Příliš mnoho stehlíků

V exotářském časopise vycházejícím v Lipníku byl uveřejněn přejatý příspěvek, který nesl název STEHLÍK AMERICKÝ. Článek nebyl zřejmě vůbec redigován, což je patrné především z jeho chatrné češtiny. Bohužel nebyla připojena ani žádná poznámka či vysvětlivka týkající se českého názvosloví nebo systematiky vůbec. Setkáváme se zde opět s názvoslovím přejatým z tak zvaného Goslerova atlasu, které je v mnoha ohledech vysloveným zmetkem. Pokusím se vysvětlit.

Že stehlík není čížek, to ví každý a mnohý pozorovatel dokáže i rozpoznat rozdíly, především v jejich chování a nárocích pro chov v kleci. Proto je důležité, zase především pro chovatele, aby rodové jméno již vyjadřovalo podobnost s nějakou spřízněnou skupinou. Většina lidí se pak domnívá, že vědecké názvosloví je něco zcela jasného, neměnného a české názvosloví by mělo z názvosloví vědeckého vycházet. Jenom s druhou půlkou této věty je možno souhlasit a to ještě jen s jistými výhradami. Tak zvané vědecké názvosloví totiž není nic jednoznačně jasného, nic zcela dokonalého, ale naopak v něm existuje mnoho názorů s nimiž je přímo nutné polemizovat.

Co to vlastně vědecké názvosloví je, jak se ně dívat? Není to vlastně nic jiného, než způsob ukládání a třídění informací a poznatků. Informací a poznatků máme nepřeberné množství a je proto nutné je nějakým způsobem uspořádat, uložit, aby je bylo možné kdykoliv opět vyhledat. Proto je dělíme podle nějakého klíče a ukládáme třeba do krabic nebo počítače. Menší krabičky do větších a ty pak opět do větších. Máme tak třeba v jedné veliké krabici uloženo vše co víme o ptácích. Taková krabice je pak rozdělena opět na menší. V našem případě je základní “krabicí” krabice pro druh. Druhové jméno tvoří druhé slovo pojmenování. První slovo tvoří jméno rodové. Tedy stehlík je jméno rodové a obecný druhové. Rovněž tak u jména Čížek lesní. Již zde je vidět určitý střet názorů. V současném vědeckém názvosloví, které se ustálilo u nás jsou totiž stehlíci i čížkové řazeni do stejného rodu Carduelis. “Fundamentalisté” by pak nejraději podle tohoto vzoru používali jména v čisté podobě, což by vypadalo takto. Stehlík stehlík, stehlík čížek, stehlík zvonek, stehlík konopka a podobně. Tak by to znělo jen v tom případě, pokud bychom uznali všezahrnující rod Carduelis za jedině správný a vymazali z paměti existenci podrodů, které jsou však mnohdy uznávány za samostatné rody. Naše ornitologická literatura a to dokonce i literatura “nejodbornější” se většinou o jiném řazení vůbec nezmiňuje, což pokládám přinejmenším za její slabinu. Rod Carduelis je totiž v mnoha systémech rodem monotypickým, čížek je pak řazen do rodu Spinus, zvonek do rodu Chloris, konopka a čečetka do rodu Acanthis. Mnohá základní literatura na tuto skutečnost čtenáře upozorňuje. Například jeden z nejrozšířenějších “polních průvodců” pro určování evropského ptactva Pareys Vogelbuch, jehož autory jsou Heinzel, Fitter a Parslow uvádí: Zeisig, což je čížek, vědecky Carduelis (Spinus) spinus. Mezinárodní vědeckou konferencí byla pak přijata některá pravidla jako závazná! Především pravidlo priority. Toto pravidlo říká, že platné druhové jméno, je jméno, které bylo použito poprvé. Proto se za pojmenováním píše jméno autora nebo zkratka jeho jména a letopočet. Jména autorů se píší v lepší literatuře i u rodů a pokud možno se uvádí i podrody. Pokud chci tvořit české názvosloví a chci je vydávat za “vědecké”, pak bych měl i zde dodržovat tyto vědecké zásady.

Tak a teď se vraťme k pojmenování stehlík americký. Tento pták má totiž svoje české jméno již velmi dlouho a je znám pod jménem Čížek žlutý. Viz Karásek str.60, a pod číslem 95. Pokud bych chtěl ptáka zde uváděného pod jménem Astragalinus tristis převést do rodu Carduelis, tedy uvádět jako Carduelis tristis, měl bych zachovat podle pravidla priority druhové pojmenování a jméno by pak znělo stehlík žlutý. Tak by byla zachována alespoň nějaká spojitost. Ovšem jen část autorů řadí tyto ptáky do rodu Carduelis. Například v knize Song and Garden Birds of North America, kterou vydala americká National Geographic Society jsou ptáci řazeni do rodu Spinus a tomu odpovídá jméno čížek. Wolters uvádí ptáky v rodu Spinus Koch, 1816, a podrodu Astragalinus Cab., 1851. Německé pojmenování má tento pták Goldzeisig nebo Trauerzeisig. Nové, nevhodné české jméno zřejmě vzniklo otrockým překladem z angličtiny, kde je pták nazýván jako American Goldfinch, přičemž náš stehlík je v Americe, kde byl uměle vysazen pojmenován European Goldfinch.

V Goslerově atlasu jsou pak další dva druhy čížků pojmenovány jménem stehlík, přičemž není vůbec jasné proč. Jsou to druhy lawrencei a psaltria, které jsou obvykle uváděny v rodu Spinus Koch, 1816 eventuelně v podrodu Pseudomitris Cass.,1865. Protože jsem tyto ptáky viděl na vlastní oči, musím říci, že pojmenování stehlík je naprosto nevhodné. Ostatně i v němčině jsou řazeni mezi čížky, což daleko lépe vystihuje skutečnost. Vzhledem i chováním nejvíce připomínají našeho čížka. Na nešťastné názvosloví uváděné v Goslerově atlasu by bylo nejlepší co nejrychleji zapomenout, protože způsobilo jen a jen babylonské zmatení pojmů. Nakonec i systém v něm použitý není systémem obvykle používaným. Je to systém hodně zastaralý a jaksi okrajový. Tvořit na jeho základě moderní české názvosloví je přinejmenším nezodpovědnost.