Příčinou zranění volně chovaných koček jsou nejčastěji autoúrazy. Ve tmě kočka špatně odhadne vzdálenost přibližujících se reflektorů a střet s aute...
Příčinou zranění volně chovaných koček jsou nejčastěji autoúrazy. Ve tmě kočka špatně odhadne vzdálenost přibližujících se reflektorů a střet s autem mnohdy nepřežije. Jindy jsou následkem mnohočetné zlomeniny, případně vnitřní zranění. Pokud se kočka nějakým způsobem vrátí domů, je zapotřebí co nejdříve navštívit zvěrolékaře, aby posoudil rozsah zranění a případnou terapii. S poraněnou kočkou příliš nemanipulujeme, nesnažíme se fixovat a obvazovat poraněné končetiny, položíme ji na pevnou, ale měkkou podložku a lehce překryjeme, aby kočka v šoku neprochladla. Musíme se rozhodnout, jestli máme dostatek času, trpělivosti a finančních možností na léčbu mnohočetně traumatizovaného zvířete za předpokladu, že terapie nemusí být úspěšná. V nepříznivých případech, po posouzení stavu a konzultaci se zvěrolékařem, je vhodnější přistoupit k eutanazii, tj. lehké smrti, protože na rozdíl od člověka zvíře nemusí trpět až do konce. Je to určitě milosrdnější, než nechat kočku někde ležet, případně ji laicky ošetřovat a počítat s tím, že “kočka má sedm životů” a že se z toho vylíže sama.
Dalším častým poraněním jsou střelné rány. Někdy broky nebo diabolky proniknou jen kůží, někdy se dostanou i do tělních dutin, ale pokud výrazně nepoškodí některý životně důležitý orgán, opouzdří se a později je náhodně vidíme při rentgenování.Vstup střely v kožichu nemusí být zjištěn. Když zjistíme krvácení, zvěrolékař posoudí možnosti desinfekce a ošetření, případně i podání celkových antiinfektiv.
Kočky chované v bytech mnohdy vypadnou z okna nebo balkonu. Letící pták nebo padající list může kočku upoutat natolik, že za ním vyskočí. Často se podaří kočce přežít pád i z vyššího patra bez zranění, pokud dopadne jinam, než na beton. Mnohdy nárazem brady na zem dojde ke zlomenině čelisti, případně i patra. Nejdříve kočku po pádu zaneseme do jejího obvyklého prostředí a pokud viditelně nekrvácí, snažíme se ji držet v klidu. Když během půl hodiny odezní případný šokový stav a kočka se začne pohybovat, nabídneme jí pamlsek . Kočku bez potíží nestresujeme ihned přepravou ke zvěrolékaři. Samozřejmě, pokud kočka brzy není fit nebo projevuje jakékoliv odchylky od běžného chování, je okamžitá návštěva nevyhnutelná.
Veškerá povrchová zranění a to i po přisátém klíštěti je nutno ošetřit, očistit a desinfikovat. Důležité je ostříhání srsti asi 1 cm okolo rány, aby se v ráně neslepovala a nezabraňovala hojení. K desinfekci je vhodné používat jodové nebo jiné běžné preparáty, používané na povrchová poranění u dětí. Poranění se běžně nepřekrývají obvazy, protože je kočky těžko snáší. Nevhodné je používat plastické obvazy, zabraňují vytékání ranného sekretu a tím i hojení rány.
Rány vzniklé pokousáním, zvláště neznámým zvířetem je nutno ošetřit s největší obezřetností. Překontrolujeme datum očkování naší kočky proti vzteklině, v případě, že není v imunitě, domluvíme se se zvěrolékařem na vhodném vyšetření a karanténě. Nemělo by se stát, aby zvíře, o které se někdo stará, nebylo každoročně očkováno proti vzteklině, zvláště, je-li chováno volně nebo polovolně.
Popáleniny jsou způsobeny u volně se pohybujících koček převážně zlým úmyslem, v domácnosti spíše nešťastnou náhodou. Kočky zvědavě nahlížejí do pánví se smažícím se jídlem a tuk může vyprsknout. Při popálení větším než pětikoruna je nutné odborné ošetření. První pomoc spočívá v co nejrychlejším ochlazení postiženého místa studenou vodou nebo i kostkou ledu. Později je možno lehce potřít popáleninu vhodnou mastí, ale ne ve velké vrstvě, aby kočka neměla tendenci místo čistit. Běžnou popáleninu kočka pro bolestivost většinou neolizuje.
Poranění kostí ocasu je velmi diskutovanou záležitostí na výstavách. Zálomky na ocase a deformace obratlů v průběhu ocasu jsou geneticky podmíněné. Majitelé se často domnívají, že tento stav vznikl poraněním ocasu při přišlápnutí. Geneticky podmíněné deformace nemusí být patrné hned u malých koťat, výrazně se projevují až po dokonalém zkostnatění kostry. Téměř všechna poranění ocasu, včetně prokázaných zlomenin, se hojí bez následků a deformací. Také tupé zakončení ocasu s poukazem chovatele na “utržení špičky ocasu při porodu” je nepravděpodobné a jedná se spíše o nedovolený zákrok z důvodu zálomku. Při prokázané zlomenině ocasu není nutná a účelná jeho fixace, protože kočka sama pro bolestivost omezí pohyby ocasem.