Astrild černohrdlý koroptví

V roce 1997 a 1998 k nám byli dovezeni různí afričtí astrildi. Mezi nimi i astrildi koroptví. Zakoupil jsem si u přítele v prodejně Chovenka dva páry. Ptáci byli ve velmi dobrém stavu hlavně jeho zásluhou. Doma jsem je umístil na tři týdny společně s amaranty černobřichými do vitrín, které využívám jako karanténní klece. Teprve potom do chovné místnosti. Jeden pár do voliéry k pásovníkům dlouhoocasým červenozobým a panenkám moluckým. Druhý pár do větší klece k astrildům rudočelým. Po přečtení dostupné literatury o těchto astrildech jsem se řídil radou, že se tito ptáčci nemají často přemísťovat, aby si na nové prostředí dokonale zvykli. Pouze na jaře letošního roku jsem pár z voliéry odchytil a přemístil do sousední voliéry o rozměrech 195x60x195 cm společně s jedním párem amad červenohlavých. Tento pár astrildů se kupodivu často zdržoval v horní části voliéry a zde také nocoval v borových větvích.

První snůška

Krmení dostávali ptáci na zemi v miskách, ale i rozhozené mimo misky. Navštěvovali také vyvýšené krmítko určené pro APČ a často ozobávali naklíčené senegalské klasy upevněné u horních bidélek. V druhé polovině srpna se začal stále častěji ozývat sameček hlasitým voláním „tirri-link". Během několika dnů postavili astrildi hnízdo z jemného sena a sisálu v borových větvích pro ně v nezvyklé výšce - 180 cm nad zemí, přestože na zemi měli drny s nízkou i vysokou trávou. Objevila se v něm dvě bílá vajíčka. Teprve nyní hnízdo zastřešili. Snůška pokračovala za tři dny dalšími dvěma vajíčky. Až nyní na snůšku zasedli. 

Jelikož samička APČ začala pelichat, rozhodl jsem se tyto amady z voliéry odchytit, aby měli koroptví astrildi více klidu. Ti se přes den v sezení střídali (seděl častěji sameček), v noci seděla samička. Těsně před líhnutím vylepšoval sameček hnízdo krátkými stébly. Ze země vždy vzlétli oba ptáci kolmo vzhůru na bidélko. Sameček občas hlasitě volal. Koupat se jsem je nikdy neviděl. 

Po patnácti dnech sezení se vylíhla dvě mláďata. Zpočátku byla světlá - masové barvy s bohatým bílým chmýřím a modrými papilami. Do hnízda bylo dobře vidět, jelikož se nacházelo u krajní (vnější) stěny voliéry tvořené pletivem. Využil jsem okamžiku, kdy byli oba rodiče mimo hnízdo a mláďata jsem si dobře prohlédl. Potom však už hnízdo pečlivě zakrývali - seděli na něm i s roztaženými křídly a v zahřívání potomků se střídali. Po týdnu hnízdo častěji opouštěli a mohl jsem si občas prohlédnout mláďata.

Krmení

Krmení jsem předkládal v tomto složení: do menší misky směs šedozeleného prosa, žlutého prosa, moháru, směs Prestige pro drobné exoty , vymláceného červeného senegalu a semene jílku. Menší množství jsem pohodil i do písku nebo lesní hrabanky. Dále na misce vaječnou míchanici smíchanou s malým množstvím rozdrcených granulek zn. Nutri Bird. Rozmrazené kukly lučních mraveců i s hlínou, drobné moučné červy a několikrát denně nelétavé octomilky. U horních bidélek upevněný naklíčený klas červeného a žlutého senegalu. Více oblíbený byl žlutý. O nedozrálé obyčejné proso neměli ptáci zájem. Začátkem září ještě bylo teplé a slunečné počasí a tak jsem alespoň 1x denně mohl rozšířit nabídku o smýkaný hmyz a semena jitrocele kopinatého. Astrildi byli dobře uvyklí a poměrně krotcí, takže jsem nemusel mít obavy, že si poraní hlavičky o strop voliéry tvořený pletivem. 

Ještě ve stáří mláďat 10 až 12 dní je občas zahřívali. Hlasité žadonění jsem neslyšel, ale mláďata rostla velice rychle. Když začala opeřovat, rodiče už nebrali ani malé moučné červy, ale rostla spotřeba žlutého naklíčeného senegalu v klasech. Už ve stáří 16 dnů byli mladí zcela opeření a opustili hnízdo. Pouze ocásky měli krátké. (V knize Cizokrajní ptáci v klecích, která je pro mne stálým pomocníkem, uvádí R. Vít, že mláďata vyletují z hnízda ve stáří 16 až 19 dnů. F. Robiller dokonce uvádí 21 dnů). S těmito údaji lze souhlasit. Záleží jistě na umístění hnízda, počtu mláďat, intenzitě krmení atd. Proto tak velké rozmezí. První dva dny běhala mláďata po zemi. Potom už zkoušela létat kolmo vzhůru. Pro chovatele je pozorování vylétlých „koroptviček" nádherným zážitkem. Ve stáří dvaceti dnů už dobře létala vzhůru i vodorovně. Nyní se teprve hlasitě dožadovala potravy na rodičích. Při krmení na bidélku přitom mávala křídly. Křidélko vzdálenější od krmícího rodiče bylo více zdvižené. Pokud krmili rodiče potomky na zemi, mávání křidélek jsem nezpozoroval. 

Asi od třech týdnů stáří již nocovala mláďata s rodiči nahoře v borových větvích. (Předtím na zemi). V této době už byl patrný rozdíl ve zbarvení - jedno mládě bylo celkově tmavší, druhé světlejší. Proto si myslím, že to bude pár. Záhy po vylétnutí jsem se pokoušel odchov okroužkovat, ale kroužek č. I s vnitřním průměrem 25 mm byl ještě velký. A tak jsem kroužkoval až čtrnáctý den po vylétnutí - to už jim kroužky nepadaly. Přesto si myslím, že u tohoto druhu astrildů bude vhodnější opatřit si kroužky s vnitřním průměrem 2,2 až 2,3 mm. Žadonění mláďat ustávalo asi 16 dnů po vylétnutí. Přesto jsem je ponechal u rodičů, protože vůči nim nejsou vůbec agresivní.

Současnost

V současné době si upravili původní hnízdo ve výšce 180 cm. Znovu jej zastřešili nastříhaným sisálem, na který sameček netrpělivě čekal u dvířek voliéry a jakmile jsem dvířka přivřel, hned ho sbíral. Samička snesla opět čtyři vajíčka a já se těším na další odchov.