Z návštěvy u zahraničního chovatele

Dlouhá léta se věnuji chovu ptáků. Vždy jsem se zajímal také o konstrukce a vybavení chovných zařízení. Proto jsem navštěvoval známé a úspěšné chovatele nejen u nás, ale také v zahraničí. Většinou bylo k vidění něco dokonalého, hodného napodobení, ale někdy i provedení, které bylo třeba odmítnout. Chovatelé stavěli svá zařízení nejen podle finančních možností, ale také podle svých představ a osobního vkusu. Návštěvy byly ale pro každého přínosem.

Dost času již uplynulo od mé návštěvy u německého chovatele papoušků, především mutačních. Rád na vše stále vzpomínám a protože si myslím, že se mezi našimi čtenáři najdou zájemci o toto téma, popíši co jsem viděl tak, aby byla představa co nejlepší.

Chovatelské zařízení se skládá z cca 200 voliér. Některé jsou kombinované (kryté a výletové), jiné jsou zcela kryté bez výletů.

a) vnitřní voliéry jsou 1,5 - 2 m dlouhé, 0,8 - 1 m široké. Výletové voliéry jsou 2-4 m dlouhé. Výletové okénko má šířku voliéry a otevírá se vytažením do výšky, kterou je možno snadno regulovat. Voliéry jsou vybavené bidly opatřenými podélnými rýhami, které poskytují papouškům dokonalou oporu, především při páření. Na spodní straně bidla je drážka, kterou je veden odporový drát, kterým se v zimě bidlo vyhřívá. Bidla jsou vyrobena z tvrzeného PVC a dokonale odolávají oštipování. Voliéry jsou osvětlovány dvěma druhy zářivek, jednak obyčejnými, ale také kombinované s ultrafialovým zářením. Všechna světla jsou ovládána automatickými spínači.

b) Uzavřené (bezvýletové) voliéry jsou dokonale prosvětlené stropními světlíky. V obslužných chodbách jsou zářivky instalovány tak, že plně osvětlují i prostor voliér. Dokonalé větrání je zajištěno podle potřeby zvedáním části střechy, ovládané mechanicky i automaticky. Voliéry jsou vytápěné elektrickými topnými panely umístěnými v dělících stěnách voliér.

Ve všech voliérách je dokonalý systém napájení. Stisknutím jediného knoflíku začne do napáječek tryskat proud vody, který nejdříve vyplaví nečistoty a potom je naplní.

Používáné hnízdní budky mají jednotné provedení, ale různou velikost, podle toho, pro který druh ptáků jsou určeny. Důležitá je nástavba budky se šikmým sestupem do hnízdního prostoru. Ten je opatřen záchytnými lištami, které znemožňují uklouznutí. Ptáci mohou bezpečně opustit budku i při vyplašení a rychlém výletu. Je tím zajištěno, aby nedošlo ke zničení snůšky nebo právě vylíhlých mláďat. Ke dnu budky je zvenku připevněn elektronický snímač, který světelným signálem informuje chovatele o dění v budce směrem do obslužné chodby. Všechno také zaznamenává počítač.

Budky jsou zavěšené na pletivu zadní stěny. Kontrolu je možno provádět malými dvířky bez vstupu do voliéry, případně snímání budky ze závěsu. Tím odpadá plašení a zbytečné rušení hnízdících ptáků. Mnozí naši chovatelé tento jednoduchý způsob, který by jim usnadňoval kontrolu, ještě nezavedli.

Ve všech vnitřních prostorách jsou rozmístěny ionizátory, které zbavují ovzduší prachu a tím i choroboplodných zárodků. Navíc jsou po stěnách rozvěšené plechové skříňky, které zachycený prach odvádějí z prostoru. Elektrické vytápění je pod stálou kontrolou a řízeno termostaticky. Teplota není ve všech prostorách stejná. Řídí se podle umístěného druhu ptáků, podle ročního období, podle období hnízdění nebo období klidu. Chovatel zásadně odmítá používat k vytápění horkovzdušných zdrojů s ventilátorem, protože se při jeho provozu stále víří prach a s ním i baktérie. Je zřejmé, že nebezpečí je zde stále značné, i přes zavedený systém ionizátorů. Důležité je důkladné větrání, ale bez průvanu.

Krmicí stolky jsou zavěšené na dvířkách, která se otevírají směrem do obslužné chodby a proto je jejich obslužnost jednoduchá. Krmení je rozváženo na vozíku. Složení krmení je velice pestré a odpovídá především druhu ptáků, pro které je určeno. Respektuje také situaci v chovu - období klidu, přípravu k hnízdění, hnízdění, krmení mláďat v hnízdě, po odstavu atd.

Chovatel si je dobře vědom významu krmení naklíčenými zrninami. Proto je součástí chovatelského areálu místnost, kde jsou po celý rok v provozu nakličovací boxy, podobné mrazákům, ve kterých stále svítí speciální zářivky, které ničí bakterie a případné plísně.

Zkrmují se zde také polozralé zrniny. Chovatel na vlastním poli pěstuje senegalské proso, různé druhy pros i kukuřice. Ze sklizně velkou část ukládá ve velkých mrazících truhlicích na zimní měsíce. Dále zde skladuje různé ovoce, jeřabiny, šípky atp. Aby mu úrodu nezničili vrabci, je nad celým polem na dřevěné konstrukci roztažená síť z PVC.

V chovu se nacházejí cenné druhy papoušků. Na doplnění kupuje nebo vyměňuje ptáky z domácích odchovů, ale také realizuje importy. Pro legální dovoz má ve svém areálu uznanou karanténní stanici, která odpovídá náročným veterinárním předpisům.

Přes všechna hygienická opatření se může čas od času vyskytnout nějaký zdravotní problém. Přesto, že má chovatel k dispozici mnoho léků a veterinárních přípravků, které umí náležitě využívat, udržuje pravidelný kontakt s veterinárním lékařem.

Chovatel obsluhuje všechny ptáky sám a jen v případě nepřítomnosti má jednoho stálého zástupce, ke kterému má důvěru.

Když se v průběhu hnízdění ukáže, že některý pár neplní řádně své rodičovské povinnosti, ihned provede opatření k záchraně snůšky nebo mláďat. Vejce vkládá do umělé líhně, mláďata do moderního inkubátoru. Uměle vychovávat mláďat je jistě náročné, ale při dnešní nabídce hodnotných výrobků, kdy stačí přidat k dávce odpovídající množství teplé vody a je krmení připraveno, se dá všechno zvládnout.