Toto mezi ptáky poměrně rozšířené onemocnění, jehož léčba bývá dlouhodobá a značně složitá, vyvolávají odolné bakterie z rodu Salmonella.
Tyto patogenní mikroorganismy se usídlují především ve střevech, kde jsou schopny se pohybovat pomocí bičíků. Do okolního prostředí se bakterie dostávají trusem, vydáveným obsahem volete, slinami při zobáčkování a krmení partnera, či holoubat a jsou schopny proniknou i do kladených vajíček. Zdrojem nákazy jsou vedle nově nakoupených holubů rovněž infikované krmivo, či voda, ale také hlodavci, volně žijící ptáci a domácí zvířata. Z domácích zvířat je nejčastějším přenašečem salmonel vodní drůbež. Určité nebezpečí nákazy znamená i vystavovatelská činnost, neboť se u uzavřeném prostředí výstavních hal, či pavilónů může původce onemocnění dobře šířit vzduchem.
Onemocnění způsobuje u holoubat vysokou mortalitu. Salmonely často infikují již vajíčko, kde na následky jejich pomnožení holoubě odumírá nebo se narodí tak oslabené, že uhyne při klubání, či první až druhý den po vyklubání. Zde si chovatel stěžuje na “špatné líhnutí”. Jestliže se holoubě nakazí až po vyklubání, dochází u něj k propuknutí onemocní až po prodělané inkubační době, většinou mezi 10-14 dnem věku. Nemocné holoubě zvrací, má zpěněný, žlutozelený řídký trus, někdy se stopami krve. Koncem třetího týdne holoubě umírá. V mnohých případech se onemocnění projeví až u výletků, u nichž zjišťujeme pohublost, skleslost, nemocní jedinci posedávají na klidných místech holubníku, mají načepýřené peří a téměř nepřijímají potravu. Objevují se u nich prudká průjmová onemocnění s rychlým koncem. Onemocnění eliminuje obranyschopnost výletků, kteří hynou na následky přidružených onemocnění, např. trichomoniázy, či infekční rýmy.
Starší holubi bývají mnohdy skrytými šiřiteli této nákazy, bez zjevných příznaků typických pro toto onemocnění. Přesto onemocnění salmonelózou vyvolává u výletků a starších holubů zcela typické projevy, které rozlišujeme v těchto čtyřech formách:
Střevní forma - po rozmnožení salmonel ve střevech dochází k silnému zánětu střev a následnému dostavení se průjmu charakteristickým vodnatým nazelenalým trusem. Trus je jakoby zalitý vodnatou loužičkou s bílými(močovitými) přimíseninami a může obsahovat také kašovité části nestrávené potravy. Holub rychle hubne a má zvýšenou potřebu příjmu tekutin.
Kloubová forma - ze střev mohou salmonelly pronikat do krevního oběhu holuba, díky kterému se dostávají do jiných částí těla a zde se usazují převážně v kloubech. Postižený kloub je bolavý a zřetelně oteklý vlivem zesílené tvorby kloubních tekutin. Holub nechává volně viset postižené křídlo nebo schovává oteklou končetinu a při chůzi zřetelně kulhá. Nemocný holub nelítá, nebo jen velmi omezeně.
Orgánová forma - salmonely napadají i různé vnitřní orgány - játra, srdce, ledviny, apod. Typické příznaky onemocnění se při této formě onemocnění nedostavují, holubi jsou však malátnější a mají ztížený dech. U dospělých holubů pronikají bakterie i do pohlavních orgánů, u holubic pozorujeme poruchy snášky, které mohou být i trvalého charakteru.
Nervová forma - je způsobena napadením orgánů centrálního nervového systému - mozku, či míchy. Projevuje se poruchami rovnováhy až ochrnutím a je nevyléčitelná. Příznaky této formy salmonelózy jsou velmi podobné klinickým projevům paramyxovirózy, je však poměrně vzácná.
Těžce nemocné holuby a jedince, o kterých víme, že jsou přenašeči onemocnění, radějí utratíme. Podezřelé jedince izolujeme a vzorek jejich trusu, či přímo živé holuby zašleme na SVÚ k bakteriologickému vyšetření s podezřením na salmonelózu. Toto vyšetření je vzhledem k nebezpečí přenosu nemoci na lidi bezplatné. Odborné vyšetření rovněž stanoví, které přípravky jsou v daném chovu vhodné k léčbě a které jsou rezistentní. V současné době je nejúčinnější léčba onemocnění cestou antibiotik. Úspěšná léčba nemoci vyžaduje čas a trpělivost, neboť léčiva zabírají převážně na mladé bakterie a efekt léčby spočívá podobně jako při léčbě kokcidiózy v eliminaci mladých zdrojů nákazy a postupném vypořádání imunitního systému holuba se salmonelami staršími. Ve vyspělém holubářském světě se nejvíce osvědčila tří-fázová léčba, která podle druhu antibiotik a míře napadení salmonelami trvá kolem šesti týdnů.
1. fáze: spočívá v aplikaci injekčního antibiotika buď jednorázově nebo opakovaně druhý den. Její význam lpí ve zaktivizování obranných mechanismů holuba, který vzhledem ke svému špatnému kondičnímu stavu téměř nepřijímá krmivo a vodu a tak by látka podaná ve vodě či krmení neměla patřičný efekt. K injekční aplikaci jsou vhodné antibiotika OXTRA L.A., TETRAVET L.A. a BAYTRIL v injekční formě. Holub se dostane po podání injekčního přípravku z nejhoršího a je připraven na druhou, hlavní, fázi terapie.
2. fáze: je založena na pěti až sedmi denním podávání vodorozpustného antibiotika v pitné vodě. Během doby léčby nepodáváme holubům koupadlo a neumožňujeme volný prolet, aby se nemohli napít jiné vody. Po léčbě podáváme po dobu jednoho týdne do vody probiotika (laktiferm, či avibion), čímž dosáhneme urychlené tvorby po léčbě zdecimované životně důležité střevní mikroflóry. Potřebné je i doplnění vitamínů některým koncentrovaným přípravkem a speciálně po léčbě antibiotiky se výborně, jako zdroj vitamínů, osvědčily pivovarské kvasnice.
3. fáze: můžeme ji nazvat fází doléčovací. Její hlavní význam spočívá v likvidaci mladých salmonel, produkovaných odolnými staršími bakteriemi v dalších týdnech po hlavní léčbě. 3 fáze léčby trvá čtyři týdny, přičemž každý týden aplikujeme po dobu dvou dní antibiotický preparát do pitné vody.Tento preparát může být během celé třetí fáze stejný, v případě slabšího účinku jej po poradě s veterinárním lékařem můžeme nahradit jiným antibiotikem. Následující dva, tři dny po léčbě opět podáváme probiotika a vitamíny. Doléčovací fáze bývá v chovech napadených salmonelami často podceňována, přesto je vzhledem k odolnosti starších bakterií důležitá.
Léky k aplikaci do pitné vody během 2. a 3. fáze léčby volíme jako vždy při podávání antibiotik po poradě s veterinárním lékařem. Odborné prameny doporučují tyto léčiva:
CHLORAMPHENICOL
TIAMUTIN
BAYTRIL Orále
LO - COLISTIN
VIBRIOGAL
IMEQUIL
Dříve se používal i přípravek FURAZOLIDON, který byl pro své negativní účinky při podávání větších než doporučených dávek z našeho trhu s veterinárními přípravky stažen, lze jej však sehnat v zemích, kde je stále povolen, na salmonely je dosud velmi účinný.
Účinným přípravkem v prevenci před propuknutím onemocnění je BAKTERIOFÁG SALMONELLA sol. Tato vakcína se využívá i při doléčovací fázy terapie, kde slouží k aktivní tvorbě protilátek proti zbytkům populace bakterií. Vakcína se podává ve vodě v dávce 100 ml/l vody na 100 holubů po dobu 2-3 dnů a nebo jednorázově individuálně do zobáku holuba v dávce 1 ml bakteriofágu rozpuštěného v 10 ml vody. Nejvhodnější doba k vakcinaci touto látkou je v prosinci, při aplikaci těsně před chovnou sezonou někteří chovatelé udávají, že měli neoplozená vejce. V poslední době si holubáři velmi oblíbili speciální vakcínu SALGEN lyof. Dospělé holuby očkujeme touto vakcínou třemi kapkami individuálně do zobáku před chovnou a výstavní sezonou. Holoubata očkujeme ve stáří jednoho týdne jednou kapkou a revakcinujeme stejnou dávkou za týden.
K obligátním preventivním opatřením patří zamezení přístupu hlodavců a volně žijících ptáků do holubníku a voliéry. Při volném chovu tomuto nezamezíme, holubi jsou však při tomto způsobu chovu natolik kondičně silní, že si s případným zdrojem nákazy jejich imunitní systém dokáže většinou poradit. Dalším účinným opatřením je osvědčený oddělený chov výletků a chovného hejna. K důsledné prevenci patří i dezinfekce chovatelského zařízení po každém čištění 5% chloraminem, nebo 2 - 4 % louhem sodným.