Tyto užovky se vyskytují v 8 druzích v jižní polovině Afriky. Obecně se jejich chov neliší od chovu poměrně rozšířených užovek rodu Boaedon.
Vyhovují jim krychlová terária o hraně 40 - 50 cm, jejichž substrátem je směs zahradní zeminy a písku, samotná zemina, či prodávaný lignocel. Součástí zařízení by měla být dostatečně velká, ale nepříliš hluboká nádobka na vodu, protože tyto užovky rády plavou. Zároveň však i dobře šplhají, proto je nutné doplnit terárium členitou větví. Jako úkryt vhodně poslouží kousek volně položené kůry. Ve dne udržujeme teplotu kolem 26 st. C s možností mírného vyhřátí na 30 st. C, noční teploty 20 - 24 st. C spojíme s mírným porosením.
Ze zástupců rodu můžeme jmenovat Ph. irregularis z téměř celé jižní Afriky, Ph. macrops z Tanzánie, Ph. heterolepidotus z Konga, Zairu, Ugandy a Tanzanie, Ph. semivariegatus ze západní Afriky.
Podrobnější údaje o výskytu v přírodě můžeme uvést pouze u druhu Ph. irregularis, jejíž vyobrazení je pro případného zájemce možné nalézt v knize J. Felixe - Zvířata celého světa - Hadi (str. 69). Tento druh je možné zastihnout od nížin až do 2300 m n. m., zpravidla v biotopech blízkých vodě. Vyhledává nižším podrostem i křovinami porostlé břehy vod, kde loví převážně obojživelníky. Doplňkově může pozřít i ještěrku, drobného hada či mláďata ptáků. Savce odmítá a i v zajetí přijímá myši jen neochotně. V tomto případě by bylo možné doporučit parfémování myších holat slizem žab.
Pokud jde o rozmnožování, klade samička kolem 10 vajec, jejichž inkubace při 24 st. C trvá 65 dnů. Mláďata se z nich líhnou ve velikosti 22-26 cm. V dospělosti pak většinou nepřesáhnou tyto užovky 1 m délky a vyznačují se nádhernou zelenou barvou, která jim dala i sporadicky užívané české pojmenování užovka zelená.
Závěrem bych chtěl poděkovat panu Žambochovi ze St. Vsi u Přerova za poskytnutí materiálů (L. Trutnau - Hadi 1,2), jichž bylo, mimo jiné, při sestavování článku použito.