Svojí délkou až 50 cm, je papoušek VAZA VELKÝ (CORACOPSIS VASA) po vyhynutí 70 cm velkého POPOUŠKA MAURICIJSKÉHO, ke kterému též přispěli lidé destrukcí ostrovních lesů, nyní největším papouškem afrického kontinentu. Jak jsem se sám přesvědčil při rozhovoru s malgašským domorodcem, jsou tito papoušci mezi domorodci známi a oblíbení. Lidé vybírají z hnízd mladé ptáky, které ochočují a chovají v domácnostech.
Papoušci VAZA žijí na Madagaskaru a Komorách (VAZA VELKÝ) ve třech poddruzích:
1. VAZA VELKÝ VÝCHODNÍ (CORACOPSIS VASA VASA) - Východní Madagaskar
2. VAZA VELKÝ ZÁPADNÍ (CORACOPSIS VASA DROU HARDI) - Západní Madagaskar
3. VAZA VELKÝ KOMORSKÝ (CORACOPSIS VASA COMORENSIS) - Komorské ostrovy.
Dále pak Madagaskar, Komory a ostrov Praslin na Seychelách obývá 35 cm dlouhý VAZA MALÝ (CORACOPSIS NIGRA), který je početnější a více rozšířen. Vytváří čtyři poddruhy:
1. VAZA MALÝ VÝCHODNÍ (CORACOPSIS NIGRA NIGRA) - Východní Madagaskar
2. VAZA MALÝ ZÁPADNÍ (CORACOPSIS NIGRA LIBS) - Západní Madagaskar
3. VAZA MALÝ KOMORSKÝ (CORACOPSIS NIGRA SIBILANS) - Komorské ostrovy
4. VAZA MALÝ PRASLINSKÝ (CORACOPSIS NIGRA BARLYI) - ostrov Praslin - Seychely.
Ponechám stranou dohady o tom, jestli jsou vazové na Komorských ostrovech a ostrově Praslin původní nebo zda sem byli zavlečeni lidmi. Faktem je, že zde delší dobu žijí a rozmnožují se. Vazové žijí převážně v lesnatých nížinách, ale v době zrání plodin, tak jako některé další druhy papoušků, se soustřeďují do hejn a zalétají do oblastí savan a polí, kde působí domorodcům značné škody na úrodě. Obyvatelé se proto brání zaháněním ptáků, kteří jsou v těchto oblastech značně plaší. Naopak v lesnatých oblastech, kde papoušky nikdo nepronásleduje jsou klidní a důvěřiví.
Vzhledem ke všeobecně známým odlišnostem biotopů a podnebí Madagaskaru se domnívám, že vazové v tropických lesích na východě se živí odlišnou potravou než vazové v opadavých lesích západního Madagaskaru. Rovněž způsob života musí být pravděpodobně částečně odlišný a svědčí to o velké přizpůsobivosti těchto papoušků. Vazové se v klidu ozývají příjemným pískáním a trylkováním. Napodobují také různé zvuky ze svého okolí. Chovají se převážně ve voliérách, které mohou mít i dřevěnou konstrukci a umožnují těmto ptákům dostatečný prolet. Krmí se podobně jako ostatní velcí papoušci kukuřicí, slunečnicí, ovsem, pšenicí, různými bobulemi, ovocem a zeleninou. Přidávají se také piškoty, sušenky a bílé pečivo.
Po aklimatizaci jsou otužilí a snášejí i nižší teploty. V současné době můžeme chov papoušků VAZA vidět například v zoo Mulhouse. Do České republiky se údajně dováželi vazové již koncem minulého století a byli levně nabízeni. Pro svoje nenápadné hnědočerné zbarvení a malou schopností k napodobování slov, však nebyli žádáni. Při současné destrukci madagaskarské přírody a značnému úbytku lesnatých oblastí začínají být vazové vzácní a drazí, a někteří chovatelé o ně projevují opět zájem.
Musím říci, že po rozhovoru s domorodcem na téma „ochrana přírody" jsem byl velmi zklamán. O ochranu madagaskarské přírody se podle mě starají jen někteří jednotlivci a mezinárodní organizace. Obávám se, že osud těchto lesních papoušků budou mít (jako v případě lesních ostrovních amazoňanů či novozélandských papoušků) v rukou ochranáři a chovatelé. Vždyť Madagaskar patří mezi nejchudší země s vysokou negramotností. A chovatelství exotů je tak trochu výzva i závazek.