Když jsem v nedávné minulosti zasvěcoval do chovatelské problematiky mého přítele, který chtěl začít s chovem exot. ptactva, zavadili jsme v jedné z knížek o barnardy.
Mladého chovatele tito ptáci tak zaujali, že se rozhodl právě pro tento rod papoušků, nedbaje na moje obavy a výhrady. Pověřil mě jejich obstaráním. Protože jsem věděl od mnoha chovatelů o problémech s chovem barnarda límcového, hledal jsem v inzerci jeho menšího „kolegu", barnarda klonkurského. Po čase se mi podařilo sehnat mladého samečka. Zanesl jsem ho kamarádovi, který mě o sehnání páru požádal, ale místo radosti mě čekalo jiné překvapení. Nějaký poberta mu ukradl jeho vozidlo i se služebním ošacením, a tak ho čekaly jiné starosti než chov exotického ptactva. Požádal mě, abych si barnarda ponechal nebo ho prodal. Barnard se mi líbil a tak jsem se rozhodl pro první možnost.
Sehnat samičku byl trochu problém, ale i ten se podařilo časem vyřešit. Protože jsem byl od chovatele, který mi mladého samečka přenechal informován, že u tohoto druhu můžeme očekávat odchov druhým až třetím rokem, byl jsem překvapen, když se v jarních měsících následujícího roku v budce objevila vejce. Snůška čtyř vajíček byla neoplozená, stejně tak druhá snůška tří vajíček, na kterých samička seděla jak přibitá. Alespoň nějaká naděje pro příští sezónu. Přišlo očekávané jaro nebo spíše předjaří. Již začátkem března začala samička přehrabovat pařezovou drť, kterou dávám do budek všem papouškům a plně se mi osvědčila.
Krátce na to, se v budce objevila snůška pěti vajíček, k mé radosti oplozených. Bohudíky se teploty pohybovaly na tuto dobu poměrně dost nad nulou, a tak nenastaly žádné komplikace, jak při snůšce tak při sezení. Protože samice zřejmě seděla ihned od prvního vajíčka, líhla se mláďata ob den. Z tohoto hnízda byli odchováni tři ptáci (2,1). Zajímavé bylo, že všichni sourozenci opustili budku současně, během několika minut. Krátce po výletu samička nasedla opět. Snesla čtyři vejce, ze kterých se přesně za 21 dní vylíhla všechna mláďata. (Počítám od posledního - čtvrtého sneseného vejce). V tuto dobu jsem odstavil mladé z prvního hnízda. Nutno podotknout, že je staří vůbec nenapadali a přesto, že se jim líhli další potomci, mladé z prvního hnízda stále přikrmovali. I druhý odchov proběhl bez problémů a po 35 dnech se objevil první ve voliéře. Druhý den další tři společně. Co se pohlaví týkalo byli to 2,2. Všichni ptáčci byli v perfektním stavu.
Abych se zmínil o krmení. Bylo naprosto totožné jako u všech jiných ptáků, tj. směs slunečnice, ovsa, prosa, pšenice, lesknice, semence a kardi v suchém, namočeném i naklíčeném stavu, piškoty, tvrdé rohlíky, jablka, různé míchanice a mnoho zeleného, hlavně žabince a mladých pampelišek. Pravidelná výměna bidel a větví byla samozřejmostí. Na budku byla použita překližková bedna o rozměrech 40x30x120 cm (dxšxv), která se plně osvědčila. Závěrem bych chtěl dodat, že jsem čekal odchov od jiných ptáků a u klonkurských jsem pouze doufal. Opak však byl pravdou a znovu se potvrdilo, že každou chovnou sezónu nás mohou naši svěřenci překvapit.