Autokempink Křivonoska 18. + 19. 9. 1999. Pro Klub amerických pit bull teriérů to byla již třetí letošní akce, kterou připravilo vedení klubu pro všechny majitele a obdivovatele plemene Americký pit bull teriér.
Jako rozhodčí přiletěl posuzovat z USA pan Gary J. Hammonds z Texasu. Jeho jméno je mezi příznivci APBT dostatečně známé a uznávané na celém světě. On sám vlastní přes 180 psů přibližně dvanácti chovných linií. Je delegovaným rozhodčím ADBA a odvedl skutečně profesionální práci. Jeho posuzování bylo přísné, ale každému psu se věnoval individuálně, majiteli vysvětlil co se mu na jeho psu líbí a co méně. Tento typ posuzování není v USA ani u nás v republice na výstavách APBT běžný, ale pan rozhodčí reagoval kladně na naši prosbu . Důsledně dbal na správné předvedení psů a zdůraznil, že špatné předvedení snižuje šanci psa na dobré umístění.
Sobotní ráno začalo posuzováním exteriéru všech kategorií fen. A protože pan rozhodčí nebyl spokojen s úrovní předvádění, v závěru posuzování demonstroval a vysvětlil přítomným správné předvedení psa . Po posouzení exteriéru fen proběhla soutěž nazvaná Junior Handling .Byla rozdělena do dvou věkových kategorií (do deseti let a deset až patnáct let). I zde byl rozhodčí přísný a dbal na správné předvedení, vzájemnou souhru i ovladatelnost psa. A pak již začaly soutěže. Nejprve se skákalo na peška do výšky v soutěži nazvané High Jump. Zatím nejlepším výkonem ve výskoku do výšky je zdolání 2,20 m. Přihlášených " skokanů" bylo 20 a tak se diváci měli na co dívat.
Po skončení této soutěže byla zahájena další, nazvaná Hang Time. Je to soutěž, ve které vítězí pes, který dokáže nejdéle viset za zuby na peškovi. I zde padl rekord. Nejlepším dosaženým časem bylo více než 47 minut psa Arga. Druhá v pořadí se umístila fenka s výkonem přes 36 minut, která měla velkou smůlu. Po asi třiceti minutách visení na peškovi začalo hustě pršet (přišla bouřka) ale přesto visela ještě pět minut dále, i když byla celá promoklá(stejně jako její mladý, teprve patnáctiletý handler a jako rozhodčí, který moknul s nimi).
Vzhledem k dosaženým časům v této disciplíně, se posunul start nejzajímavější disciplíny Weight Pulling až do pozdních večerních hodin. I zde se soutěžilo jako o život. Perfektně připravená dráha, vozík, pravidla ADBA i postroje dávaly šance každému, kdo chtěl spravedlivě soutěžit. Výkony rozhodčích i pomocníků byly také na vysoké úrovni a tak celkově soupeřilo 32 psů a fen. Soutěžilo se za umělého osvětlení celého soutěžního prostoru a až do dvou hodin do rána! Dá se říci, že až do úplného vyčerpání pořadatelů a rozhodčích. Ti ovšem museli brzy ráno opět vstávat, aby včas připravili trať na Opičí dráhu, která zahajovala nedělní program. Byla rozdělena do dvou věkových kategorií - do deseti let a od deseti do patnácti let.Jednoduchou trailovou trať mohl zvládnout netrénovaný člověk s netrénovaným psem. Nejrychlejší čas byl něco málo přes pět minut , nejhorší necelých deset minut. Kupodivu nejdelšího času dosáhl dospělý, nikoli junior.
Zároveň s doběhem soutěžících na Opičí dráze začaly ukázky služebního výcviku APBT. Tu jako již tradičně předvedl člen klubu Milan Novotný (Městská Policie Kutná Hora) a jeho přátelé. Nechyběl ani služební pitbul Max, který jako vždy předvedl bezchybný výkon. Po ukázkách výcviku si mohli přítomní se svými psy zkusit prvky obrany na ringový oblek. Prostor, vyhrazený pro tyto ukázky byl tak obsypán diváky, že by nepropadl ani špendlík. Zájem diváků však po ukončení výcviku přeskočil směrem k výstavnímu kruhu, kde se začínal posuzovat exteriér všech kategorií psů (samců). Pan rozhodčí byl stejně přísný jako v sobotu a opět se pečlivě věnoval každému psu. Majitelům vysvětloval, co na jejich psovi vidí dobrého, a co by mělo být jinak. A opět stará bolest s úrovní předvádění. Rozhodčí zdůraznil, že mnoho psů, kteří se neumístili, nebo se umístili druzí či třetí by mohlo být hodnoceno lépe, kdyby ovšem byli lépe předvedeni. I tak se ale úroveň vystavovaných psů rozhodčímu líbila. Zejména ocenil špičkovou kondici některých vítězných zvířat. Po posouzení exteriéru kategorií psů došlo na volbu Best Puppy. Do kruhu nastoupili všichni psi a feny, kteří vyhráli ve své štěněčí kategorii. Pan rozhodčí je opět všechny prohlédl a vybral si fenku Pamelu pro titul Best Puppy. Ta pak nastoupila do soutěže o tituly nejvyšší, tedy Best in Show a Best Opposite Sex.
Výběr rozhodčího byl opět pečlivý a důkladný. Opět prohlížel všechny přítomné vítěze dospělých kategorií a některé si nechal předvést i několikrát. Nervy diváků i vystavovatelů byly napnuté k prasknutí. Nejdříve vybral fenu jménem Mona pro titul Best Opposite Sex. A pak znovu prohlížel všechny psy. Rozhodoval se dlouho. Nakonec ale pohár předal teprve patnáctiletému klukovi, který na konci vodítka třímal černého Jacka. Vítězství Jacka nebylo náhodné, protože i jeho matka (Hod´s Lissa Lizard) vyhrála stejný titul před dvěma lety, kdy ji posuzoval odborník nad jiné pan Richard Stratton. (pitbuly chová déle než 50 let a napsal o nich 6 knih). A jak už to na výstavách bývá, někdo se radoval, někdo byl smutný. Bohužel, vyhrát může vždy jen jeden, tentokrát se radovali v jednom kennelu dvojnásobně.
Nebývá zvykem, že titul Best in Show a Best Opposite Sex udělované na jedné výstavě získají jedinci z jedné chovatelské stanice. Dalším bodem nedělního programu bylo předání cen prvním třem umístěným v soutěžích.Díky firmám Fitmin, Tenesco, Hill´s, Euroben(Happy Dog), F + F , Kipp d´Amundsen (Eagle) a dalších, byly ceny pro umístěné velmi hodnotné , což úspěšní velmi ocenili. Škoda, že i když byly všechny soutěže otevřeny pro jakákoli plemena psů s PP i bez, barvy ostatních plemen hájil jeden jediný bílý bulteriér v soutěži Weight Pulling, který ovšem do umístění nezasáhl. Že by se majitelé ostatních plemen báli srovnání? Ani osobní pozvání majitelům "plemene" bandog nepomohlo, aby se našim trénovaným pibulteriérům postavili v soutěžích, kde jsou pravidla stejná pro všechny a dokázali tak, že výkony Bandogů, prezentované v tisku byly pravdivé. Závěr výstavy a soutěží patřil poděkování rozhodčímu i celému organizačnímu týmu Klubu APBT. V neposlední řadě pak patřilo poděkování i všem zúčastněným, kteří svou účastí podpořili rozvoj plemene APBT v naší republice.