Ohlédnutí za chovnou sezónou 99

Blíží se konec roku a chovatelé bilancují co rok dal, zda byl či nebyl úspěšný, zda splnil anebo nesplnil jejich očekávání. Těm, kterým se chovná sezóna 99 zrovna moc nevydařila a uvažují, že chovatelství zanechají, bych rád řekl, aby se nenechali odradit, ať jde o exotické ptactvo či jiný druh zvířectva. Každý rok není stejný.

Zabývám se chovem kanárů

Já se zabývám chovem kanárů a letos jsem měl slabý odchov, dá se říci vůbec nejhorší za patnáct let. Uvažoval jsem, že chovu zanechám, ale vše se obrátilo k dobrému až v květnu-červnu, kdy jsem vlastně začínal sezónu. Na jaře sestavené páry, harmonicky sladěné, jsem „neboural" a léto mě to vynahradilo. Nástup sezóny jsem podcenil, protože jsem místo dvouletých párů musel do chovu použít kanáry jednoleté z května až července. Právě tyto jednoleté páry sice na jaře hnízdily, ale měly čisté snůšky. Při druhém letním hnízdění byly tyto páry úspěšné a odchovy byly dokonce bodované. Lepší úspěch jsem měl pouze u dvou párů, kde samci byli jednoletí a samice čtyřleté. V roce 1988 páry „odpočívaly", nebyly vůbec dány do chovu.

Oproti těmto nesnázím se mi dařil odchov hýlů mexických, o kterých jsem již ve Fauně psal. Redakci jsem slíbil, že se ke konci roku 1999 o těchto hýlech znovu zmíním a připojím další poznatky.

Mé poznatky z chovu

Ve Fauně č. 16/99 jsem popisoval neúspěšné hnízdění páru (1,0 97 - 0,1 96) v kleci. Tento pár byl v květnu v jedné ze dvou voliér s ostatním ptactvem. Samec si střežil své teritorium a nedovolil ostatním spoluobyvatelům jakékoliv přiblížení. V červnu skončilo první hnízdění a z pěti vajec byla odchována tři mláďata. Ke konci července byla ze tří vajec odchována dvě mláďata.

V druhé voliéře byl pár hýlů (1,0 97 a 0,1 96), který v druhé polovině června také zahnízdil, ale měl často hnízdo rozházené a tři snesená vejce rozbitá. Zjistil jsem, že to nedělali hýlové, ale samice vrabce a samice konopky, které stavivo používaly pro svá hnízda. Je tedy jisté, že není vhodné hýly nechávat ve společnosti ptáků z naší přírody. Po odchycení těchto samic, pár hýlů v červenci zahnízdil a ze tří vajec odchoval dvě mláďata. Průběh hnízdění byl stejný jako u prvního páru a odpovídal i popisu zveřejněném ve Fauně č. 16/99.

Z dalších poznaků uvádím tyto: hýlové mají rádi blešivce, sušené ráčky pro rybičky rod Gammarus. Hnízdo staví pouze samice, samec hlídá okolí a často zpívá. Před pářením je zbarvení peří zvýrazněno. Vyvedená mláďata poměrně rychle přepeřují a samec je brzo k rozeznání podle červeného nádechu, který je nejvýraznější na kostřeci. Mladé samičky se podobají matce. Krmení mladých obstarává pouze samice v krátkých časových intervalech, proto jsou velmi brzo samostatná.

Za výsledky chovu se nemusím stydět

Kontrolu hnízdění jsem mohl kdykoliv provádět, protože jak rychle samice hnízdo opustila, tak rychle se zase do něho vrátila. Nikdy jsem neviděl, že by samice krmila mladé na bidýlku, jako kanáři nebo jiní ptáci. Hýlové jsou velice plaší, ale jsou snášenliví s ostatními spoluobyvateli voliéry. Poblíž jejich hnízda byla budka zebřiček a hnízdo kanárů a všichni žili ve shodě. Vhodné je mít hnízda hlubší, nejlépe někde v horním rohu voliéry, zastíněná vegetací. Mají být chráněná, neboť hnízda, do kterých by pršelo hýlové odmítají. Staří i mladí dovedou chytat létající hmyz, ale sbírají ho i ze země. Jinak jim stačí bohatá kanáří směs. V poslední době jsem zjistil, že mají rádi více druhů barevných pros. Jiné poznatky jsem zatím nezaznamenal.

K sestavování chovných párů hýlů mexických je asi vhodné používat tříleté ptáky. Myslím si, že je tato doba optimální. V současné době mám sestavené dva mladé páry od obou chovných párů. Sedají a nocují společně na bidýlkách. Nemají mezi sebou žádné jiné druhy ptáků.

Tímto příspěvkem bych uzavřel vše o hýlech mexických. Mohu říci, že se za výsledky chovu s tímto druhem nemusím stydět, neboť jsem měl možnost porovnat své odchovy s hýly p. Sládka a Nejezchleba na Exotě 99.