Teprve v roce 1998 vstoupil v platnost zákon, který naší republice umožnil plně dodržet závazky vyplývající z úmluvy CITES, podepsané v roce 1993. Jedná se o zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jeho prováděcí předpisy (vyhláška MŽP č. 82/1997 Sb., která byla novelizována vyhláškou č. 264/1998 Sb.).
Po více než dvou letech fungování zákona se dá říci, že z hlediska mezinárodních závazků splnil svůj účel.
„Není na místě, abychom se chválili sami, ale máme jasné kladné signály ze sekretariátu CITES, z Evropské komise i z OECD, že jsme udělali výrazný pokrok," tvrdí RNDr. Jan Plesník, CSc., náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Také RNDr. Ladislav Miko, vedoucí oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí, soudí, že image našeho státu v zahraničí výrazně stoupla. Už proto, že z pultů obchodníků zmizela většina exemplářů s nelegálním původem. Samozřejmě, že mnoho z nich se prostě „přesunulo pod stůl". Mnohem lépe se však daří odhalovat nelegální dovoz a vývoz. Podle údajů inspekce stoupá počet odhalených případů geometrickou řadou a v letošním roce se pravděpodobně bude pohybovat okolo dvou set.
„Praxe ovšem ukázala, že některé části zákona bude nutné ještě vyjasnit - týká se to například povinného značení, „ soudí Dr. Miko.
Poměrně velkým problémem zůstává i nedostatečná informovanost. Mnozí lidé se dosud v zákoně špatně orientují a nevědí, co mají dělat pro to, aby měli „všechno v pořádku". Dr. Miko vidí hlavní chybu v nezájmu médií:
„Pro novináře je většinou atraktivní zátah na hranicích, ale mnohem méně důležité jim připadá vysvětlit obyčejným lidem, co pro ně zákon vlastně znamená."
Do kontaktu se zákonem se nejvíce lidí dostane při nákupu nebo prodeji rostlin a živočichů. Zákon se týká jen těch druhů, které jsou „na seznamu" CITES, tedy v příloze I, II nebo III úmluvy. Seznamy v jednotlivých přílohách jsou odstupňovány podle ohrožení druhů a tudíž přísnosti jejich ochrany.
V příloze č. I jsou druhy přímo ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s nimi je prakticky zakázán. Obchod s druhy, které jsou v příloze č. II, je povolen pouze na základě zvláštních povolení, tzv. permitů CITES. Příloha č. III zahrnuje druhy ohrožené jen na území určitého státu. O regulaci obchodu s nimi proto žádá vždy konkrétní stát.
Pro chovatele je důležitá zejména skutečnost, že mnoho druhů podléhá povinné registraci. U nás jsou to živé exempláře CITES I a CITES II a mrtvé exempláře stanovené vyhláškou MŽP č. 264/1998 Sb. Z této povinnosti existují určité výjimky. V České republice nemusí být registrován exemplář zvláště chráněného druhu podle zákona ČNR č. 144/1992 Sb., dále druhu získaného zákonným způsobem z přírody České nebo Slovenské republiky před 1. lednem 1993 a také druhu stanoveného vyhláškou MŽP č. 264/1998 Sb.
Člověk, který získá exemplář druhu podléhajícího registraci CITES (nákupem, darem, rozmnožením vlastněných jedinců), má povinnost registrovat jej do 14 dnů od získání. Registračním místem může být okresní úřad, magistrát nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti (záleží na místě trvalého bydliště). Podmínkou registrace je nezaměnitelné označení exempláře (například nesnímatelným kroužkem nebo mikročipem s neměnným kódem, v některých případech stačí fotografie a popis).
Každý, kdo nabízí k prodeji druh podléhající registraci CITES, je povinen tuto skutečnost jasně označit a prodávat exemplář pouze s platným originálním registračním listem (nikoliv kopií). Kupující pak opět do 14 dnů přeregistruje exemplář na svoje jméno. Pokud jsou všechny údaje v pořádku, mělo by se jednat o pouhou formalitu. Ovšem pro případ, že by všechno v pořádku nebylo, je dobré mít také nákupní doklad (paragon). Jen tak se potom můžete zbavit odpovědnosti za chyby a přenést ji na toho, kdo vám problematický exemplář prodal.
Poněkud komplikovanější procedurou je dovoz a vývoz. Vývoz všech exemplářů podléhajících CITES je možný jen s platným vývozním povolením, které vydává Ministerstvo životního prostředí. U druhů CITES I je nutné předložit i povolení země dovozu. K dovozu do ČR je nezbytné dovozní povolení našeho Ministerstva životního prostředí a vývozní povolení vystavené ve státě, ze kterého exemplář pochází.
„Udělení obou typů povolení ministerstvem se řídí určitými podmínkami, přičemž Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se k němu vyjadřuje jako vědecký orgán. Posuzujeme především skutečnost, zda dovoz nebo vývoz druhu neohrozí jeho přežití," vysvětluje Dr. Plesník. „Písemná žádost na speciálním formuláři se oficiálně podává přímo Ministerstvu životního prostředí, které ji pak postoupí naší agentuře. Je však zcela legitimní předem se u nás informovat o podmínkách pro konkrétní případ a pak už po dávat takovou žádost, která bude mít velkou šanci na kladné vyřízení. Cílem naší činnosti je naplnit mezinárodní závazky i zákonodárství ČR a současně podpořit pěstování rostlin a chov živočichů v lidské péči, pokud se tak děje v souladu se zákony."
Jelikož se úmluva CITES týká živé přírody, nemůže být sama „mrtvá". Zejména seznamy druhů (přílohy CITES I - III) se čas od času mění. Změny závisí především na vědeckém zhodnocení ohrožení jednotlivých druhů, ale také na zhodnocení toho, jak může být přežití těchto druhů ovlivněno obchodem (za „obchod" se zde považuje jakákoliv manipulace s uvedenými organismy a výrobky z nich, při níž se překračuje státní hranice).
Jednotlivé země, které k úmluvě přistoupily, mohou navíc přijmout přísnější legislativu, než vyžadují pravidla obsažená v CITES.
„Například legislativa Evropských společenství je v tomto ohledu podstatně přísnější a pokud vstoupíme do EU, budeme nuceni naši právní úpravu přizpůsobit," říká doktor Plesník. „Zatím samozřejmě plně platí naše současné zákony a vyhlášky, avšak rozhodli jsme se, že ve sporných případech ohledně dovozu a vývozu budeme k evropským kritériím přihlížet." Obtížnější tak bude získat dovozní a vývozní povolení například na některé druhy papoušků (Amazona mercenaria, A. oratrix, Amazona xanthops , A. collaria, Ara ararauna, A. chloropterus, A. couloni, Psittacus erithacus), želv (Geochelone elegans, G. sulcata, Kinixys belliana, K. homeana, Testudo horsfieldi), hadů (Boa constrictor, Python molurus, P. sebae, P. regius), varanů (Varanus exanthematicus, V. niloticus) a na leguána zeleného Iguana iguana.
Změny, které probíhají v CITESu a v zákonech jednotlivých států, však nemusí být jen zpřísňující. Druhy, jejichž početnost se ve volné přírodě významně zvýší, nebo takové, které se v lidské péči velmi dobře rozmnožují, se budou ze seznamů CITES naopak ztrácet. Díky důsledné ochraně v minulosti mohl být v březnu 1999 několika jihoafrickým státům částečně povolen obchod se slonovinou, produktem ze zvířete, které bylo dlouho symbolem černého obchodu a dostalo se i do loga úmluvy. O obnovení legálního obchodu se nyní diskutuje v případě rohů poddruhu nosorožce Ceratotherium simum simum, kterého se podařilo zachránit díky pomoci jihoafrických farmářů. Názory však v tomto směru zatím nejsou jednotné.
Konference smluvních stran CITES, kde je možné vznášet požadavky na změny, se koná každé dva roky. Prosazení takových návrhů však není snadné, protože právo vyjádřit se k případné změně má jakákoliv zúčastněná země. Má-li návrh uspět, musí jej podpořit nadpoloviční většina z celkového počtu 146 členských zemí.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
oddělení mezinárodních úmluv
Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3
tel. 02/6972423; 02/6970013
mobil: 0603/491621; 0603/572141
fax: 02/6972423 02/6970012
e-mail: cites@nature.cz
Česká inspekce životního prostředí
oddělení ochrany přírody
Na břehu 267, 190 00 Praha 9
tel. 02/6834662; 02/6842271-5
mobil: 0602/429618
pohotovost: 0602/442280 (OI Praha);
0602/263525 (OI Brno)
fax: 02/6846190; 02/6834757; 02/6834847
e-mail: miko@cizp.cz