(Cacatua sulphurea citrinocristata) V tomto příspěvku bych chtěl seznámit čtenáře Fauny s některými poznatky z odchovů kakadu žlutolících sumbských...
(Cacatua sulphurea citrinocristata)
V tomto příspěvku bych chtěl seznámit čtenáře Fauny s některými poznatky z odchovů kakadu žlutolících sumbských, tak jak jsem je pozoroval ve svém chovu.
Chovný pár kakadu žlutolících sumbských jsem sestavil v roce 1996. Samec byl krotký a v době, kdy jsem ho získal, mu bylo asi 8 let. Samici se mi podařilo získat také dospělou a koupil jsem ji i přesto, že má trvalou vadu v opeření na hlavě, která je následkem agresivního útoku samce, se kterým byla v páru u předchozího chovatele. Samice byla jinak v dobré kondici a proto jsem ji po krátké karanténě na podzim 96 přemístil společně se samcem do celoroční voliéry, do vnitřní zděné části jsem jim předložil kmenovou budku. Samec i samice se navzájem tolerovali, nepozoroval jsem žádné projevy agesivity, ale na druhou stranu jsem nepozoroval ani žádné známky vzájemné náklonnosti, ptáci většinou seděli každý v jiné části voliéry a i ke krmení chodil každý zvlášť. Samice byla a je pořád poměrně plachá, samec naopak vyžadoval přítomnost lidí a při krmení vždy čekal u dveří ve vnitřní části voliéry na pamlsek a poškrabání na hlavě. V listopadu 96 se oba ptáci začali zajímat o budku, u které zlikvidovali skoro celou střechu, ale i nadále jsem nepozoroval žádné vzájemné kontakty nebo projevy náklonnosti a ptáci se spíš jeden druhého stranili. V té době jsem ptákům ve vnitřních voliérách prodlužoval den přisvěcováním a teplotu jsem udržoval v rozmezí 7-10 stupňů Celsia. Vzhledem k vzájemnému nezájmu o sebe jsem u tohoto páru považoval okusování budky spíše za obvyklou zábavu kakaduů. Tím více jsem byl překvapen, když jsem koncem listopadu při krmení otevřel dvířka vnitřní voliéry a samec na mne ihned zaútočil. Byl jsem touto náhlou změnou chování překvapen, protože ještě předchozí den jsem samce při krmení hladil a dával mu krmení z ruky. Bylo jasné, že změna chování je způsobena snahou o hnízdění. Ptáci nadále upravovali budku, ale kromě této činnosti jsem nepozoroval žádné vzájemné kontakty mezi samcem a samicí. Samice se zdržovala v budce stále častěji, samec byl i nadále agresivní. Začátkem prosince samice snesla 1 vajíčko. Po zhruba 4 týdnech se z vajíčka vylíhlo mládě, což jsem poznal pouze podle zvuků z budky. Kontrola budky nebyla z důvodu agresivního chování samce možná. Po celou dobu sezení na vajíčku i po vylíhnutí mláděte se samice zdržovala v budce téměř 24 hodin denně, samec se v budce zdržoval v kratších intervalech ve dne a někdy jsem ho viděl zalézat do budky na noc, ale o střídání partnerů při sezení na snůšce, tak jak to u kakaduů bývá zvykem, v tomto případně nešlo. Zhruba týden po vylíhnutí mláděte jsem využil toho, že samice i se samcem opustili budku a vyletěli do venkovní voliéry a zkontroloval jsem budku. V budce bylo nakrmené mládě a tak jsem ihned opustil voliéru. Oba rodiče se za chvilku vrátili do budky. Vypadalo to, že vše hnízdění i nadále probíhá bez problémů, ale asi za 3 dny jsem pozoroval, že se oba ptáci zdržují mimo budku, proto jsem do budky nahlédl a zjistil jsem, že mládě je uhynulé. Začátkem roku 1997 tento pár zahnízdil ještě jednou a samice snesla opět 1 vajíčko. I když vajíčko bylo oplozené, k odchovu nedošlo, zárodek ve vajíčku uhynul v posledním stadiu vývoje.
V jarních měsících 97 jsem tento pár přemístil z blokových voliér do voliéry, která byla v jiné části zahrady. Přemístění bylo provedeno i z toho důvodu, že v případě zimního hnízdění bylo možno v této voliéře regulovat teplotu bez ohledu na teplotu v ostatních voliérách.
• mládě z vlastního odchovu autora
Během letních měsíců roku 97 jsem ptákům předložil novou budku, kterou oba ptáci v krátké době začali navštěvovat a upravovat okusováním. Zájem o budku ale po pár dnech opadl. Toto se změnilo až začátkem listopadu 97, kdy samice začala častěji navštěvovat budku a samec začal být agresivní. Začátkem prosince samice snesla 1 vajíčko, na kterém opět seděla až na malé výjimky sama, samec se většinou pouze zdržoval v blízkosti budky ve vnitřní voliéře a byl velmi agresivní. Asi po 4 týdnech jsem 1. ledna 1998 zaslechl z budky hlas mláděte. Vzhledem k neúspěšnému hnízdění před rokem jsem měl připraven inkubátor, který jsem si vyrobil a i odchovné krmivo Nutribird. Rozhodl jsem se mládě alespoň pár dnů ponechat u rodičů. Každý den jsem několikrát poslouchal, jestli z budky zaslechu hlas mláděte. I když jsem mládě v budce nekontroloval, podle péče rodičovského páru jsem předpokládal, že se o mládě dobře starají. Rozhodoval jsem se, jestli mám mládě ponechat u rodičů, nebo ho, vzhledem k neúspěšnému odchovu v minulém roce, odebrat a dokrmit ručně. Nakonec jsem mládě ve věku 10 dní z budky odebral a umístil jsem ho do připraveného inkubátoru. Péči o mládě jsem si rozdělil s manželkou, protože v prvních dnech bylo krmení injekční stříkačkou časově dosti náročné - probíhalo zhruba od 5 do 23 hodin.
Postupně jsem intervaly mezi krmením prodlužoval a snižoval teplotu v inkubátoru. Mládě jsem označil uzavřeným kroužkem. Po postupném snižování teploty až na hodnotu pokojové teploty jsem mládě z inkubátoru přemístil do plastové vaničky a později, zhruba ve věku 7 týdnů jsem ho dal do metrové klece. Při umělém odchovu mládě dobře prospívalo, delší dobu trval pouze přechod na běžné krmivo - z kašovité stravy jsem postupně uvykal mládě na máčené granule a na kostičky nakrájeného ovoce a zeleniny a postupně jsem přidával i směs zrní. Při určení pohlaví bylo zjištěno, že se jedná o samce.
Další hnízdění proběhlo až téměř za rok, opět v zimních měsících na přelomu roku 98/99. Pár zahnízdil 2krát (vždy po 1 vajíčku), ale odchov nebyl docílen. V jarních a letních měsících už tento pár o hnízdění neprojevil zájem. Začátkem zimy v r. 99 jsem musel provést ve vnitřním prostoru voliéry některé úpravy, které trvaly několik dnů a původně jsem je plánoval provést až v létě následujícího roku. Vzhledem k tomu jsem ptákům s dostatečným předstihem před zahájením prací odebral budku a postupně upravil teplotu, krmení a světelný režim tak, aby se u ptáků nedostavil tok v období, které pro ně bylo obvyklé tj. listopad - prosinec. Když už jsem tímto způsobem musel narušit pravidelný hnízdní cyklus tohoto páru, chtěl jsem se pokusit posunout termín hnízdění na jarní měsíce. Ptákům jsem nepředložil hnízdní budku hned po skončení prací, ale až v únoru 2000. Po předložení budky o ní sice pár projevil zájem, ale k hnízdění nedošlo a předpokládal jsem, že případné hnízdění proběhne až v zimních měsících. Koncem května se pár začal o budku opět zajímat a samec si začal okolí budky střežit. V červnu samice snesla 1 vajíčko, ze kterého se vylíhlo začátkem července mládě. Kontrola budky, hlavně v prvních dnech nebyla možná, že mládě žije jsem poznal pouze podle zvuků z budky. Ve věku asi 18 dnů se mi podařilo mládě okroužkovat uzavřeným kroužkem, když jsem využil toho, že samice i samec na krátkou dobu vylétli do venkovní voliéry. Mládě bylo v pořádku a tak jsem ho po okroužkování ihned vrátil do budky. S přibývajícím věkem mláděte se častěji naskytla možnost mládě v budce zkontrolovat v době, kdy byl rodičovský pár ve venkovní voliéře. Mládě opustilo budku ve věku 9 týdnů, bylo perfektně opeřené a velmi dobře létalo. Mládě se většinou zdržovalo ve vnitřní voliéře v blízkosti samice, později začalo létat i do venkovní voliéry. Samec mládě i samici chránil a byl vůči mě při krmení nebo čištění voliéry agresivní. Při určení pohlaví bylo zjištěno, že se jedná o samičku.
Co se týká hnízdních budek, není tento pár nijak vybíravý. Vždy jsem předkládal pouze 1 budku do vnitřní voliéry. Protože tento pár je poměrně velký ničitel všeho dřevěného, budka dlouho nevydrží. Budky jsem dával jak přírodní, tak i prkenné, výška od 70cm do 150cm, u přírodních vnitřní průměr 30-40cm, u prkenných základna 30x30cm. Vletový otvor průměr 12cm, ale ten je vždy značně upraven hnízdícími ptáky. U vysokých přírodních budek nedávám stříšku a ptáci lezou do budky vrchem. Do budek dávám kovové žebříčky pro usnadnění vstupu do budky. Do budky dávám vrstvu hrubších pilin. Krmení, které předkládám všem kakaduům se skládá v hnízdním období z 1/3 směsi suchého zrní, 1/3 směsi máčených a klíčených zrnin a 1/3 ovoce, zelenina a ostatní krmiva. Suché zrní - kardi, různé druhy slunečnice, oves, čirok, pohanka, různé druhy prosa, semenec. Směs máčených a klíčených zrnin - kukuřice, pšenice, kardi, slunečnice, oves, proso, čočka, hrách. Ovoce, zelenina, ostatní krmení - veškeré dostupné druhy ovoce a zeleniny - především jablka, pomeranče, hrušky, třešně, švestky, rybíz, meloun, mrkev, okurky, brokolice..., vše podávám nasekané na menší kousky, přidám piškoty, zelené krmení (pampelišky, kopřivy, žabinec...), vše posypu a promíchám suchou směsí, kterou si připravuji z kukuřičného a pšeničného šrotu, glukopuru, sušeného mléka, drcených granulí pro papoušky zn. Kaytee, přípravku Vitamix Ex-A, gamarus, suchého vaječného krmiva tovární výroby, gritu, drcených piškotů a suchého krmiva tovární výroby pro hmyzožravé ptactvo. Dále ke krmení používám vařená vajíčka, vlašské ořechy, kukuřici v mléčné zralosti, kterou si uchovávám v mrazáku, tvrdý sýr, modřínové šišky, větve a další dostupná krmiva z přírody. V období klidu snižuji a na určitou dobu úplně vynechám máčené a klíčené zrní. Musím podotknout, že ne všichni ptáci přijímají všechna předkládaná krmiva, ale velkou většinu z předkládaných krmiv už konzumují všichni kakaduové, což považuji za úspěch, vzhledem k tomu, že někteří ptáci v době, kdy jsem je získal, přijímali pouze slunečnici. Z vitamínových preparátů používám pravidelně kromě zmíněného Vitamixu ještě Promotor.
Kakaduům umožňuji prolet ve venkovní voliéře celoročně, tj. i v zimním období, pouze pokud je velmi špatné počasí, tak ptáky v zimě ven nepouštím. Musím podotknout, že možnosti proletu ve venkovní voliéře v zimním období všichni kakaduové využívají, doba po kterou jim v zimních měsících umožňuji pobyt ve venkovní voliéře je závislá na venkovní teplotě a samozřejmostí je, že se ptáci mohou kdykoliv vrátit do vnitřního temperovaného prostoru.
V závěru bych ještě chtěl upozornit na to, že někdy kakaduové i na zdánlivě drobné změny mohou reagovat nečekaně - mám v chovu pár, kde oba ptáci pocházejí z voliérových odchovů (samec dokonce z mého vlastního odchovu), při běžných úkonech ve voliéře se chovají klidně, samec se nechá i pohladit nebo si vezme krmení z ruky - přesto například při výměně bidla ve voliéře trvá několik dnů, někdy i 2 týdny, než na nové bidlo usednou.